Pěsti ve tmě

Sólo pro křídlovku...a ,,Rockyho" z Holešovic! Velice dobrý, ba téměř vynikající retro film ze sportovního prostředí situovaný do druhé poloviny 30. let 20. století, které jsou ve filmu také hodně cítit. Věrohodně zvládnuté boxerské scény, hodně podařené tréninkové sekvence s přiznanou inspirací ze zaoceánského pravzoru, prvního Rockyho, dokonce i s podobně znějící hudbou a sprintujícím Vašutem. Ten je vůbec největší devizou, typově přesný, skvěle motivovaný (též herecky, jak ho normálně nemám rád) i sportovně připravený, dobrá režie, téměř se nechce věřit, že to natočil tentýž Jaroslav Soukup, který později tvořil a tvoří obskurnosti typu Discopříběhů, byvších poldů a ukradených Dagmar... jak hluboko se dá umělecky klesnout...a z jakých výšin... (07.07.2007)

V době vzniku bych film hodnotila hůř, v té záplavě béčkových až žetkových filmů, která se na nás dnes valí, musím hodnocení zvýšit. A taky proto, že někteří srovnávají Pěsti ve tmě s Rockym. Být Vašut, vyzvu je na souboj. Srovnání herce Vašuta s někým, jehož výrazové prostředky jsou omezeny na zatnutou čelist a hodně zatnutou čelist, mi přijde dost sprosté. (17.04.2011)

Fenomén, který si dodnes nedokáži vysvětlit: režisér, který celý život systematicky produkoval hromadu šrotu, a herec, který se nikdy nenaučil pořádně hrát - přesto ti dva dohromady stvořili skvělý, strhující a dynamický film, který skoro nemá chybu. Tedy snad až na Janu Krausovou, která dokázala nezklamat a i zde obdařit svoji postavu nezaměnitelnou unylostí, z které občas člověka rozbolí kdesi tam uvnitř. Ale jinak... málem skvost. Silný příběh, dobrý hlavní hrdina, mrazivé napětí blížící se války. (30.08.2009)

Ano, to byly ještě doby, kdy pan režišér Soukup točil koukatelné filmy. Pěsti ve tmě jsou pro mne jeho nejpovedenější film. Skvělá hudba lehce připomínající francouzské sedmdesátky... k tomu skvělý Havelka v jiných doprovázejících fázích. Atmosféra mi přišla taky velmi uvěřitelně dobová. Asi bych měla zmínit i výkon frajírka Vašuta. Dobrý, velice dobrý. I ostatní... Škoda, že pak přišly Dagmary, poldové... Modrava a spol. (06.03.2015)

Filmový příběh Vildy Jakuba v podání Marka Vašuta s několika opěrnými body ze života našeho boxera Viléma Jakše je zasazen do roku 1936. Boxerský ring v Berlíně se otřásl vhozením ručníku a dal pocítit houstnoucí atmosféru nadcházejících událostí, nám tak dobře známých. Odvetné utkání v Praze na sebe nenechá dlouho čekat, neb prestiž Kurta Schallera utrpěla spekulacemi sportovního tisku/světa. Strhující drama, herecky vydařené, zejména Vašut vs. Nedorost a dědek Ferdinand Krůta výtečný, pěkně natočené a v neposlední řadě nemohu opominout tklivé tóny křídlovky za doprovodu klavíru, nádhera. (06.08.2019)