Vlny

Už jsme si zvykli, že jsou tuzemské filmy ohlížející se do minulosti řemeslně nadprůměrné, výpravné, skvěle zahrané, v mnoha ohledech ambiciózní. Ale často nabízejí průměrný děj, emočně slabé momenty a poměrně ploché postavy, na kterým nám nezáleží. Ano, tak trochu rýpu do Zátopka, který je zkrátka slabší než Vlny, či do Bratrů, kteří jsou o třídu horší. Jiří Mádl dokonale vyzrál a předkládá klíčový úsek naší historie suverénně, sofistikovaně, zaníceně a s vypravěčskou bravurou. Už jeho debut nejel pouze k moři, ale i k hravosti, uvolněnosti a přirozenosti. Nijak neexhiboval ani Na střeše, kdy dal vyniknout hercům, několika fajn detailům i milému humoru, ale už byl přeci jen uloudanější a povrchnější. Teď si vybral daleko větší a důležitější téma. Sice není nijak zvlášť originální, místy zjednodušující, jindy s několika „úpravami“ v zájmu dramatizace, navrch s vydatným závěrečným patosem. Ale jsou to pořád spíš drobnosti, jako třeba ta, že médii nepolíbený (a bez jakéhokoliv rozhledu) se hlavní hrdina účastní všech důležitých jednání. Tím je každopádně řadový technik, který z obav o odbojného mladšího bratra svolí ke spolupráci s StB, kdy samozřejmě jeho další kroky už budou jiné, odvážné. Mádl nejenže skvěle trefil vztah osiřelých sourozenců, on se solidně dostává pod kůži i s dalšími postavami redaktorů (mezinárodního života) Československého rozhlasu. Představuje nám tým idealistů i pragmatiků, tvůrci přihazují drobná spiklenecká vítězství nad cenzurou, aby vše završili klíčovými momenty, díky kterým hrstka odvážných po noci na 21. srpen pokračovala ve svobodném vysílání. Herci jsou zatraceně spolehliví, Vojtěch Vodochodský nebyl mou krevní skupinou, ale vše odpuštěno, následují ho další, kdy mě osobně nejvíc oslovili Stanislav Majer a Tomáš Maštalír. Mádl předvedl vymazlený styl, obšlehnutý ze západních retro thrillerů, jeho kus je srozumitelný, sebevědomý a dynamický. Klobouk dolů a těsně pod vrcholem. (15.08.2024)

Kdybych chtěl být zlý, tak napíšu něco ve smyslu, že je to furt myšlenkově podnětné jako Přemluv bábu (a že tam jednoho dědka zrovna přemlouvají). Ale nebudu. Ono je to totiž furt ta stejná historická exploatace, jako každý rok v kinech. Havel, Mašíni, Horáková, já už nevímcoještě. Líp po srsti to vlastně ani být nemohlo. Hodní novináři, státotvorné instituce, zlý Rus. A ani to by nevadilo, kdyby to opravdu fungovalo jako thriller. Jenže od půlky filmu začnou drhnout motivace postav a na konci jenom kroutím hlavou a nechápu, proč proboha činí tak jak činí. PS: Najednou se i ta Volha vedle Vln zdá jako nedoceněný a subverzivní masterpiece. Doceňuji zpětně. (22.08.2024)

Mádl vytáhl svůj režisérský um na úplně novou úroveň. Ano, téma je už 100x vytěžené a pro náš národ obzvlášť bude zřejmě navždy citlivé. Nicméně způsob, jakým dokázal celý 131 minutový příběh poskládat, skvěle k němu doladit hudbu, srdečným způsobem připomenout, že nic za daného stavu není (a ani nemůže být) černobílé a to vše bez sklouznutí k lákavému patosu? Wow. Ve festivalové atmosféře pětihvězdičková záležitost (jinak střízlivějších 85%). [KVIFF 2024] (08.07.2024)

Tady bylo všechno dobře, klobouček dolů. Peklo v rozpařeném kině, nikdo ani nedutal, tleskalo se na závěr. Výborný soundtrack, prolínání s hisgorickými scénami, napětí, osazenstvo. Jako mileniál si cenzuru a nátlak od StB nedokáži představit, no tento film to vykreslil perfektně, až tuhla krev v žilách. Jasných pět hvězd, toto by měl vidět každý s obličejem věčně zahleděným do obrazovky mobilu. Skvělá práce, pane Mádl. (16.08.2024)

Vlny jsou naprosto výjimečnej film. Po debilních úletech typu Jan Žižka a značně nepovedených sračkách Milada a Bratři nám tady Jiří Mádl představuje skvěle naservírovanej dynamickej příběh, přehlednej a srozumitelnej. Jasně že to má drobné odchylky od skutečnosti, páč třeba rezignaci prezidenta Novotnýho určitě nezpůsobily aktivity Československého rozhlasu, ale pro eskalaci děje mi to neva. Má to spád, akci, napětí, lehce i trochu humoru. Plus geniální práce se střihem, kdy prej ani zúčastnění při prvních projekcích nepoznali, co jsou nabarvené archivní záběry a co je film, kterej oni točili. Za mě je navíc pozitivum, že mě nesrala Táňa Pauhofová, která mě dosud srala dost. (24.08.2024)