Amistad

Režisér Steven Spielberg, nám ponúkol ďalšiu bohatú lekciu z histórie. Príbehovo tak silnú, že vďaka vizuálnej stránke a prejavu hercov nadobudnú obrázky takú emociálnu váhu čo môže len zatriasť vašou podstatou a uvedomelosťou voči samotnému ľudstvu a zmyslu jeho existencie. Vykreslenie postáv naberá, každým premietnutým príbehom z otrokárskej lode, či súdnym zápolením len viac na sile, až sa zdá že minutáž po prvej polovici už nedokáže viac ponúknuť ale je tu predsa "večný filmový otrok" Djimon Hounsou a ten svojou neodbytnou charizmou a hrdosťou, len lepšie vyrysuje postavy ktoré hrajú "bývalí prezident" Anthony Hopkins - "neoblomní právnik" Matthew McConaughey - Morgan Freeman a tým máme na čo pozerať až do samotného konca, kde to všetko čo nám príbeh vyrozpráva len uvedomele graduje. V podstate máme možnosť sledovať excelentné divadielko s prostredia, kde sa láme chlieb nad osudmi ľudí, zotročovaných vlastnou rasou, tam kde cena peňazí je vyššia než ľudský život. Strhujúci scenár napísal David Franzoni, ten sa neskôr podieľal aj na Oscarovom Gladiatorovi, kde to pisateľské nadanie aj zúročil. ║Rozpočet $36miliónov║Tržby USA $44,229,441║Tržby Celosvetovo $60,429,441║ (23.03.2008)

Spielberg chcel v roku 1997 zopakovať úspešný kontrastný recept blockbuster a umenie ihneď po sebe, ako sa mu to podarilo s Jurským parkom a Schindlerovým zoznamom štyri roky predtým. No ale niečo také asi nie je v ľudských silách, takže ako sa má Zoznam k Parku, tak sa má kvalitatívne aj Amistad k Stratenému svetu. Čiže približne rovnako. Samozrejme vzhľadom na žánre. Mne by ani nevadila oná kritizovaná sentimentalita, pokiaľ by nebola podporovaná tak vehementne vlezlým hudobným doprovodom, čo vo mne vyvolávalo dojem, že ona je nakoniec nositeľom myšlienok. Prezeranie v biblii a "dajte nám slobodu" by som vystrihol, ale zase treba sa na vec pozerať z pohľadu doby a nie dnešeného cynizmu, o ktorom vtedy nemali ľudia ani páru. Páčila sa mi pripravenosť scenáristu, jeho prieskum dobových reálií bol zrejme dôsledný a som rád, že film nie je zbytočne oscarovo naleštený, jeho exteriéry a interiéry pôsobia prirodzene. Taktiež zobrazenie otrokov a africkej spontánnej mentality vyznieva realisticky, pokiaľ ste rasisti, Hopkinsova reč vás o opaku vášho svetonázoru nepresvedčí. (15.05.2013)

Ten film by měl tak krásný konec ve chvíli, kdy skončí soud, ale ne, Spielberg to musí dotáhnout do té své patetické dokonalosti. Z toho by se jeden posral. Přitom tu má naprosto geniální scény. Když si celou dobu myslíte, jak celou dobu filmu vládnou McConaughey a Hounsou, tak najednou přijde Anthony Hopkins, aby vám dokázal svoje jedinečné mistrovství. To je člověk, který umí patos podat tak, abyste mu věřili. Jeden z mála. (01.12.2015)

Spielbergovy tradičně vizuálně velmi pěkné, ale prvoplánovitě symbolické a jednoduché obrazy nedokáží navodit opravdu intenzivní pocit z velké a důležité historické události, nebo snad dokonce silného dramatického příběhu. Spíše připomínají jen relativně bezbolestnou, ale i notně přibarvenou a suchou lekci z dějepisu. 7/10 (12.01.2008)

Když si tak letmo počtete všechna ta jména s filmem spojená, tak bylo naprosto zaručeno, že tento snímek zkrátka ani nemůže být špatný. To by bylo proti všem vesmírným zákonům. Ze všeho nejvíc se ovšem musím rozplynout, nad Johnem Williamsem - to je absolutní euforie a radost slyšet něco tak neskutečně dokonalého. Bez debat je to nejlepší hudební skladatel, který kdy kráčel po této planetě a i k dnešnímu dni v úctyhodných 87 letech neztratil nic ze svých kvalit. Přeji mu co nejpevnější zdraví, ať tu může ještě rozsévat radost a dávat vyniknout svému nadpozemskému hudebnímu citu a genialitě. Kamińskiho kamera byla také tradičně skvělá a jednotliví herci (včetně opičáků), si své role odkroutili také luxusně. Zkrátka k technické stránce může mít výhrady jen naprostý šulin. S čím jsem však měl trošku problém, je šílená americká propaganda, kde jsou USA tradičně prezentovány jako ten nejúžasnější národ pod sluncem s nejdokonalejšími mravními a morálními hodnotami a kde je ústava ten nejúžasnější dokument, jaký kdy spatřil světlo světa. V rámci soudních jednání, které jsou těmi vůbec nejlepšími a nejdůležitějšími úseky filmu, sledujeme, jak se všichni zúčastnění brodí po krk v patosu. Neuslyšíte snad jediný pádný argument a přímý důkaz. Všechno je orientováno na city posluchače a dlouhé proslovy o úžasných otcích zakladatelích a správných morálních hodnotách. Takové hodně zromantizované pojetí příběhu o velmi podstatné události amerických dějin, která sice velmi pomohla právům všech opiček (která dnes míří do naprosto nesmyslných mezí, protože společnost, která se již dávno několikrát celá vyměnila, cítí vůči opičákům stále jakýsi sociální dluh), ale naopak ještě zvýšila doutnající napětí mezi severem a jihem a odstartovala nelítostnou občanskou válku. Málokdo si uvědomuje, že opičákům navrátili jejich práva znovu ti, kdo jim je původně vzali - nadřazená bílá rasa. Dlouhá stopáž snímku byla vzhledem k tématu nutností. Přesto se střídají pasáže slabší s těmi hodně vydařenými. Snad proto se úplně nemohu rozhodnout, kam nasměrovat své hodnocení, ale asi přeci jen ty ušmudlané 4 kousky sem šoupnu. Člověk má po zhlédnutí skoro chuť, si nějakého toho černouška koupit, tady chci říct osvojit. Zajímavé bylo, že zaznělo to vůbec nejhanlivější označení pro naše černé přátele, jaké jsem kdy slyšel - "zboží". (21.01.2020)