Liga spravedlnosti Zacka Snydera

"I got a second chance. And I'm not gonna waste it." ______ Musím přiznat, že jsem k celému humbuku okolo renovace celý tý původní karcinogenní 'Josstice League' přistupoval s neskutečnou skepsí. Po čtyřletých právních tahanicích, manufakturách, a subvencích ze strany fanoušků bylo dokonáno, a Zack Snyder, tatíček původní verze a maestro na extravagantní vizuální kydance, se chopil tohoto tvůrčího porodu, který byl vskutku bolestivou událostí. Nejde ale o prachobyčejně prodloužený režisérský sestřih původního snímku domrveného Jossem Whedonem, jelikož 'Snyder Cut' regulérně nepůsobí nejen jako osudový reparát, ale jako diametrálně odlišný a zcela nový film, v němž si Zack Snyder buď plní své dětské sny a tužby, anebo mu absolutně jeblo v palici.... 'Snyder Cut' je totiž epická óda na absolutní megalomanství a fetišismus, a zejména pak monumentální spektákl, který až příliš chaoticky lamentuje mezi noblesní pompézností a podprůměrným výblitkem ze zeleného plátna určeného pro diváky na intelektuální úrovni fanbase Kouzelný školky. Sice je na jednu stranu 'Snyder Cut' z hlediska žánrových konotací typicky generická a relativně konvenční komiksová čalamáda plná kýčovitého patosu a robustního digibordelu, na jejíž chuť a elán jsem se musel naladit postupně. A ačkoliv má snímek rekordní stopáž čtyř hodin, nedokázal jsem najít jediné hluché místo či pasáž, která by přebývala - jelikož Snyder participativně dbal na zřetel a vystavěl kompaktní příběh - ač disponující triviální premisou - který se může pochlubit rozmanitou plejádou ikonických scén a pamětihodných momentů - jimž bezkonkurenčně vévodí flashpoint scéna.... Nicméně Snyder si přes veškeré negace zaslouží enormní respekt za to, že zrealizoval svou originální tvůrčí vizi. A paradoxně je protentokrát výjimečně jedno, že zatímco Marvel pečlivě a konstruktivně budoval svou mytologii celou dekádu, DC se snaží celou analogii freneticky dohnat za pár let - jenže 'Snyder Cut' překvapivě slouží jako symbolické vykoupení všeho zlého, co studio Warner Bros s celovečeráky komiksového studia DC natropilo. Za tím vším veskrze stojí fakt, že elementární alfou a omegou celého děje jsou především postavy - každý z šesti protagonistů má totiž adekvátní narativní prostor (based Batfleck!) vypořádat se se svými vnitřními démony a asociacemi - což nabízí unikátní paradigma examinovat dílčí motivace jednotlivých charakterů, které v původní verzi fakticky absentují. Nemluvě o obrazovém formátu 4:3 který umocňuje specifickou vizuální estetiku snímku, a v neposlední řadě se musí vzdát hold hektickému orchestrálnímu soundtracku Toma Holkenborga, bez něhož by celkový zážitek nebyl úplný.... Celkově jsem tak kvůli ambivalentní kvalitě částečně pochyboval o tom, jestli nakonec udělím nadprůměrné hodnocení - k němuž mě přesvědčilo až grandiózní finále, které svou impozantností zdaleka nešetří - za čímž možná pouze stojí předpoklad, že mám již delší dobu akutní absťák po blockbusterech. Ve výsledný rezoluci lze 'Ligu Spravedlnosti Zacka Snydera' bez sebemenších pochyb považovat za plnohodnotný autorský počin, komiksový magnum opus, a jednoduše řečeno epický velkofilm se vším všudy, který nepodléhá byrokracii žádného hollywoodského studia, a rovněž upozorňuje na fakt, že není radno podceňovat sílu fanouškovské komunity. Snad tak v konkluzi nebude 'Snyder Cut' pouhý epitaf u kterýho všici geekové a panicové mohou instantně onanovat, ale bude také sloužit jako komplexní prolog k něčemu většímu. Každopádně, upřímně řečeno, je to stále neuvěřitelně žumpózní sračka, ale exkluzivně náramná a třeskutě zábavná sračka.... // VERDIKT: 7,2 mohutných stehen cypa Darkseida z 10 // ______ "Make your own future. Make your own past. It's all right now." (19.03.2021) (menej) (viac)