Sugarlandský expres

Tak tohle mě jaksi minulo. Úvod mě ještě celkem zaujal, ale pak mě to postupně začínalo čím dál tím víc nudit a do konce už si mě to moc nezískalo. Je to sice dobře natočené, námět sám o sobě není vůbec špatný a pak to taky dost zachraňují povedené vtipné scény, ale jinak to prostě moc nefunguje. Už jenom tou divnou snahu spojit několik různých žánrů dohromady a pak taky tím, že tomu příběhu chybí uvěřitelnost. Ti dva zdrhají napříč Státy, všude možně na ně číhají policajti a přitom žádnou z jednotek nenapadne udělat někde na cestě zátaras? Vždycky když se o to začali pokoušet, tak nakonec auty uhnuli do stran. A problém jsem měl i s ústředním duem, které mi celkem dost lezlo na nervy a nedokázal jsem k nim mít moc velké sympatie - Lou je strašně otravná, uječená, hysterická a hrozně naivní a její manžel sice zpočátku nechce uskutečňovat ten její šílený plán, ale pak se to v něm zničehonic zlomí a začne jednat úplně stejně pitomě jako jeho manželka. A myslím si, že právě ta nesympatie k hlavním postavám vedla k tomu, že ten film šel mimo mě. Bylo to totiž otravné, trávit skoro dvě hodiny života s takovými lidmi... No a nadhodnocovat jen proto že Spielberg fakt nehodlám. Lepší 2* (23.01.2022)

Spielberg v roce 2013 a 1974 se hodně liší, čehož je právě Sugarlandský expres zářným příkladem. Je to civilní a lidský příběh pojatý jako velké a ničím nevázané dobrodružství, v němž Steven úplatňuje svůj talent zfilmovat snad jakoukoli látku pro diváka maximálně přitažlivým způsobem. Goldie Hawn a Ben Johnson unikají policejním autem napříč Amerikou, za nimi se postupně hromadí blikající policejní sirény a kilometr po kilometru se stávají většími a většími mediálními hvězdami. To vše podáváno velmi svižně, zábavně a samozřejmě tak, aby oba uprchlíci nakonec vypadali jako skuteční američtí hrdinové, kteří jsou pro lásku k dítěti schopni čehokoli. Jejich situace je poutavě nasnímána z několika úhlů pohledu, které se v průběhu výborně prolínají a ponořují diváka do víru absurdity a nenávratnosti, jenž jednání našich hrdinů nejlépe charakterizuje. Že tahle cesta nemůže skončit šťastně víme už dlouho dopředu, ale zde nefunguje závěrečná pointa jako záchytný a stěžejní bod vyprávění, nýbrž pouze jako logické a neodvratné vyústění. Spielberg stvořil krásný a oslovující snímek, který si v jeho filmografii rozhodně zaslouží své výsadní místo, stejně jako mezi filmy s kolonkou road-movie.. 80% (05.03.2013)

Moc mě to nebavilo. Goldie je výborná, Spielberg své kvality prokázal už u Duelu, ale právě po něm byla laťka celkem vysoko. K jeho práci nemám žádné výhrady, ale téma filmu, přestože je velmi zajímavé, mě prostě nezaujalo. Viděl jsem, doplnil jsem si vzdělání, ale ve filmografii Stevena Spielberga je prostě tenhle film z toho (mnohem) slabšího ranku a už se na to pravděpodobně nikdy nepodívám. Je ale možné, že jsem na něj nebyl správně naladěn, nicméně výš v hodnocení opravdu jít nemůžu, ten film si to totiž opravdu nezaslouží. 60 %. (29.06.2023)

Na Spielbergově snímku jsou nejzajímavější postavy obou desperátů. Vždy ho zajímal dětský svět, nekomplikovanost a naivita dětské mysli. Často se ve svých filmech vracel do dětství a z jeho tvorby je cítit, že v hloubi duše zůstal romantickým klukem s touhou po dobrodružství. Manželský pár drobných kriminálníků se rozhodl na útěku z vězení "osvobodit" maličkého syna ve spárů pěstounů bez ohledu na mizivé šance svého podnikání. Oba hrdinové jsou doprovázeni kolonou policejních vozů a obklopeni ostřelovači, ve své nezralosti a dětinskosti ale nechápou bezvýchodnost své situace. Vůbec nic jim nedochází, sní svůj sen a prožívají mumraj kolem sebe jako zábavnou šou se spoustou diváků. Užívají si každičký moment, kdy jsou středem pozornosti médií. O poznání lepší je v té roli Goldie Hawn, které postavy zastydlých puberťaček vyloženě sedí. Její umíněnost, bezstarostnost a okouzlení hračkami kolem jsou odzbrojující. Režisér v rozporu s realitou kormidloval pointu snímku narozdíl od přízemní reality do méně vyhrocené podoby, přesto mu americké publikum to rozstřílené auto v závěru nejspíš neodpustilo. Snímek se pohybuje v žánru tragikomedie, nicméně tenhle raný Spielberg ještě nedosahuje té bravurnosti vyprávění, na jakou si později filmoví fanoušci zvykli. Celkový dojem: 60 %. (22.03.2013)

Jakkoli už předtím Spielberg natočil několik rozsáhlých televizních projektů (natočil Duel; víceméně vytvořil postavu poručíka Columba), jeho celevečerní debut je až Sugarlandský expres, ve kterém vypráví podle skutečné události příběh mladého manželského páru, který v cestě za svým dítětem nešťastnou shodou okolností unese stejně starého policistu Maxwella Slidea. Státem odebrané dítě, které teď „patří“ pěstounům v Sugarlandu, od nichž chce pár milovaného syna získat zase zpět, je ale jen MacGuffinem vyprávění... Klíčový je motiv dětství/dospělosti u samotných „dospělých“ postav a dítě je jako v mnoha Spielbergových filmech jen impulz, nikoli hlavní téma. ___ Film konstruuje několik možných pohledů na celou událost. 1) Pohled tří mladých lidí v autě, kteří postupně více a více relativizují vztah únosci/unesený. 2) Pohled policejního kapitána Tannera, který je jim v patách a jako jediný si uvědomuje absurditu situace, když dospělí pořádají hon na děti, které dělají absurdní věci, aby získaly vlastní dítě. 3) Naprosto nevstřícný a skytě hysterický pohled majetnických pěstounů, které ani na okamžik nenapadne uvažovat, že pro mladý pár je touha po rodině a znovuzískání svého potomka naprosto přirozená (nehledě na prostředky). 4) Pohled americké veřejnosti, která pár až na několik militaristických psychopatů obdivuje, protože udělat cokoli pro udržení vlastní rodiny je přece tak americké a ušlechtilé. ___ Sugarlandský expres tak není i přes svůj žánr road-movie film o pohybu, protože samotný proces cesty jen poskytuje množství času pro postupné rozvíjení rovin jednotlivých pohledů. Přibývající množství policejních aut jedoucích v závěsu za hrdiny jen podtrhuje nepatřičnost situace... Klíčový je samozřejmě vývoj vztahu mezi ústředními třemi hrdiny v autě, když se ze Slidea stává další účastník úžasného dobrodružství s nesmyslným cílem. Slideův pohled je nejbližší divákovu, je nucen přehodnocovat postoje, snažit se chápat nesmyslné chování páru, ale i přes všechno opojení mediální popularitou a romantičností situace si uvědomuje, že Clovis s Lou Jean nakonec nemohou dosáhnout svého. ___ V Sugarlandském expresu je už vidět Spielbergova schopnost zprostředkovat vývoj soukromých vztahů jako fascinující dobrodružství, což později rozvine ve většině svých dalších snímků. Skoro každý jeho film o posunech v rodinných pozicích, přerodů dětských dospělých do skutečných dospělých (k čemuž jim často dopomůže kontakt s dítětem), o problematičnosti systému a v rámci možností nevinnosti jedinců (Tanner stojí na dvou pozicích – soukromá osoba a policejní důstojník, ale musí jednat v souladu s povinností) i o hořkosladkých koncích (Spielbergovy filmy většinou neposkytují modelové happyendy, každé štěstí je vykoupeno bolestí a ztrátou). (30.07.2007)