Zachráňte vojaka Ryana

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Originální válečný snímek, při každém dalším shlédnutí se zdá být ještě lepší. Bojové scény jsou až naturalistické, při úvodním masakru při vylodění mnozí lidé v kině klopili hlavy a ve zvucích boje zcela utichl křupot popcornu. Nebo ta kamera - kulky a granáty bičující mořskou hladinu, o pár desítek minut později kapky lijáku a boty běžících vojáků bičují kaluže. A Hanks je pan herec, co ten dokáže vyjádřit gesty, pokývnutím hlavy. Trailer: http://www.csfd.cz/film/8652-zachrante-vojina-ryana-saving-private-ryan/videa/ (02.01.2009)

Film roku!! Paradoxně s (ve stejném, velice silném, roce uvedenou) Tenkou červenou linií nejlepší válečný projekt posledních dvaceti let.. a i v letech 2005, 2009 a pak i 2015 při dalším zhlédnutí vše funguje jako kolečka v dobře seřízeném strojku. Co bylo obtížnější? Přežít vražednou invazi na pláži Omaha nebo proniknout do týlu nepřítele a zachránit jistého vojína Ryana, nejmladšího ze čtyř bratrů? Tenhle plíživý hollywoodský patriotismus spojený s dokonalou filmařinou fungují mistrovsky. Nosná zvuková stopa, velmi emotivní hudba, nepřikrášlená podoba války, obnažené vnitřnosti, intimní dialogy, kompaktní herecké obsazení, kouzelník Kamiński a suverén Spielberg. A jeho neutuchající zájem o hlavní i vedlejší postavy. Mrazení v zádech jak vyšité!! (07.12.2005)

Dodnes som nepochopil, čo kto na tomto filme, okrem úžasnej prvej polhodiny a správne cvoknutej postavy Barry Peppera vidí. Príbeh je plytký a nepravdepodobný, záver neskutočne patrioticko-patetický. Dokonca ani Tom Hanks ma nejak nezobral. Tenká červená línia z toho istého roku je omnoho lepší film. (17.06.2004)

Tam, kde jiný Spielbergův film, Schindlerův seznam, končí, tam, na válečném hřbitově, začíná (a také končí) Ryan. Scéna je to v obou případech "dojemně Spielbergovská" a nemyslím to jako lichotku. Vykrádání sebe sama a nejen sebe, je, začínám se s každým dalším filmem od něj domnívat, Spielbergův trademark. Jen změna tématu ho dokáže osvobodit od opakování se. A snad i proto témata střídá. Ale abych ho jen nehaněl, kulometně dělostřelecké peklo na pláži s takovými sympatickými detaily jako změna ozvučení pod a nad hladinou, hvízdající a zvonící kulky, vybuchující granáty - všechna čest - je velkolepé. Trošku se ovšem bojím, že jde o nechtěnou oslavu války, její adrenalinovou estetizaci, její představení jako svého druhu extrémní sport. Člověk spíš propadne touze zkusit si vylodění v nějaké válečné FPS než jakémukoliv jinému pocitu. +++++ Po vylodění... nesmyslná mise, ve které se hlavní hrdinové potulují po okolí Carentanu a neustále se ptají: "Není tu Ryan?", a občas to prokládají různými řečmi či bojem, to už není příliš velká zábava. Nicméně během těch mnoha minut mě napadlo, co že mi to tak na Spielbergovi vadí. On nedůvěřuje svému divákovi. +++++ Nevěří, že ho může dojmout náhlá smrt postavy, proto musí umřít obklopena přáteli a volat maminku. Nevěří, že si divák všimne detailu, který se rozhodne do filmu vložit, proto na něj okatě upozorňuje a ještě ho několikrát zdůrazní pohledy protagonistů. Vede prostě své diváky za ručičku. U jeho filmů se divák nemusí vůbec bát, že by mu něco uniklo, že by musel mít mozek a smysly vybičované na maximum. Kdepak, i závažná témata divákovi natráví jak ptačí rodiče potravu ptáčatům. Rozmělňuje své filmy bezvýznamnými epizodkami, drobnostmi, které ho zřejmě kdysi zaujaly a chce se o ně teď podělit. Natahuje tak stopáž svých filmů k prasknutí. Napjaté situace s oblibou řeší dojemnými proslovy... Ještě si tento svůj dojem ověřím u jeho filmu Amistad. +++++ Ryan se nás snaží přesvědčit o nesmyslnosti a hrůze války, ale vzato kolem a kolem, válka nám tu vychází jako ta nejlepší příležitost k projevení odvahy, chlapskosti, kamarádství, nejúčinější stroj na dospívání v muže. Protiválečný je deklaratorně a na úrovni, která koresponduje s divákem odkojeným válečným mainstreamem, jen se dopuje větším množstvím slzení, zajímavých epizodek a vytrikovaností. Slabé ***. (25.08.2008)

Přeslazený, patetický, dlouhý, naivně amerikanistický, patriotický a především i silně kýčovitý válečný velkofilm. Ne, děkuji.:-( Zpracování je dobré, ale všechno ostatní se mi zde jeví spíš jako neskutečné, jsem toho názoru, že zachranňování nějakého Ryana, posledního ze synů (prý skutečný případ bratrů Nilandových) opuštěné matky, v tom množství válečných hrdinů tvoří jistě jen bezvýznamnou položku..US Army se stará o své syny jen dobře.:-) To vidíme dnes...Kolik takových synů bylo? Film místy působí opravdu spíš povrchním dojmem, ale několik silných a hlubších míst má (např., když Millerova jednotka útočí na kulometné hnízdo, umírající zdravotník a posléze plačící Miller), přesto to na pět ani na čtyři hvězdičky stačit nebude..Rekonstrukce samotného vylodění však byla dobrá...trošku uspěchaná, jinak ale syrová, šokující, mrazivá, celkem i reálná, stejně se ale neubráním dojmu, že tam mohli střihnout i nějaké ty autentické záběry..Když ale srovnáte s úvodní scénou z jiného filmu např. Nepřítel před branami...tak tato není o moc lepší...Po herecké stránce slabší Hanks, naopak dobrý Damon..Děj hodnotit nebudu. Tak a nakonec bych jen dodal, když už by se vám zachtělo zahrát si na vojáčky a skouknout opravdu kvalitní válečné filmy, tak bych si spíš vychutnáte o třicet let starší Nejdelší den, Most u Remeganu (tady je okopčená scéna s odstřelováním mostu) nebo Příliš vzdálený most, Nepřítele před branami, Stalingrad či Bitvu v Ardenách. Hodnotím tedy jen vynikající ruční kameru, která vtáhne diváka přímo do středu dění, střih a několik hodně dobrých válečných scén a efektů..Hodnoceno 13.5. 2006. Komentováno 30.5. 2008 (13.05.2006)