Reklama

Reklama

Slasti Otce vlasti

  • angličtina Pleasures of the Father of His Country
Československo, 1969, 101 min

Réžia:

Karel Steklý

Hrajú:

Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Děj historické veselohry Slasti Otce vlasti se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (127)

AloeB 

všetky recenzie používateľa

Jaromír Hanzlík je zde víc Karlem IV. než Kryštof Hádek a na rozdíl od jeho Hlasu pro římského krále si tento film na nic nehraje. Je smutné, že tehdejší filmová tvorba zvládla natočit dobrodružný a vtipný příběh o Karlu IV. lépe než tvorba současná snažící se natočit kvalitní a smysluplné drama. Od filmu jsem nic velkého nečekal a těšil se na pěknou frašku... a vlastně jsem ji i dostal, ale v tom nejlepším slova smyslu. Po stránce charakterů vede film na plné čáře a po stránce rozličných gagů se překonává. Ve výpravě často vítězí i nad mnohou současnou českou tvorbou, takže ani nevadí, že českoslovenští režiséři točili scény z Itálie na nějakých Moravských vinohradech. Protože to jen podporuje dokonale provedený minimalismus a výborně využitou jednoduchost, díky kterým je film v konečném důsledku daleko větší. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Rozverná komedie z mládí jednoho z největších Čechů všech dob se sice hlásí ke Kupkovým VIGÍLIÍM, ale v mnoha ohledech čerpá z Karlovy autobiografie VITA CAROLI. Souznění další proslulé dvojice naší národní kinematografie Hanzlík-Kolářová je samozřejmě úchvatné stejně jako Kopeckého uchopení postavy nedoceňovaného krále cizince Jana Lucemburského. Stranou by však nemělo zůstávat ani výborné postižení francouzského prostředí Paříže pozdních Kapetovců (Karel IV. Sličný) i neméně zajímavého prostředí zenitu italských městských republik té doby. Skvělý film by byl ještě lepší, kdyby přece jen v poslední pětině neztrácel tak trochu na tempu a zvoleném přístupu. Zcela stranou zůstává i Karlova zbožnost, která byla i současníky považována za neobvykle vřelou. Buďjakbuď, film si zaslouží zařazení do zlatého fondu naší kinematografie. ()

Reklama

karlee 

všetky recenzie používateľa

Je to sled nějakých historek poskládaných do filmu jen kvůli komickým situacím a hláškám, které ovšem moc vtipné nejsou. Jediným světlým momentem je Miloš Kopecký, u jeho výstupů jsem se možná pousmál, k smíchu však bylo daleko. A atmosférou nebo historickou věrností se film chlubit rozhodně nemůže, snad jen netradičně představuje Káju jako válečníka, o čemž se v učebnicích moc nemluví. ()

ondrula 

všetky recenzie používateľa

Ona ta parodie místy působí i jako nechtěná parodie díky směšným reáliím (komický souboje, patetický gesta aj.), ale kupodivu na českej historickej film, což bývá obvykle utrpení, se na to dalo dívat. Hanzlika jsem nikdy moc nemusel, ale tady mě ani moc nesral a hlavně to spravil Kopecký, který předvádí životní formu. ()

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Paráda, bez výhrad - skvělí herci (půvabná Kolářová), nádherná hudba, děj a scénář naládovaný skvělými hláškami jak válečný kanón ("Doufejme, že Francie není tak rozkradená jako Čechy" => jak nadčasové :-D). A navrch laskavý humor. A skoro mám dojem, že jsem viděl dost možná nejlepšího Jana Lucemburského v podání suveréního Kopeckého. ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (10)

  • Ve filmu bylo řečeno, že Jan Lucemburský (Miloš Kopecký) žádal po pobytu v Itálii Karla IV. (Jaromír Hanzlík), ať se vrátí do Čech. Ve skutečnosti se tam však Karel IV. vydal na zapřenou, když zjistil, že je jeho maminka, Eliška Přemyslovna, již tři roky po smrti a on o tom nevěděl. (Nathaniell)
  • Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku. (dyfur)
  • Filmovalo se i na zámku Žleby. (M.B)

Reklama

Reklama