Siréna

To je tak zvláštní, jak může být černobílá kamera barevná. Steklému se podařilo natočit velice silné sociální drama s nádechem poetična. Nabízí se srovnání s Kachyňovou Pavlínkou, která prohrává na celé čáře. Oba filmy se mohou na jednu roveň postavit snad jen hudebně, práci E.F. Buriana na tomto snímku považuji za velmi zdařilou. Vášová se snad narodila s bohatýrskou tragikou v očích, když se do nich podívám, mám chuť odhodlat se k velkým činům. A tak není divu, že ji poslouchají havíři na slovo. Bohužel Boháč zdaleka nedosahuje jejích kvalit, čímž poněkud snižuje kvalitu jinak výborného filmu. (26.06.2019)

ČÁST SPOILERŮ Ačkoliv film nepatří do kategorie "natřeno na červeno" jako jiné skvosty, přesto je sledování utrpením. Já prostě nesnáším ty filmy, kde se nebohý prostý lid vzedme a táhne na vrchnost v davu s halasnými hesly na rtech a pravdou v podpaží. Celé to ještě umocněme nespravedlností, kdy je zatčen člověk, co se neúčastní, smrtí děvčátka, které jen chvíli před svým postřelením vyprskává bujarým smíchem ( to když vidí jak se rozbíjí drahé věci) a máme drámo jak vyšité. Ale když na ně po právu přijde armáda, to jsou krotcí jak králíci v kotcích. Nemám rád Majerovou a filmová adaptace mě nezklamala. 25% (13.09.2010)

Konec devatenáctého století na Kladně, ve kterém se film odehrává dával tušit, že spíše než o cokoliv jiného se bude jednat o drsné sociální drama. Drama chudých prostých lidí, žijících ze dne na den, pro něž je práce na šachtách či kolem nich jediným možným zdrojem obživy. Ačkoliv jsem se těšil na zábavu, kterou propagandistické filmy z padesátých let dnes diváku povětšinou jsou, dostalo se mi studené sprchy. I kdybych si odmyslel jakékoliv politické znárodňovací zabarvení a že to tam občas sem tam nějaký dělňas pronáší - šak počkejte ... jednou bude důl náš..., pořád z filmu budou silně vyznívat reálie tehdejší doby. Doby před první světovou válkou, kdy panem uhlobaronem nebo velkotovárníkem nemohl být každý. Více bylo těch, co na tyto podnikatele dřelo někdy opravdu za dost šílených podmínek. Více dětí mělo zajistit rodiče na stáro, ale paradoxně tak každý rodina měla o to více hladových krků. Úmrtnost dětí byla vysoká... Tisíce lidí žilo nuzně a nejen u nás, proto také svět zachvacovala revoluce a socialismus se jevil zvláště té chudé většině jako dost dobrý nápad a forma zřízení...Vždyť už necelých 20 let od doby, kdy se film odehrával byla v Rusku zalořena komunistická strana... Možná, že tady někde v těch dělnických koloniích, manufakturách, dolech atd... po celé Evropě začaly všechny ty průsery co napáchal bolševik nejen u sebe doma, ale i všude tam, kam zavlekl rudý mor... Dávám tedy za tři volné neděle svým zaměstnancům a jdu si pustit Hospodu na mýtince, zejména pasáž o tom, jak se přeci nedá ukrást důl - dyť to jsou šachty tak a tak ...! :-) * * * (17.02.2018)

Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě? (24.09.2010)

Na filmu není v žádném případě patrný nástup komunistických padesátých let. Pokud bychom k němu hledali pandán, vybaví se Čapkova PRVNÍ PARTA. Fakt, že dělnické vrstvy doby, kterou Majerová (1882-1967) popisuje a již v dětství sama zažila, strádaly způsobem, který je dnes nepředstavitelný, doložili ve své době lidé jako Albín Bráf (1853-1912) či Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Dílo vyniká uměřeností, věcností, střízlivostí, schopností sdělit své poselství způsobem, který byl srozumitelný nejen v československé společnosti. Pro mezinárodní srovnání doporučuji také zfilmované romány Emila Zoly (GERMINAL) či STALO SE V TURÍNĚ (v hlavní úloze v prvém případě mj. Gerard Depardieu, v druhém Marcello Mastroianni). V tomto případě jde o Steklého mistrovské dílo. (29.08.2010)