Schindlerův seznam
Schindler's List
Schindler's List
Schindler's List
Réžia:
Steven SpielbergScenár:
Steven ZaillianKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Jonathan Sagall, Embeth Davidtz, Małgorzata Gebel, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Poľský Krakov 1939. Židovská obec je vystavená stále sa zvyšujúcemu tlaku zo strany nacistov. Do tejto situácie vstupuje neúspešný obchodník Oskar Schindler, člen nacistickej strany, veľký zvodca a muž, ktorý cíti, že by na vojnovom utrpení mohol veľmi dobre zarobiť. Lacná pracovná sila v židovskom ghette zaisťuje jeho továrne na smaltované riady obrovské zisky. Lenže Tretia ríša má s jeho zamestnancami úplne iné úmysly, v nákladných vagónoch ich chce poslať do Osvienčimu. Sám Schindler možno netušil, kedy v týchto neľudských opatreniach prestal vnímať ohrozenie svojho podnikania, a kedy začal o „svojich“ židov bojovať kvôli vlastnému svedomiu. (Cinemart SK)
(viac)Videá (8)
Recenzie (1 788)
Tenhle film je skutečně neuvěřitelně silný a ještě hodně dlouho po jeho skončení jsem o něm musela přemýšlet. Nic podobného, co se v něm děje jsem nikdy nezažila (a doufám že ani nezažiju), ale svým tématem a jeho excelentním zpracováním snad nemůže být nikdo, koho by nechal chladným. Nemá cenu psát víc, řečeno už je tu snad vše, co mohlo být. ()
Steven Spielberg je fenomenální "řemeslný" režisér s talentem pro vytvoření technicky i obsahově prvotřídního snímku. Králem je na poli velkolepých a vizuálně dokonalých blockbusterů. Ovšem Schindlerovým seznamem mě zase utvrdil v tom, že jestli ve mě něčím nedokáže vzbudit potřebný zájem a i patřičné emoce, budou to jeho dramata. Říkala jsem si, že alespoň tento legendární film by mohl být skutečně tak mimořádný, jak o něm mluví všechny ty recenze a vysoká procenta. A že by mě snad nějaké Spielbergovo "lidské drama" mohlo konečně nějak dostat. Bohužel, nestalo se tak ani v tomto případě. Snímek mi přišel hrozně rozvleklý a jaksi nezáživný. Děj se odehrával buď někde v kanclu, na večírcích nebo v jiných místnostech, kde se v podstatě nedělo nic zásadního. Jenom dlouhé rozhovory, debaty, papírování a zase debaty. Toto monotónní tempo mě začalo pomalu uspávat. Liam Neeson a Ralp Fiennes jsou skvělí a táhnou celý příběh, já jsem však na celé dlouhé tři hodiny pozornost udržet nedokázala. Nějaké větší emoce, mrazení či pocit úzkosti jsem nezažila vůbec a snad jediné, co se mnou pohnulo, byla závěrečná scéna, za doprovodu té fenomenální hudby Johna Williamse. Spielbergova dramata mě prostě nějak nedokáží zasáhnout. A je mi líto, že se to nepodařilo ani Schindlerovu seznamu. ()
Spilebergova (Žid) verze sio-židovské propagandy, husarský kousek, který sklidil velkou chválu ze strany Židy kontrolovaných médií, a získal mu cenu Oskara za nejlepší režii v rukou Židy ovládaného Hollywoodu. Jojo..pochopitelně, jak jinak že, to jsou fakta. Film podle skutečných událostí, ale jinak přetáhlá,dojemno-přeslazená limonáda, židohollywoodská pohádka, bajka, uměle vytvořená legenda, která neměla se skutečnou historickou realitou vůbec nic společného. Skutečný život narozdíl od Schindlerova seznamu, nebyl tak černobílý a titulní hrdina rozhodně nebyl takový lidumil-spasitel, jak se o něm tradovalo či treduje. Film byl natočený podle Keneallyho (*1935) stejnojmenného bestselleru. Schindler v tomto románu zachraňuje život 1200 Židům. Steven Spielberg si knihu vybírá jako předlohu pro svůj filmový opus(?) činí tak zřejmě s nejlepšími úmysly, dokonce věnuje svůj honorář pamětníkům holocaustu. A jelikož oba umělci (spisovatel i židovský filmař) jsou ve svých oborech machři, uchvacují miliardy lidí. Toto ožehavé téma a jeho zpracování, jako téměř povinná nutnost pro Spilberga něco podobného konečně už také natočit, vždycky už zabere. Bylo to jen z vypočítavosti? V Podstatě každý Žid je vypočítavý. I Spilbergovi to bylo často podsouváno, těžko říct. Rozčarování z filmu však u některých lidí na sebe nedalo dlouho čekat. Všem nezasvěceným, naivkům, hlupákům, stačí si přečíst něco se zápisků Emilie Schindler (1907 ? 2001), Schindlerovi manželky, Davida M. Croweho profesora historie nebo od Jitky Gruntovové (*1945) a především její knihu "Oskar Schindler, legenda a fakta". Obrázek si už jistě udělá každý z nás, tím však nechci tento film (především po historické stránce a co se týče fakt) jen shazovat, po filmařské stránce se jistě jedná o vyjímečné dílo. Půlmiliardový výdělek jistě mluví za vše! Zajímavé komentáře: Gemini, Jack.Pott, flanker.27. ()
Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. ()
Galéria (110)
Zaujímavosti (144)
- Úvodní scéna, která se odehrává v roce 1939 v nočním podniku, kdy Oskar (Liam Neeson) zve své nové přátele k večeři, zpívají píseň „The Happy Wanderer“. Tato skladba však byla napsaná až krátce po válce Friedrichem-Wilhelmem Mollerem. (Anthro)
- V jednom okamihu vidia ľudia idúci v transportoch do koncentračných táborov pri trati chlapca, ktorý ich varoval výrečným gestom (rukou si akoby podrezal krk). Čo on mohol vedieť o židovskej otázke, asi zostane záhadou, však postava chlapca je autentická a bola použitá na základe výpovede jedného z preživších (Abraháma Bombay), prezentovaná vo francúzskom dokumentárnom filme Shoah z polovice 80. rokov. (Raccoon.city)
- Oskar Schindler ve filmové scéně kupuje za diamanty zpět svoje židovky od velitele tábora Osvětim Birkenau. Postava velitele je v závěrečných titulcích označena jako Rudolf Höss (Hans-Michael Rehberg). Důstojník má na uniformě límcové označení SS-Obersturmbannführer, což odpovídá hodnosti Rudolfa Hösse. Höss však byl velitelem Osvětimi pouze do konce listopadu 1943, posléze se stal vedoucím odboru v nadřízené Inspekci koncentračních táborů. Na podzim 1944, kdy se filmová scéna odehrává, byl velitelem tábora Osvětim SS-Sturmbannführer Richard Baer, a velitelem Osvětim II Birkenau SS-Hauptsturmführer Joseph Kramer. Höss a Kramer byli po válce popraveni, Baer zemřel ve vězení na infarkt. (heavy66)
Súvisiace novinky
Spielberg se vrátí do druhé světové?
Steven Spielberg nám v březnu dodal Ready Player One a momentálně chystá pátého Indiana Jonese. Po Indym, jehož comeback proběhne 9. července 2020, se režisérská legenda vrhne na remake West Side… (viac)
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (viac)
Star Wars koncertní show míří do Rudolfina
Pražské Rudolfinum bude 22. prosince hostit ojedinělý koncertní projekt s názvem STAR WARS: a musical show. Jedná se o koncert orchestrální hudby z šesti dosud uvedených filmů z prostředí slavných… (viac)
Dva koncerty filmové hudby
Pražský filmový orchestr zve všechny příznivce filmové hudby na své další dva velké koncerty. První z nich se koná v neděli 14. října v 19.30 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Diváci budou mít… (viac)
V následujícím textu bych se chtěl dopustit možná poněkud neobvyklého výkladu Schindlerova seznamu, který vychází z toho faktu, že sadisti jsou lepší než technokrati. Tento paradox je zároveň odpovědí na to, co mají vlastně společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč je film neustále staví bok po boku. Když říkám, že sadisti jsou lepší než technokrati, narážím tím na tu skutečnost, že ve vyhlazovacích táborech za druhé světové války působili pouze dva druhy SS-manů - na jedné straně byli krutí sadisti užívající si svou moc, vzpomeňme třeba Otto Molla, údajně nejhoršího dozorce z celé Osvětimi, nechvalně proslulého vhazováním lidí za živa do spalovacích jam. Na straně druhé pak byli spíše technokrati a administrátoři jako velitel Osvětimi Rudolf Höss, kteří nikomu konkrétně neubližovali a starali se hlavně o logistiku tábora, klidně třeba nasedli do auta a jeli shánět po Polsku ostnatý dráty. Rudolf Höss dokonce chápal slavný nápis „Arbeit macht frei“ nad branou do tábora, který zde byl na jeho rozkaz umístěn, nikoliv cynicky a posměšně, jak se většina lidí domnívá, nýbrž pravdivě a docela upřímně v souvislosti se svoji vlastní workoholickou povahou. Odsud je patrno, proč jsou sadisti lepší než technokrati – sadista jako člověk utápějící se v krutostech na jednotlivcích je ve výsledku mnohem lepší než technokrat stojící za milionem mrtvých. Lidé jako Himmler si toho byli pochopitelně velmi dobře vědomi, a jakmile se u nějakého výše postaveného SS-mana zjistila přemíra sadismu, byl ihned odvolán, neboť takový člověk nebyl zpravidla efektivní a zdržoval díky svým krutým kratochvílím masové vyvražďování. ____ Předchozí úvod byl nutný, protože jen díky němu se dá pochopit, co mají společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč jsou ve filmu stavěni vedle sebe. Film má vlastně tři části, přičemž v každé z nich se obě tyto hlavní postavy chovají trochu jinak. V první části je Amon Göth klasickým sadistou, střílejícím vězně z balkonu své vily, a Oskar Schindler se žádného velkého zachraňování ještě nedopouští, maximálně tak vytáhne z vagonu svého účetního. Kdyby chtěl ale zachránit celý vagon, nezachrání nikoho. Schindlerovo malé dobro je tak ve skutečnosti velkým dobrem, stejně jako je velké zlo Götha malým zlem, protože si nepočíná jako technokrat. A poněvadž malé zlo = velké dobro, jsou obě postavy v první části jasně propojeny. Klíčová tu je večerní scéna na balkonku, kde Amon Göth vytýká Schindlerovi, že není nikdy opilí. Opilý sadista versus sebeovládající se Schindler jsou vlastně pro dobro věci totéž. Ve druhé části se situace ovšem obrací, neboť Amon Göth se na naléhání Schindlera promění v „Amona Dobrotivého“ a jako císař začne svou moc projevovat tím, že i když má veškeré oprávnění zabíjet, často to neudělá. Už nestřílí z balkonu, dokonce povolí Schindlerovi pokropit odjíždějící vagony vodou z hadice. Naopak Schindler začíná mnohem více riskovat a jeho velké dobro se tak může velmi snadno převrhnout v malé dobro = velké zlo, neboť dojde k odhalení a potrestání všech viníků. Velkého zla se dopouští i ze sadisty do technokrata se přeměněny Amon Göth a obě postavy jsou tedy opět propojeny. Ve třetí části na konci se vracíme k situaci z první části. Schindler neustále pochybuje, jestli toho udělal pro záchranu lidí dost, nicméně je jasné, že ano, protože kdyby toho udělal víc a pokoušel se zachránit více lidí, došlo by nejspíše k odhalení a nepřežil by nikdo. Jeho malé dobro je tak velkým dobrem. Oproti tomu Amon Göth je za zločiny proti lidskosti oběšen, neboť i když ve třetí třetině filmu takřka zmizí z plátna, jeho sadismus zřejmě přece jen asi vyplul na povrch, jak je z potrestání patrné, jelikož v soudních procesech s válečnými zločinci se často stávalo, že sadisti dostali smyčku, zatímco lhostejní vykonavatelé jenom doživotí. Velké zlo Götha bylo tak malým zlem = velkým dobrem, protože díky své neefektivnosti a krutým kratochvílím zdržoval celou nacistickou mašinérii. Propojenost obou postav, Oskara Schindlera a Amona Götha, tak zůstává důsledně dodržena až do samotného závěru. () (menej) (viac)