Čeľuste

V čase intermezza mezi dětstvím a s třeskem vypuknuvší pubertou jsme se jednou s kamarádkou urputně dohadovaly, zda jsou lepší hory nebo moře. Já jsem hájila první, ona druhé a nakonec to rozsekla starou pravdou, že když se ona začne v moři topit, jistě se najde pohledný zachránce, který jí přispěchá na pomoc, zatímco pokud mě zasype lavina, tak mě v nejlepším případě najde bernardýn. Byl čas letní a dovolené předcházející, tak jsme se přestaly hádat a pod dozorem dospělých nám bylo dovoleno podívat se na Čelisti. Kamarádka poté uznala, že ty hory mají něco do sebe, ale měla to marné a rozklepaně se vypravila s rodinou k Jadranu. Já jsem se s vítězným úsměvem na rtech balila do Tater. Přežily jsme zatím obě. (16.08.2007)

Za Čelisti se Spielberg zaslouží velké uznání. Film funguje dodnes tak jak má a dokonce i speciální efekty působí (až na jednu nebo dvě scény) i teď hodně autenticky a obstojí i ve vysokém rozlišení. Film je velice dobře zvládnuté dílo ve všechy myslitelných kategoriích od scénáře, přes kameru střih až po hudbu. Nejvíce mě ale stejně dostaly skvělé herecké výkony třech hlavních představitelů, díky kterým je film velice uvěřitelný. Nejvíce mě bavil Robert Shaw v roli mírně pošahaného rybáře, který to vše bere trošku osobně. (17.09.2012)

Mám rád žraloky, jsou to fascinující stvoření a tenhle snímek jim strašlivě uškodil, což mě mrzí...Na druhou stranu jde o vynikající film se skvělou atmosférou a odpovídajícími hereckými výkony a dnes už legendární hudbou Johna Williamse. P.S.: Historka Roberta Shawa je stejně tak děsivá, jako pravdivá. Nedivím se, že se tolik lidí bojí koupat v moři...Ale i tak – radši se podívejte na tohle. (20.06.2005)

Vidět Čelisti v kině a paradoxně z větší dálky od plátna, mi je vybarvilo v jiném světle. Vynikne tím celková kompozice obrazu, která je již v tomto raném Spielbergovi řemeslně mistrovská (což platí vlastně i o jeho dřívějším Duelovi). Čelisti jsou ale čirým filmovým potěšením i vykreslením postav a jejich vztahů, které do filmu s jednovětovou zápletkou vnášejí příběh. Nemluvě o režjně parádním budování napětí. Jdete jako první v historii kinematografie natočit áčkový film o vraždícím žralokovi, na neznámé maloměstské pláži kde nejde čerpat potenciál z lokálních známých atrakcí, máte jednu starou loď a mechanického žraloka, a natočíte takhle kompaktní, každou scénou bavící, hravý a současně děsivý film? Steven to zabil. Ale jednu nadpozemsky požehnanou oporu v tomto soukolí přece jenom měl a díky bohu za ní, pro celou jeho filmografii - Johna Williamse. (07.02.2019)

Právě tímto filmem zavedl Spielberg v celosvětové kinematografii pojem blockbuster a otevřel si dveře do Hollywoodu, kde pokud nezemřel, vládne šťastně až dodnes... Zprvu lážko, plážo - léto, písek, moře, zkrátka idylická představa... Avšak jen dokud se do ní neprokouše obří žralok a z pohodové atmosféry se nestane 2001: Žraločí odysea, souboj člověka se žralokem na život a na smrt. Spielberg v režii začínajícího mistra vytvořil tzv. horror pro celou rodinu, kdy diváci sice budou patřičně napjatí, ale stále nebudou nuceni si ve strachu zakrývat navzájem oči dlaněmi. Dokonalé to však určitě není, celá část před vyplutím na širé moře byla poměrně rozvleklá. 7/10 (16.08.2008)