Jurský park

Life finds a way. Neopeření velociraptoři, co umějí šáhnout za správnou kliku, T-Rex jako šestitunová Deus ex machina a Spielberg hýřící v duchu svých tradic nápady, infantilitou a schopností natočit rodinný biják se vším všudy. Když se ozvaly Williamsovy tóny, oči dvojice Neill - Dern řekly důlkům: „Au revoir“ a sakra živý Barney se vztyčil při okusování listí na zadní, měl jsem tehdy i teď slzy na krajíčku a to nejen proto, že do té doby v oboru nevídané se stalo ohromující skutečností.. Nicméně o něco temnější verzí Crichtonova oživeného světa jury, kdy by děti nebyly hlavním marketingovým terčem, ale potravou, bych také nepohrdl.. (12.06.2012)

Nevídaně dlouho před premiérou v kinech avizovaný film dal nakonec to, co jsem od něj očekával. Úžasný zážitek, protože takové triky do té doby nikdo nedokázal vytvořit. Spielbergovi se povedl fim, který zná snad každý a na který se po deseti letech koukám jako na klasiku v daném žánru. A klasice patří plné hodnocení. (21.04.2003)

No dneska uz je tenhle film vicemene klasika, ale bohuzel to neznamena, ze by byl zas nejak uzasnej. Problem je, ze se vsechno posere az nekdy v polovine filmu a zhruba tam nekde zacne akce, to predtim je jen spousta peknejch zaberu a prohlidka Jurskeho parku. Coz by sice nijak zvlast nevadilo, kouka se na to pekne, ale precejen delka pres dve hodiny je moc. Jinak pribeh je vymyslenej celkem chytre, pusobi to dojmem, ze by to takle fakt mohlo fungovat, ale jinak je precejen dost jednoduchej. Co se tyce hercu, Neill se na toho akcniho paleontologa perfektne hodi a Goldblum je slusnej hlaskar. No a to nejdulezitejsi, kuli cemu na to kazdej stejne beztak cumi, dinosauri. Tech je tu dost, v dobe vzniku filmu byly trikove naprosto dechberouci, ale dneska uz na nich precejen vidim chybicky, jako neverohodna kuze, nic moc oci a podobne, ale i presto ty triky obstoji i dneska. No a film do nadprumeru vytahuje Spielbergovo rezie, protoze obzvklast druha polovina je naprosto perfektne vygradovana a celou dobu napinava. (26.01.2005)

Nikdy nezapomenu na tu zhruba 300 m dlouhou frontu (bez přehánění) na lístky (v Českých Budějovicích), která se táhla od kina po hlavní třídě. Ani na ty obrázky dinosaurů z bulletinu (speciálně vytištěným pro diváky Spielbergova megatrháku), které ještě více dráždily zvědavost a umocňovaly touhu ten "technický zázrak" vidět. Byla to svým způsobem společenská událost a každý chtěl být u toho. Jedno se určitě rozhodně ´Jurskému parku´, o kterém legendární loutkový animatronik Stan Winston s nadhledem prohlásil, že ho "připravil o zaměstnání", nedá upřít - nepřehlédnutelný zápis do historie kinematografie. Nebyl sice prvním, ve kterém se objevila první CGI postava (ten primát drží oživlá okenní mozaika rytíře z Levinsonova ´Young Sherlock Holmes´), ale byl první, kdo se odvážil zobrazit zcela realistické pohyby živé bytosti. A povedlo se nadmíru. Jenže když se seškrábe ta "slupka" přelomových triků a prvotního úžasu, zůstane v mých očích jenom zcela průměrný dobrodružný příběh, který na rozdíl od jiných Spielbergových kasaštyků (E.T., Indy Jones atd. nikdy nezestárnou) nebaví s takovou lehkostí. Já pociťoval zklamání dokonce i v době premiéry, které umocnila vysoká očekávání a příšerně zahuhlaný dabing. Mojí srdcovkou se ´Jurský park´bohužel nestal a nezměnilo se to ani s opakovaným shlédnutím po mnoha letech. (23.10.2007)

Po takřka čtvrt století od posledního zhlédnutí na videu o to víc žasnu, jak strašně dobře film funguje i stranou nostalgie, obzvlášť pak při projekci na velkém plátně s 250 dalšími nadšeně reagujícími lidmi. Spielberg vytvořil důmyslný, ale přitom minimálně okázalý meta film, když vyprávění o zábavním parku pojal jako blockbusterový filmový ekvivalent zábavního parku - od počátečních příslibů a fascinace přes zklamání i cringe až po nefalšovaný úžas a fyzicky intenzivní horskou dráhu. Při tom nás vezme nejen na vyznačené cesty pro návštěvníky a do obchodu se suvenýry, ale protáhne nás do technického zázemí i dovnitř výběhů, kde čeká ryzí nekašírované, ale také nebezpečné dobrodružství. Podobně sebereflexině (ale při tom bez nutnosti svou důmyslnost cpát lidem do ksichtu jako něco čeho si mají všímat a cenit) přistupuje k speciálním efektům a k tehdy probíhající revoluci během produkce tohoto filmu, kdy počítačově vytvořené obrazy vytlačovaly animatronické loutky a optická šálení. Díky tomu také první "Jurský park" má dokonalou dramaturgickou výstavbu, která pečlivě hněte divácká očekávání a připravuje půdu pro jednotlivé moneyshoty. Jejich genialita pak spočívá především v jejich rámování okolními záběry, díky kterým (nejen v porovnání s dnešním užitím) si vlastně film vystačí s překvapivě skromným počtem počítačově do/vytvořených záběrů. (15.04.2023)