Čeľuste

Legendární hororový snímek Stevena Spielberga se skvěle budovanou atmosférou o žraloku-predátorovi, který dokázal neuvěřitelné - změnil celosvětově představu lidí o těchto živočiších a udělal z těchto teritoriálních predátorů krvežíznivá monstra...skutečnost je však docela opačná...kdo to ale dneska po tom Spielbergovském polechtání podvědomí tak vnímá?! (14.02.2007)

Řada Spielbergových projektů, které režiséra proslavily, ve mně už dnes nadšení nevyvolává, ale pokud bych měl jmenovat titul, který v jeho raném tvůrčím období považuju za zásadní, byly by to právě Čelisti. Spielberg se tady projevil jako skvělý vypravěč, který dokázal mistrovsky pracovat s napětím a lidským strachem z neznáma. Na v podstatě velmi jednoduchém půdorysu natočil strhující žánrovku, která by se mohla stát učebnicí pro začínající filmaře a dodnes udivuje působivostí a filmařskou chytrostí řady scén. Za obzvlášť vymazlené považuju podmořské scény snímané z pohledu žraloka nebo pohled na rybáře na utrženém molu, který si během okamžiku vyzkouší proměnu postavení z lovce na štvanou kořist. Celkový dojem: 90 %. (04.11.2014)

Tak určitě je to kvalitní dobová klasika. Za sebe musím konstatovat, že mi ten film osobně nikdy nijak extra děsivej nepřišel, že bych z něj nemohl spát, ale jak říkám na svou dobu to je ojedinělá pecka. Spielberg se teprve rozjížděl, ale lecos to naznačuje o jeho budoucí kariéře. Jinak samozřejmě Wiliamsova hudba je vynikající a hodně z té atmosféry dělá právě ona. Každopádně film kterej nastartoval boom zvířecích hororů.75% (25.10.2014)

„Potřebujeme větší loď!“ Kdo by neznal Spielbergovy digitální ještěry, kdo by neznal Spielbergovy výlety do druhé světové války, kdo by neznal jeho útoky od obrovského bílého žraloka. Spielberg je značka, Spielberg je jistota. Před čtyřiceti lety, před deseti lety, dnes. Velké problémy s maketami žraloků, přepisování scénáře, špatné počasí, hádky na place, nevraživost mezi hlavními herci, vysoce překročená délka natáčení, navyšování rozpočtu, dohady při postprodukci – Steven to neměl snadné. Nakonec ale stvořil žánr/tradici letních blockbusterů. A tržby a ohlasy (i kritická nařčení) byly halasné. Strategie práce s monstrem – lidožravým bílým žralokem – to byla ukázka talentu ve službách filmařské inteligence. O zvířeti se mluví, hraje se s ním ve videohře, je na plakátu – ale ve filmu diváka (alespoň v první hodince a něco) děsí jen v náznacích. S iracionální hrozbou se tak pracuje náramně. Zlověstný hudební motiv ze skladatelské dílny Johna Williamse (jeden z jeho pěti Oscarů) nejprve nikdo nebral moc vážně, nakonec ale tvoří nedílnou součást legendárního snímku. A Spielberg? Naštěstí měl dostatek rozumu, aby odmítl pokračování, a vrhl se na další neprobádané filmařské cesty. (27.01.2016)

Na mě to na rozdíl od některých pořád funguje. Možná proto, že Čelisti byly pro mě (stejně jako pro celý svět) prvním filmem tohoto druhu, a že jsem je viděl v raném mládí v kině, a že už budu navždy poměřovat každou napodobeninu tímhle originálem. A z těch se působivosti a kvalitám The Jaws přiblížila snad jedině skvělá Kosatka Michaela Andersona. V půli 70. let se Steven Spielberg ještě nerozpakoval zabít ve svém filmu malého chlapce - to byla krásná doba. Je tu i jedna z prvních slavných "lekaček" v historii filmového horroru. Ten moment pod vodou: jako jeden muž vyletěl tenkrát celý sál ze svých křesel. Ultimátní, nezapomenutelný, výborně natočený a velice vlivný film. (15.08.2007)