Vlny
Waves
Réžia:
Jiří MádlScenár:
Jiří MádlKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Simon GoffHrajú:
Vojtěch Vodochodský, Táňa Pauhofová, Stanislav Majer, Vojtěch Kotek, Martin Hofmann, Tomáš Maštalír, Igor Bareš, Marika Šoposká, Petr Lněnička (viac)Obsahy(1)
Praha 1967 – Tomáš vychováva svojho mladšieho brata Pavla, sám sa o politiku nezaujíma a snaží sa aj brata od nej držať čo najďalej. Za podivných okolností sa Tomáš nechá naverbovať ako technik do prodemokratickej zahraničnej redakcie Československého rozhlasu, tá získava stále väčší vplyv na spoločnosť a Tomáš sa tým dostáva do nebezpečnej situácie. Film mapuje malú komunitu vo vnútri vysielacích štúdií, ktorá prostredníctvom mikrofónu menila spoločnosť. (Slovenský filmový ústav)
(viac)Recenzie (16)
Film, který nevypadá jako český v tom nejlepším slova smyslu a tehdejší dobu přiblíží lépe než většina hodin dějepisu. Je to film, z kterého atmosféra rodícího se a zanikajícího Pražského jara úplně čiší a ačkoliv se v některých věcech od reality odchyluje, nejsou to takové změny, které by člověka nutily nechápavě kroutit hlavou a posílat autorům knihy o dějinách. Celé to ještě podtrhuje skvěle zvolená hudba. Vyzdvihnout musím také dobové záběry i ty, které se tak úspěšně tváří. Scénář navíc představuje hrdinu, který se ne vždy chová hrdinsky, ale zato uvěřitelně. Sečteno a podtrženo, na poli české kinematografie se objevil film, který stojí za to vidět. ()
Po tom slabším filmu o Vietnamci na střeše přichází tentokrát Mádl s výpravným, velkolepým a po všech stránkách kvalitním filmem, a vypadá to, že Pojedeme k moři nebyla náhoda a ten člověk je fakt chytrý a talentovaný (a že na to vůbec nevypadá, co?:)) Film pojednává hlavně o nepříliš známé úloze, kterou sehráli pracovníci Československého rozhlasu v srpnu 1968 a je dobře, že byl natočen. Závěr je strhující. A Vojtěch Vodochodský je už definitivně hvězda. Tohle bude jistě český kandidát na Oscara a byť je o třídu či dvě lepší než Zápotek a Bratři, obávám se, že téma nebude v USA nikoho zajímat. Na Lvech ale očekávám nominace ve všech kategoriích kromě animáku a dokumentu (tedy i tam, kde by si to zasloužily jiné filmy). Zápory? Snad jen podivný casting mladšího bratra hlavního hrdiny, který je prezentován jako malé děcko, o které se musí ten starší starat, a přitom při pohledu na ně nejde pořádně poznat, který je starší. Odpady ignorujte, jsou od dezolátů a hejterů Mádla a neviděli to. Kdo viděl, tomu se to líbilo. Divácká známka 1.04 (rekord)! ()
Jirkovi Mádlovi se podařilo něco, co se v současné české kinematografii jen tak nevidí. Natočil film, který je kvalitou na evropské úrovni. Odvyprávěl příběh, který bez nějakého patosu a černobílosti funguje dobře jako historická výpověď, ale zároveň i jako paralela k současné době a nedávným událostem jinde než u nás. Těch 130 minut uteče jako voda a po konci snímek pěkně rezonuje, což potvrzuje i mohutný divácký potlesk na letošní premiéře ve Velkém sále. [KVIFF 2024] ()
Ze všech dosavadních režijních počinů Jiřího Mádla, z nichž doposud vždy trčela poměrně výrazná naivita a nevěrohodnost, jsou Vlny zdaleka nejlepší. Mimo jiné proto, že tímto neduhem již netrpí. Film je skvěle dramaturgicky ošetřený a jeho pečlivě strukturované klasické vyprávění bezešvě splétá velké množství dějových linií. Snímek je ukázkou špičkového řemesla ve všech ohledech, ať už se to týká dobové stylizace, kostýmů, hereckých výkonů nebo hudby. Právě díky tepající hudbě, dynamickému střihu a citu pro budování napětí si scény zahrnující policejní střet s demonstrujícími studenty, příjezd tanků do Prahy v srpnu 1968 nebo vojenský zátah na budovu Českého rozhlasu svou intenzitou a efektností v ničem nezadají s mnohými hollywoodskými akčními thrillery. V množství zdařile napsaných a charakterově pestrých vedlejších postav, vycházejících ze skutečných novinářů a hlasatelů tehdejší zahraniční redakce, která během pražského jara bojovala s cenzurou a při invazi se snažila za každou cenu vysílání udržet, panuje naprostá přehlednost - stejně jako v jejich emocích a motivacích. Tento důležitý příběh si poctivé, propracované a prvotřídní zpracování zasloužil, takže je nesmírně potěšující, že se Vlny v kontextu českých dobových filmů posledních let řadí k těm nejzdařilejším. ()
Je čistá radost potkat se po letech s českým filmem světových parametrů. Tohle není žádná komorní uťáplinka o pár lidech, posedávajících u mikrofonů, ale sebevědomý, dynamický a rozmáchlý film, který se nebojí v rámci variace na dobové události používat i postupy klasické, v tom dobrém slova smyslu hollywoodské, filmařiny - a zvládá to skvěle. Jistě, někomu může právě tohle vadit (historikům třeba všechny ty zkratky a fabulace), ale někdo ať si políbí šos, tohle není dokument. Dravý střih, skvěle nasazené dobové písničky i fantastická původní hudba... něco hnidek by se vypíchat dalo, ale pár minut po skončení karlovarské projekce se mé srdéčko tetelí adrenalinem z kinofilského uspokojení a ten orgán o kousek výš filmu přeje, aby určitě nezůstal "festivalovým", rozhodně má zásadní potenciál oslovit i mytického "běžného diváka", který si chce prostě zajít do kina na dobrej biják. A navíc, v kontextu s tím, co se při roku 2024 děje ve světě, může těžko přicházet ve vhodnější chvíli. ()
Když se podíváte na plakát k novému autorskému snímku Jirky Mádla, možná se pousmějete a pomyslíte si, proč nikdo nevymyslel originálnější koncept než hromadu postav namačkaných u sebe. Jenže ve Vlnách není hlavní postavou jenom šéfredaktor zahraniční redakce Československého rozhlasu Milan Weiner (skvělý Stanislav Majer), nebo jenom nováček v podání Vojty Vodochodského (kterého jsem konečně vzala na milost). Ústředními hrdiny je opravdu celá redakce a k tomu všichni ti, kteří se za cenu nasazení vlastní kariéry i života neváhali postavit za svobodu slova. Více než dvě hodiny jsem jenom zírala, že se někomu v našem malém českém rybníčku povedlo natočit tak perfektní a napínavý dobový film. Jirkovi se to povedlo a téměř desetiminutový standing ovation na světové premiéře v Karlových Varech je toho důkazem. Jsem dojatá a pyšná. ()
Nejočekávanější český film roku 2024 si na premiéře v Karlových Varech vysloužil 5 minutový potlesk celého sálu. A zaslouženě. Vlny sází na klasickou dramatickou strukturu - ale to je dobře - protože se to tvůrcům sakramentsky vyplatilo. Celý film je vyšperkovaný do nejmenších detailů a skvěle kombinuje natočený a historický materiál. Divák si užije horskou dráhu emocí a fandí všem hlavním postavám, což silně umocňuje zážitek z filmu. Body navíc jsou i za super soundtrack a užití dobové hudby. Obrovská čest všem, co na filmu pracovali. Takhle skvělý dobový film se v česku dlouho neobjevil. [KVIFF 2024] ()
Ještě teď mě svírá, když na něj pomyslím... Je to nadupaný návrat českého filmu, který mapuje část našich dějin a ukazuje hrdinství rozhlasáků. Rozhlas, který s námi byl v nejlepších i nejhorších dnech našeho národa. Jiří Mádl dokázal "vlny" dostat na plátno neskutečným stylem. Jak filmařsky, tak historicky... Ukázal práci nejen rozhlasových reportérů, ale také obrovské hrdinství techniků, kteří dokázali signál od mikrofonů odbavit na vysílače, aby se dostal k posluchačům v nejvypjatějších chvílích. Jiří Mádl dokázal udělat důstojnou a krásnou tečku za oslavami 100let rozhlasu. Jsme s Vámi, buďte s námi. ()
Tak tohle se doost povedlo . Herecké výkony , hudba , střih , fakticky v našich vodách lehce nadprůměrný film . Mádl je lepší rejža než herec . Tak to je jasný . Prostě skvělý film . SLÁÁÁVA VŠEM , kteří se podíleli na tomhle filmu . Tak zatím zdar . ()
Kdo by to byl řekl, že je tu ještě prostor pro nějakou další filmovou interpretaci událostí Pražského Jara. Mádl využil historické kulisy k tomu, aby rozehrál epickou, hollywoodsky vystavěnou fresku, jejíž témata jsou univerzálně srozumitelná a aktuální i dneska. Skvěle vystavěný scénář posiluje dynamická a chvílemi až opojna režie. ()
Je celkem symptomatické, že včerejší recenze na tento film (Lidovky, Marcel Kabát) s titulkem "Vlny se tříští o naivní scénář. Poctu novinářským osobnostem zabíjí bizarní fikce i zkratkovitý popis historie." -- byla přes noc změněna na: "Jaké jsou Mádlovy Vlny? Film o okupaci 1968 až moc zjednodušuje historii." Toto přepsání titulku/historie vypovídá o českém boji za svobodu slova, o našem "hrdinství" a čecháčkovství víc, než film samotný. Ten má ostatně bídnou nejen vypovídající hodnotu. EDIT: Titulek v recenzi byl přepsán znovu. Doufám, že autor dělá změny jen ze své vlastní vůle... ()
Film jsem shlédl v rámci kviff a ač jsem měl poměrně velká očekávání, tak jsem ze sálu odcházel s ještě větším nadšením, než jsem si představoval. Jiří Mádl mě překvapil. Skvělý scénář, skvělí herci a skvěle natočeno. 5/5 ()
Herecky mizerně obsazené. Zatím jedna hvězda, ale třeba mi to uzraje ()
@KVIFF 58 Zatím nejlepší film festivalu! ()