Indiana Jones a Chrám skazy

Už od dvanácti let je Chrám zkázy můj nejoblíbenější dobrodružný film. Dobyvatelé i Poslední křížová výprava jsou fajn a taktéž 5* filmy, ale Indiho dobrodružství z Indie je prostě moje srdcovka. Je to asi nejdrsnější díl série (scéna se srdcem, uřezané prsty, děti pracující v dolech, opičí mozečky...) ale podle mě zároveň i nejvtipnější (to hlavně díky výstupům Kate Capshaw). A zatímco z ostatních dílů si vybavím jednu dvě scény, tady jich mám několik. I když několik scén balancuje na hranici únosnosti, tak je Temple of Doom tím nejlepším co lze v žánru vidět a podle mě se ,,samozřejmě" jedná o nejlepší díl této skvělé dobrodružné ságy (navzdory všeobecnému mínění...). (19.05.2006)

Druhý Indiana Jones v podobě snad až bezchybného Harrisona Forda poskytuje po vzoru jedničky opět velkou dávku svěží akce, navrch okořeněné o pár vtipných momentů. Ve střední fázi je trochu temnější a také se mnohem více vyžívá v nechutnostech, což ovšem není úplně na škodu, neboť uznejte sami, kde jinde byste mohli spatřit tolik nechutného hmyzu pohromadě, či alespoň vzdálěně přes obrazovku přivonět k lahodným opičím mozečkům a polévky z očí? Já myslím, že nikde... Co mě však na filmu docela dráždilo, byl ten malý klučina Shorty, jehož schopnosti se spíše než dítěti podobaly zmenšené verzi šikmookého supermana. 8/10 (30.05.2008)

Měkký klobouk, kožená bunda i bič jsou zpět. Ford s šarmem souseda odnaproti se vrací, a ač první dobrodružství rozjel tenhle archeolog ve velkém stylu, o úsečné sarkasmy a velmi dobře natočenou akci nepřijdeme ani nyní. Kupříkladu honička na důlních vozících patří mezi hvězdný okamžik druhého indianovského dobrodružství. Stejně vymazlená je i scéna na visutém mostě vysoko nad hladovými aligátory. Přesto mi tohle druhé temné dobrodružství, ve kterém se představuje Spielbergova manželka Kate Capshaw, sedí z původní trilogie určitě nejméně. Můžou za to mimo jiné i slabší kulisy a bohužel i příběh, celková uječenost i přetlak hlušších míst. (09.07.2016)

Na svoji dobu neuvěřitelná věc. Vzpomínám jak jsem se v kině hroutil při pohledu na toho vařeného hada plného živých háďat a to jsem netušil, že závěrem hostiny u rádži je jako dezert podáván chlazený opičí mozeček! Indy zase makal co to šlo a zdárně uhýbal všem dávným nástrahám v podobě různých pastí v tajemných pavučinami zahalených chodbách dávných chrámů. Pokud tento film něco vyvyšuje nad ostatní, tak je to závěrečná honička v důlních vozíčcích i bitka na mostě. A jako milovník swingu jsem samozřejmě musel ocenit i úvodní titulky s nádherně podanou písní Freda Astaira v čínštině a s choreografií ve stylu amerických muzikálů čtyřicátých let! Dávám 4 kameny se třemi rýhami! * * * * (08.02.2015)

"Nejbondovštější" Indy. A to nejen kvůli parádní úvodní sekvenci či "Chobotničkovským" lokacím, ten posun v akčnosti a sebevědomí je zřetelný. Ale spolu s výrazně temnější atmosférou to byl důvod, proč jsem tenhle díl nemíval tolik rád. Humanistický motiv záchrany dětí mi navíc k zdravě egoistickému archeologovi příliš nesedl, o módní dětské figurce nemluvě. Ten film má ale úžasný spád, dynamiku, fantastické scény, parádní humor a ve vztahu s "Indy-Girl" to ze všech dílů jiskří asi nejvíc. (29.09.2005)