Rocky IV

Nadupaná sovětská mašina versus blboučký americký dříč a jeho cesta za pomstou. Hádejte, jak to bude probíhat a hádejte, jak to dopadne - máte jeden pokus a hodně bych se divila, kdyby byl neúspěšný:-). Klišé jak megakráva, dívat se na to dá, ale žádná síla na světě mě nedonutí hodnotit lépe než mírným nadprůměrem. Rocky není má oblíbená filmová postava, sorry. 55% (18.11.2009)

Teprve po patnácti kolech v ringu a nespočetných ran do hlavy, může člověk pronést slova, která i železnou oponu bortí. A také zbortila. Za pár let už jsme si Rockyho užívali nadabovaného více osobami než pouze jednou. I když v mém případě tahle nostalgie na rané mládí s VHSkami přidělala této úsměvné, protisovětské agitce a holywoodské reklamě na bohatství jednu hvězdičku navíc. (02.11.2014)

Při vzpomínce na zápas v SSSR nebo i jen při přečtení některých zdejších komentářů citujících hlášky přímo z filmu mi přeběhne mráz po zádech a je správná chvíle zapomenout slova jako "propaganda". Dlouhý vzpomínkový flashback při jízdě autem, trénink ve sněhu, Drago ničící zařízení v posilovně a někde vzadu v hlavě hlas, který mi říká, že takhle fandit bych měl fandit možná tak ve dvanácti, nikoli po třicítce. Nejbombastičtější a po zásluze nejlepší díl série. (13.05.2006)

Pfuu, uff, ani sa nedivím, že má štvrtá časť Rockyho tak vysoké hodnotenia. Poviem na rovinu, že prvý diel ságy je skôr pribehová záležitosť a štvrtý diel tréningové a akčné sústo plné adrenalínu. Pre športovca, obľúbujúceho kinematografiu ako takú, alebo pre filmového nadšenca, ktorý sa zaujíma o šporť, je Rocky IV nezameniteľný kult. Ja osobne sa radím do obidvoch skupín. No pain, no pain! (21.04.2012)

Sly si u mě rezolutně řekl o několik vrcholů – tehdy, když oživil svou první legendu (Rocky, 1978), o šest let později, když oživil druhou (Rambo, 1982), o dalších šest let, když utáhnul příjemnou buddy movie (Tango & Cash, 1988), následně se rval coby chrabrý horolezec v roli šité na míru (Cliffhanger, 1993) i profesionální vrah v netriviálním thrilleru (Nájemní vrazi, 1995), od té doby však uběhlo mnoho vody. Úporně se snažil o další nádechy právě s dvojicí svých ikonických legend R+R. Když se ve čtvrtém pokračování rval v Moskvě nejen za kamaráda, byl to další triumf. Ano, ona bitva USA vs. SSSR je dost pokřivená, dialogy mnohdy úsměvné (šaškující Creed na tiskovce), řežba přepálená, protože z počtu Dolphových ran by se neoklepal nikdo, a celkově je to velmi naivní. Na druhou stranu zvolené skladby pohánějící tréninkové montáže jsou stejně jako ony cvičební metody a samotné zápasy úchvatné. Nefalšovaná srdcovka a nostalgická pohádka o americkém Davidovi a sovětském Goliášovi. (17.07.2019)