Pěsti ve tmě

Fenomén, který si dodnes nedokáži vysvětlit: režisér, který celý život systematicky produkoval hromadu šrotu, a herec, který se nikdy nenaučil pořádně hrát - přesto ti dva dohromady stvořili skvělý, strhující a dynamický film, který skoro nemá chybu. Tedy snad až na Janu Krausovou, která dokázala nezklamat a i zde obdařit svoji postavu nezaměnitelnou unylostí, z které občas člověka rozbolí kdesi tam uvnitř. Ale jinak... málem skvost. Silný příběh, dobrý hlavní hrdina, mrazivé napětí blížící se války. (30.08.2009)

V mistrovství ČR dramat bez rozdílu vah účastník širšího finále, ve své kategorii sportovních dramat nepřekonatelný Mistr republiky, opírající se hlavně o melancholickou jazzovou křídlovku Z.Bartáka ml. a dobře vystavěný příběh. Co se režiséra týká, lze Pěsti ve tmě označit za vrcholný moment jeho boxerského zápasu nazvaného "filmařská kariéra" a pak… takhle přiletěl do ringu ručník, pane Soukup.. (06.08.2010)

Jeden z vůbec nejlepších sportovních filmů, které jsem viděl. Soukupovi se podařilo vystihnout stísněnou dobu končící první republiky naprosto přesně. A holešovický boxer Vilda Jakub, který tak trochu "rockyovsky" trénuje na svou životní šanci, je bezpochyby nejlepší rolí Marka Vašuta. Všechno mi do sebe zapadá - příběh, atmosféra, dialogy i okamžiky v ringu. Od začátku, kdy Vilda nefér přijde o vítězství, jsem mu držel palce, aby bojoval a nevzdal se! (16.04.2008)

V době vzniku bych film hodnotila hůř, v té záplavě béčkových až žetkových filmů, která se na nás dnes valí, musím hodnocení zvýšit. A taky proto, že někteří srovnávají Pěsti ve tmě s Rockym. Být Vašut, vyzvu je na souboj. Srovnání herce Vašuta s někým, jehož výrazové prostředky jsou omezeny na zatnutou čelist a hodně zatnutou čelist, mi přijde dost sprosté. (17.04.2011)

Rocky po česku ? Dost možná - jenomže se nenacházíme kdesi za velkou louží, ale v srdci Evropy v předvečer doby temna ... a především: Tenhle snímek se inspiroval reálnými událostmi - je poctou československému boxerovi jménem Vilda Jakš. Zpočátku jsem se musela hodně snažit, abych při něm stála (nebo spíš při jeho filmovém představiteli Marku Vašutovi) - zdálo se mi, že jeho frajerství pramení spíš z trucovitosti nežli ze vzdoru ... což není úplně totéž. Leč s ubíhajícími minutami se tahle drobná nesrovnalost někam tiše vytratila a zůstal jen nesmírně atmosférický příběh - uhrančivý jako krásná žena, zjitřený jako neklidná doba a bolavý jako čerstvá rána. (03.10.2014)