Záchvěv strachu

Opravdu povedené zpodobnění totalitního režimu. Podobný děj by bylo možno dosadit do mnoha dalších období, tady samozřejmě člověka napadnou nejspíše roky po sovětské okupaci, vzhledem k tomu, kdy film vznikl. Tvůrci si krásně pohráli s dobovými reáliemi a kostýmy a film obsadili výbornými herci. Soni Dvořákové to tady navíc i moc slušelo. (19.11.2023)

Po druhý v týdnu jsem málem dostal zástavu srdce, když jsem zjistil, kdo natočil tak dobrý český film. Ten člověk, který má na svědomí "Jak ukrást Dagmaru"? Ano, překvapení se prostě dějou. Skvělý scénář a skvělou dobou atmosféru má na triku Jaroslav Soukup. Samotné zápolení bezbranného Čecha proti rakouské mašinérii není až tak dobré jako např. Božská Ema, ale i tak potěší na srdci se podívat na dobrý český film, kde herci opravdu hrají. 70% (22.01.2010)

V první chvíli se zdá, že František Vinický bude - podobně a podobný jako Arian Želinský - dalším pseudonymem Karla Sabiny. Brzy ale zjistíme, že se jedná o autorské pojetí revolucionáře ze čtyřicátého osmého dle Jaroslava Soukupa. A ve všech filmových vrstvách zdařilé. Herecká elita v čele s Radoslavem Brzobohatým, Praha s dlouhým sklem jako na dlani i dechberoucí zápletka. Snad ještě několik poznámek k Sabinovi (protože jeho duch tam je) od odborníka na rok 48 Michala Charypara ("Amnestovaní velezrádci"): Sabinovi byla fakticky znemožněna jakákoli výdělečná aktivita v oblasti kultury. I vzhledem k nutnosti splácet dluhy své rodiny, jež vznikly v době jeho uvěznění, kývl Sabina v červenci 1859 na Päumannovu (policejní komisař) nabídku a stal se placeným konfidentem pražské policie (to už od svého propuštění z vězení 27. června 1857 žil dva roky jak "vězeň na svobodě"). V roce 1872 byl expatriován (vyobcován z kulturní veřejnosti jako „zrádce národa“). Za 13 let své aktivní činnosti se, dle dalších dokumentů, dopustil zřejmě mnoha nekalostí; ne však tolika jako armáda agentů a důverníků v 80tých letech, kdy byl tento film natočen, a nemůžeme tak pominout jeho tehdejší aktuálnost. (11.02.2024)

Pro mne asi dvě překvapení. První, že Soukup zvládnul natočit dobře postavený psychologický film, navíc z doby, která není lidem dneska už moc známá. Druhé, že někoho komunisti nechali v roce 1983 natočit film o tom, jak funguje policejní stát, který o vás ví všechno a dokáže člověka i zničit, pokud se mu zachce. Brzobohatý v roli revolucionáře z roku 1848, co se vrací po osmi letech kriminálu, je víc než věrohodný. Co mi taky utkvělo, je opravdu překrásná Soňa Dvořáková v roli jeho bývalé partnerky. Povedené jsou i kostýmy a lokace Prahy před více než sto lety. Jinak si nemůžu odpustit jednu poznámku ke komentářům o bezvýchodnosti... Hlavní hrdina už musel vědět, jak svět za Bacha funguje a policajti mu hned po návratu říkali, že by měl podvratné činnosti proti Rakousku nechat a že se má týdně hlásit. No a co Vinický udělal? Začal se zase scházet se starou partou, na direkci nedocházel a ještě ke všemu začal plánovat tu věc. To se pak ale nemohl divit, že proti sobě znova celý ten aparát poštval. (13.01.2019)

Perfektně napsaný, obsazený, zahraný a zrežírovaný tísnivě mrazivý zapadlý filmový klenot, který je univerzálně převoditelný prakticky na libovolný Orwellistán. Neuvěřitelné, že pod tak skvělým filmem je podepsaný Soukup a František Němec se zde s předstihem jasně kvalifikoval pro dabingovou a divadelní roli sira Humphreyeho. (09.07.2024)