Rocky II

Blbina. Jednička byla taková celkem koukatelná outsiderovská pohádka, tenhle film o revanši a Apolo Krýdem je jen slabý odvar. Mimochodem, je docela vtipné, že jsem se v textu distributora překouknul a myslel jsem, že Rocky Adrianu připravil o ruku (a ne požádal), tak jsem se to marně snažil vybavit... (23.01.2009)

V současné době by nemělo pokračování Rockyho naprosto žádnou šanci na úspěch a s největší pravděpodobností by se ztratilo v propadlišti filmových dějin rychleji než bychom řekli hřebec. Ovšem datum natočení hraje v tomto případě roli skutečně největší a není tedy divu, že druhý díl boxera se srdcem plným amerického snu se dočkal nadšených ovací. Jiná doba. Tak zní klíčová charakterizace celé této věci. Příběh plný klišé, uměle vyhypovaných scén, jednoduchých hlavních hdinů a základní zpětné vazby na diváka holt před lety působil daleko jinak. Při sledování Rockyho má člověk takový zvláštní pocit. Není to jen styl točení (žádná digitální kamera, žádný rychlý střih, žádná syrovost, žádné digitální efekty), je to spíše substance retro prvků. Ať už jsou to starší automobily, stavby, obchody, městské čtvrti, oblečení, či samotný klíčový finální zápas, je tu prostě kouzlo stáří. Jiná doba, jiný svět a pokud to člověk nezažil, kouká na to ještě úplně jinak. Jednoduše řečeno, těžkotonážní nostalgie se vším všudy. (27.04.2007)

Ve své milované Philadelphii se už neživí coby lamač kostí ve službách pochybných vymahačů dluhů, už neboxuje v podprůměrných zápasech, plaché prodavačce Adrianě se už nedvoří, protože spolu zakládají rodinu. Tehdy životní příležitost chytil za pačesy, nyní pohádka o jednom americkém snu pokračuje. Apollo Creed chce dokázat, že je pravý šampion, žádá odvetu, populární Rocky přijímá. Krapet jeho nekňubectví už možná mnohým bude vadit, jeho dobromyslná kreace prostého pasáčka vepřů slavila úspěch v sérii ještě několikrát. Nostalgicky ale dokážeme přivřít oči. I když někdy až moc. Sly (napsal si znovu scénář a tentokrát sedl i na režisérské křeslo) chtěl zopakovat famózní zářez z jedničky, znovu je nádherně přímočarý, a možná to je jeho největší síla. Rád dám znovu (ač hodně dietní) čtyři hvězdy. Ale bacha, vrchol (v podobě čtyřky) teprve přijde!! (26.09.2016)

Druhý Rocky se mi líbí stejně jako ten předchozí, v něčem i o trochu víc. Hlavní klad ale zůstává stejný - hrdina, který sice rozhodně není žádný velký myslitel, spíš takový velký prostý kluk, ale který to všechno myslí dobře a nelze mu nedržet palce. Na Rockym II je vidět, že filmaři měli k dispozici větší rozpočet, takže není tak "televizní" (ne že by mi to minule vadilo) a zápas je v porovnání s tím minulým natočen velmi uvěřitelně - přímo vidíte a slyšíte, jak se Balboa s Creedem otloukají, cítíte to napětí... O rok později přišel Zuřící býk a skoro bych řekl, že se tady Martin Scorsese tak trochu inspiroval. (02.01.2016)

Když děláte dvakrát stejnou věc, nemusí se vám povést stejná věc. V jedničce fungovalo všechno, od základních lidských emocí až po motivační boxerskou formuli s odzbrojujícím zakončením, ve dvojce už baštíme víceméně pouze nostalgii, hlavní postavy, které se snaží být ještě sympatičtější, a závěrečný fight, kterému Sly dodal opravdu kvalitní náboj. Pořád se jedná o žánrovou klasiku, ale nebýt jedničky, těžko by italský hřebec posbíral tolik věrných fanoušků, ať už z řad obyčejných diváků či filmové kritiky... (19.02.2016)