Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (viac)Obsahy(1)
Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (573)
"Doors" je jednou z mých nejoblíbenějších kapel a film o nich nešel snad natočit lépe. Není to jen strohé vyprávění typu "žili byli čtyři kluci a ti spolu hráli...", ale po formální stránce dokonale zobrazuje ducha Doorsácké muziky a Morrisonových textů. Val Kilmer ho nehrál - on se do něho převtělil. Meg Ryanová nikde nehrála lépe a navíc nikde nebyla tak sexy. O tom jak se Oliveru Stoneovi podařilo navodit atmosféru 60. let a dobových koncertů také nemá smysl diskutovat. Pro fanoušky Doors povinnost. Pro neznalce jedinečné seznámení s touto vynikající kapelou. ()
Tenhle film mám velmi rád. Tak jako Doors. Ne - Doors miluju! Miluju J.M., "rockového boha a velkého ptáka". Ještěrčí král nasedl do modrého autobusu a pohádky byl konec. Škoda přeškoda. Příliš brzy... Dosti řečí. Srdeční záležitosti netřeba komentovat... - - - P.S. Doors mám kompletní. Když musíš, tak musíš... :-) ()
Myslím, že není bezpodmínečně nutné znát do puntíku důležitá data, názvy desek a anabázi vzniku písní Doors. Oliver Stone v tomhle filmu ukázal, co je! důležité o nich vědět. Především si vyhrál s postavou Jima Morrisona - Val Kilmer ho nehrál, byl to jeho klon a to i pěvecky - a ukázal ho nejen na jeho "výletech do slunce" a do vězení, ale i jako inteligentního chlapa s obrovskou dávkou obrazotvornosti a s citem pro poezii. Nelze přehlédnout, že Stone se tak vyznal z obdivu k rozporuplné osobnosti tohoto charismatického bohéma a vůbec k hudební scéně 60tých let, za což se mu hluboce klaním a děkuji. ()
Scénář filmu The Doors je tak trochu jako život frontmana kapely - bez pravidel. Film je poskládaný z různých scén, pokud možno těch, které nejlépe charakterizují život, ani ne tak celé kapely, jako právě jen Jima Morrisona. A jaký že je ten jeho život? Průměrný hipík je vedle něj hotový abstinent a puritán, protože za těch 7 let Jimovy "umělecké" kariéry snad nenastane moment, kdy by nebyl pod vlivem drog, či zrovna nesouložil. Oliver Stone nám ideu tohoto bohémského rebelství naservíroval skvěle, ale samozřejmě hvězdou filmu číslo jedna je Val Kilmer, který snad skutečně pod vlivem LSD, či alespoň alkoholu hrál... The Doors je parádní odvaz, vyzařuje z něj pocit svobody, bezstarostnosti, ale v závěru také nevyhnutelné pravdy, do které tamější způsob života jistojistě spěje. Škoda, že právě ke konci film začínal trochu ztrácet grády, ale i tak jsem si ho skvěle užil a to i přes to, že od kapely The Doors jsem toho před zhlédnutím znal jen pramálo. 8/10 ()
Oliver Stone a jeho freska Jima Morrisona a všeho, co skupina Doors znamenala a znamená pro svět. Nesmrtelné skladby, nesmrtelný zpěvák a úžasný film, který vás pohltí nejen hudbou a hereckými výkony(hlavně Vala Kilmera), ale také kompletní stylizací, která působí jako by jste si dali na začátku LSD a na konci se pomaličku dostávali z jeho účinků. Je to obrovský kolotoč hudby, sexu, žen, drog, pití a svobody, které chce každý docílit. Ani na okamžik se divák nenudí a všechny scény dotváří skvělý pohled na osobnost, kterou Jim Morrison rozhodně byl. Na býka a draka v jednom, který vždycky šel svou cestou, ať to znamenalo cokoliv. ()
Galéria (62)
Zaujímavosti (19)
- Myšlenka zfilmovat osudy The Doors poletovala vzduchem už od roku 1981, krátce po vydání knihy „Nikdo to tu nepřežije“, která poměrně bulvárně pitvá život Jima Morrisona a Pamely Courson. (Ještěřák)
- Bill Paxton bol na konkurze na rolu Jima Morrisona (Val Kilmer). (Spilvo)
- Jima Morrisona (Val Kilmer) chtěl ztvárnit John Travolta, který studoval každý detail Morrisonova charakteru jen proto, aby byl nakonec z projektu vynechán. (Ještěřák)
Reklama