Místo na výsluní
A Place in the Sun
Réžia:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (viac)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (80)
Cukríkový, rýdzo kapitalistický (oproti Dreiserovi), naivný Hollywood, bol pre takto komplikovanú, komplexnú (a geniálnu!) látku asi najnevhodnejšou optikou. Oproti knihe veľmi veľa ubudlo a to nie len z príbehu (čo by bolo v poriadku, predsalen dvojhodinový formát ťažko konkuruje osemstostranovému románu), ale najmä významovo, príbeh prišiel o svoju sociálnu, politickú i existenciálnu vrstvu. Namiesto nej sa zamerali scenáristi rýdzo na gýčový romantický trojuholník (lebo ten divákov najviac zaujímal) a americkú tragédiu tak dokonalo sploštili. Natočené fajn. ()
Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()
O čistokrvný noir sa rozhodne nejedná. Príbeh môžeme žánrovo pokojne rozdeliť do zhruba rovnomerných tretín: romanca, noirovo ladená melodráma a súdna dráma. Winters je typovo presná ako ohrdnutá nevesta, Taylor zasa ukážkovo krásna a Clift (ktorý zo začiatku pripomenie Deana), žiaľ, smutne tragický... ()
Dlouhou dobu jsem tento film odkládal a vyhýbal se mu skrze nechuť na podobně laděný počin. Ve chvíli, kdy dozrála ta pravá nálada, jsem si Místo na výsluní pustil a byl jsem prakticky od začátku vtažen do děje. Můj dojem se pohyboval kolem 3 až 4*, ale rozhodně bych nečekal, že s blížícím se závěrem ve mně uzraje plné hodnocení. Poslední minuty měly nejen napětí a spád, ale také brilantní atmosféru, která se místy dala až krájet. Soudní proces neměl chybu a finální scény už jen podtrhly výjimečnost celého počinu. ()
Miesto na výslní sa na prvý pohľad tvári ako napínavý romantický triler, čím uspokojuje aj diváka, ktorý nemá záujem vo filme hľadať niečo viac. Na ten druhý a ďalší je to ale hlavne kritika spoločenských konvencií, pretože keď si preberieme situáciu, v ktorej sa Cliftova postava ocitla, tak za ňu nemôže ani jedna, ani druhá žena, čiastočne si za ňu môže sám, ale dostali ho do nej najma nezmyselné spoločenské doktríny (je zakázaný vzťah na pracovisku, dôležitosť spoločenského postavenia). Je zaujímavé sledovať a rozmýšlať, ako George vníma novú krásku vo svojom okolí, keď ju vidí iba v drahých šatách a drahom aute a či je príčinou jeho lásky k nej predstava života v luxuse, alebo jej krása. Stevens nepristupuje k postavám ako k prototypom, Taylor aj Winters hrajú mladé ženy z rozdielnych spoločenských vrstiev, ale sú zobrazené iba ako normálne zamilované dievčatá, najma v prípade bohatej dievčiny som rád, že nie je zobrazená ako jednorozmerná rozmaznaná pipka. Ak sme z noiroviek zvyknutí, že za nitky častokrát ťahá žena, tak tu je príčina nešťastia ukrytá podstatne hlbšie. ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (6)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama