Purpurová farba

Velice silný film od skvělého režiséra, který snad žádný film nenatočil špatně. Navíc debutující Whoopi Goldberg, která si hned střihla hlavní roli a hned naprosto neuvěřitelně skvěle jí zvládla. Whoopi jsem věřila každé slovo i gesto a bylo pro mě neuvěřitelné zjistit, že jí bylo 30 let když hrála 14-ti letou dívku. Každopádně nebyla jediná, která to skvěle zahrála, vlastně za to mluví všechny nominace a proto je pro mě tak šokující, že film nezískal ani jednu sošku. Je to velká škoda, protože tak skvělý film se silným příběhem by si zasloužil alespoň tu jednu. (31.03.2015)

Je fakt, že Steven Spielberg je filmař s velkým F. Možná to není tak výrazný žánrový chameleón jako třeba Peter Weir, ale troufám si tvrdit, že dokáže brilantně zvládnout čisté drama (Purpurová barva, Schindlerův seznam), sci-fi (Blízká setkání třetího druhu, A.I., Jurský park, Válka světů, Minority Report) a popcorn na nejvyšší úrovni (Indiana Jones). Jen málo režisérů se může chlubit tak rozmanitou a zároveň hodnotnou filmografií, která přinesla filmovému světu nezapomenutelná a nadčasová díla. Pokud jde o tento konkrétní film Purpurová barva, je to svým způsobem něco neokoukaného (co se týče Spielbergovy tvorby) a samotný film je v tuto chvíli alespoň pro mě unikátem v celé Spielbergově tvorbě. Možná i proto, že není tak známý jako třeba Schindlerův seznam, ale je podobně citlivý, hluboce emotivní, neúprosný, krutý ve vztahu ke svým postavám a zároveň velmi silně dojímající. Příběh, který skrývá opravdu obrovskou škálu emocí, psychologie, různých citových a životních rozpoložení člověka, dokázal Spielberg natočit s grácií, pozoruhodným citem pro detail a vynikající profilaci jednotlivých postav. Fenomenální Whoopi Goldberg a vývoj její postavy, který musíte jednoduše prožívat přímo s ní, zrovna tak jako všechny její strasti, ale i ty nejdrobnější radosti, je asi nejsilnějším atributem celého snímku. Pozoruhodný je i fakt, že díky propracovanosti příběhu a přesnému režijnímu vedení, je drtivá většina vedlejších postav podobně zajímavá a vytváří dohromady s hlavní dějovou linií velmi podrobný a (možná bych napsal i důvěryhodný – alespoň z pocitového hlediska) obrázek jedné velmi nelehké doby. Na druhou stranu mě zaujala skutečnost (a považuji to za další obrovský triumf tohoto filmu), že úděl některých postav (ne všech, ale některých) není přímo způsoben dobou a konkrétními represemi vůči konkrétním skupinám lidí, ale především lidskou povahou, jednáním jednotlivce a až pozoruhodně krutou schopností degradovat svůj protějšek až na samotnou hranici lidské důstojnosti. Typický „akademický“ film, který ale svou „akademičnost“ a uměleckost dokázal využít k nesmírně poutavému a strhujícímu vyprávění, jehož výpovědní hodnota je obrovská. (24.08.2011)

Vůbec nechápu, proč je film odvyprávěný takovým způsobem, jakým odvyprávěný je. Úvodní "dospívající" půlhodina byla naprosto brilantní. Spielberg rozjíždí nekompromisní drama a ukazuje high class filmařinu. Jen si všimněte, jak působivě vystavuje během prvních 30 minut napětí. V momentě, kdy se však posouváme o nějaký ten časový úsek dál a hlavní hrdinku přebírá pod herecká křídla Whoopi Goldberg, mění se, pro mě zcela nepochopitelně, drama o rozdělení dvou sester na roztříštěné a nesourodé vyprávění o životě černošské komunity. Co hůř, dramatické momenty jdou zcela do pozadí a žánr chvílemi koketuje téměř s groteskou (hrnec spadne na hlavu, člověk propadne střechou atd.). Emoce a prožívání osudu hlavní postavy jsou díky tomu silně potlačené a z ambiciózního dramatu je bezkonfliktní limonáda bez většího režijního rukopisu velkého Stevena. Závěr, snažící se naplnit očekávaný oblouk, zas trochu nakopne ospalý a znuděný děj, ale rozpačitý dojem z celku moc nezachrání. Opravdu nechápu, jak se to mohlo stát. V úvodu jsem byl neskutečně nadšený, o 2 hodiny později již jen spokojený, že je konec. 6/10 (19.10.2017)

Pôsobivá, citlivá dráma, ktorá po zhliadnutí nechá len málokoho chladným. Spracovanie je dychberúce, v pamäti my utkvejú krásne zábery na krajinu so žltými pláňami či purpurovými kvetmi. Vlastne, každá postava akoby bola charakterizovaná nejakou farbou. Aj keď je takmer celý príbeh ponorený do utrpenia a bolesti, koniec je krásne vyslobodzujúci a charakterizovaný myšlienkou, ktorú vyslovila jedna z postáv "aj hriešnici majú dušu." (01.10.2012)

Náročný boj ženy, týranej manželom, ponižovanej okolím, a bohužiaľ v danej dobe, nepriateľkou pre "všetkých" aj pre farbu pleti. Obával som sa dĺžky stopáže, no utieklo to ako voda. Spielberg podal vážnu tému solídnym spôsobom, a i keď na taký "Čiernobiely svet" sa "Purpurová farba" proste nechytá, mňa samotný film bavil. (29.01.2021)