Rocky III

BOJ ZA ČEST. Tímhle se dá trojka opět charakterizovat, ale za čí čest to vlastně je? Za toho staříka co stojí v rohu pro trenéry, za toho chlápka s boxerskýma rukavicema a nebo je to boj za čest celé série? Kam se podělo to kouzlo obyčejného prostředí? Kam se ztratila ta přímočará surová strž záběrů, ta neobyčejná obyčejnost? Všechno zaplavil příliv komerce, ždímání dolárků dokud je koza celá a diváci jakožto vlci se jí ještě nepřejedli. Rocky se dostal do fáze, kdy už nejde o tu sílu vůle, o tu citovost a nezkrotnou touhu vítězit. Dostal se do fáze, kdy si válí šunky u bazénu svojí honosný vilky a rejžuje penízky z reklam, které v předchozím díle tak zajímavě voral. Jak zní Mickova slova: „Zcivilizoval ses!“ a stejně tak celý tenhle třetí díl. Sylvester Stallone tentokrát opsal oba původní scénáře a ona hra na city, která nebyla u dvojky už vždycky uvěřitelná se změnila v umělotinu. Motivační prvky hlavní postavy, které sem už jednou zmínil se tu z chuti něco dokázat mění v nenávist sama v sebe, ve strach a tu trochu teatrální bolest srdce. Burgess Meredith, který táhnul Rockyho ke splnění jeho snů si tady odkroutil už jen tu nutnou porci momentů ve scénáři. Spíš než jeho role už tady kráčí o dopad jeho postavy na city hlavního hrdiny. Stejně tak Talia Shire, která od trošku rozkoukanější ženy v domácnosti přešla na post bohaté paní boxerové. K dobru dostala možná až trochu falešnou kuráž, pro kterou jí Sly napsal speciální part. Samotný hlavní soupeř Clubber Lang v podání Mr. T je asi nejmíň chrismatický soupeř, proti kterému Rocky stál. Kupa keců, rádoby drsných hlášek a neotesaný herecký projev zachraňuje tak jen jeho muskulatura, která oproti vyhublému Rockymu působí nezdolně a mohutně. Jestli se Meredith stal pouhou vzpomínkovou vložkou, pak Burt Young už je pouhou upomínkou. Chodící připomínka starých časů, kdy Carl Weathers alias Apollo Creed namísto rad a řečí i trocha oblékal rukavice. Právě tenhle tah možná rozkrývá fakt, že spíš než cestu za vítězstvím tady půjde o cestu za přátelstvím, které má leckdy v životě větší hodnotu. Hudebně jde opět o ty samé motivy, sem tam doplněné trochu sentimentálním klavírem, opět v rukou skladatele Billa Contiho. Navíc prvně písničková vložka v podobě nezapomenutelného vypalováku kapely Survivor - Eye of the Tiger. Pohled tygra, několikrát proklamovaný, dotváří trochu dynamičtější kamera, opět v rukou Billa Butlera, především v lákavějším pojetí tréninkových dávek. Jindy však tatáž kamera dostává až nechtěný televizní ráz. Třetí Rocky je zkrátka taková akční fraška na téma sportovního dramatu, které právě jeho první díl pozdvihl na světlo. Proto se dostávám na hodnocení 2 a 1/2. Zkrátka opisováním toho samého scénáře by to dál nešlo (zvláštní, o tomhle jsem už jednou mluvil). (19.01.2005)

Nářez. Oproti jedničce a dvojce velká změna, ale podle mě k lepšímu. Celkově se film už nebere moc vážně a nese se v podobnym duchu jako čtyřka (během sledování jsem si několikrát říkal, jestli mi přijda lepší právě trojka nebo čtyřka - podle mě oba dva díly sou nejvíc cool z celý série a zřejmě na stejný úrovni). Potěšil mě trénink s Apollo Creedem (Carl Weather je prostě borec každym coulem a nezmění na tom nic ani fakt, že sem to sledoval s německym dabingem a daboval ho nějakej bukváč). Hulk Hogan byl taková dobrá, lehce komická vložka a Mr. T hustej soupeř, ale do Ivana Draga a Apolla Creda mu něco chybělo ještě. Nicméně nářez za 90%. (05.07.2007)

Soundtrack Bill Conti: 1. Eye of the Tiger - Survivor [3:53] ,2. Take You Back (Tough Gym) - Frank Stallone [1:48] ,3. Pushin - Frank Stallone [3:10] ,4. Decison [2:05] ,5. Mickey [4:39] ,6. Take You Back - Frank Stallone [3:37] ,7. Reflections [3:21] ,8. Gonna Fly Now - DeEtta Little/Nelson Pigford [2:50] ,9. Adrian [1:42] ,10. Conquest [4:40] (18.06.2011)

Stejně jako druhý i třetí (a čtvrtý a pátý) Rocky začíná závěrečným soubojem z předcházejícího dílu, zbytek filmu je už ale jako z jiného vesmíru - z osmdesátých let. Do ticha udeří první tóny megahitu Eye of the tiger skupiny Survivor a tmu rozzáří velkolepý ohňostroj s Rockyho jménem. V následujícím videoklipu Rocky opakovaně obhájí mistrovský titul a z naivního burana v hučce a kolotočářské bundě s tygrem na zádech se mění ve zbohatlíka v oblecích na míru, který zamyšleně hledí z titulních stran prestižních časopisů. Nechuť k boxu, ale zároveň neschopnost se živit něčím jiným, jsou překonány a Rocky vysekává jednu reklamu a vyhraný zápas za druhým. Pak ale udělá stejnou chybu jako kdysi Apollo, když změkne a podcení nového protivníka, hladovou mt. muscle Clubbera Langa (Mr. T.) nenávistně cedící primitivní invektivy a ten s ním v pouhých dvou kolech brutálně vymete ring. V jediné tragické chvíli ztratí Rocky titul i milovaného trenéra Micka, umírajícího na infarkt a také veškerou sebeúctu a vůli zvítězit v chystané odvetě. Překonat strach a získat oboje zpátky mu pomůže až manželčina plamenná motivační řeč, která ho znovu vrhne do dalšího efektního tréninkového drilu, tentokrát pod Apollovým vedením, aby v následném boxerském armageddonu triumfálně dobyl ztracené území. V trojce Sly kombinuje oba předchozí filmy, zachovávaje prověřenou stavbu výzva – pochybnosti - překonání pochybností - příprava - boj , přičemž poslední dva body opět dostávají o něco více prostoru a jsou propracovanější. Film měl celou ságu uzavřít, namísto toho jí ale otevřel cestu na nové pastviny, kterou se po jeho fantastickém celosvětovém ohlasu vydala do groteskního extrému dotažená čtyřka. Sly, probuzený do rozjíždějících se osmdesátek, totiž ve trojce pohotově reaguje a aktivuje latentní popcornový potenciál nastavovaného sportovního dramatu. Šeď ulice je nahrazena barevným pozlátkem velkého světa, srdíčko a realismus vyklízejí pole přímočaré komerční zábavě a z dojemné pohádky se stává akční komiks. A všeho je víc - montáží i zápasů. Tohle střídání stráží v Rockyho pentalogii jakoby symbolizovala smrt Micka, jehož místo zaujímá Apollo, nutící Rockyho osvojit si zcela odlišný styl černých boxerů. Ještě výmluvnější je změna na postu Rockyho protivníka, kde sofistikovaného showmana Apolla, střídá zvířecí zabiják Clubber, která (vedle o rok staršího Miliusova Conana Barbara s Arnoldem Schwarzeneggerem) signalizuje nástup ultranásilných machistických filmů typických pro 80. léta, a pro svou přehnanou krvelačnost s oblibou citovaných odpůrci akčního žánru (zejména Komando a druhý Rambo). (z mé absolventské práce o Sylvesteru Stallonovi) (30.07.2005)

Videoherny, vzteklý pan Téčko bez pokory a zlatých řetězů, ztráta přítele i motivace, zbavení se pochyb a návrat na vrchol s pohledem tygra, co stěží dodělal základku. Styl, kterým Balboa zaplul do osmdesátek, se k němu hodí víc než to rádoby existenciální bloudění špinavými ulicemi nabalené na jednoduchý příběh. Bohatě stačí jen ta osvobozující trivialita. Navíc vše doplněno o homoerotické prvky při společných trénincích Hřebce a jeho Apollóna (potem lesklá těla nalepená těsně na sebe, zpomalené detaily na svalnatá stehna, dovádění ve šplouchajícím přílivu a jako vrchol intimity půjčování si trenek). Bylo jasné, že kdo mu na Creeda v budoucnu šáhne, se zlou se potáže.. (20.03.2019)