J.F.K.

Jeden z filmových restů, které jsem měl. Respektive tohle neuvěřitelně obsáhlé Stoneovo dítko jsem viděl tak 20 let zpátky a upřímně mě tehdy umlátilo množstvím informací, postav a teorií. Velké otazníky předkládá tohle svědomí Ameriky aneb Kevin Costner rozmetává oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Nepadl ovšem prezident za oběť spiknutí? Zdravící davy a fatální kulka, která utrhla kus lebky prvního muže Spojených států. Panika. Čas se zastavil. Tragédie hrdého národa. Beznaděj i oslavy. Bolestivé a citlivé období. Politický dobrodruh, prokurátor Costner dostává „případ Kennedy“ po letech úsilí před řádný soud. A není úplně důležité, zda půjde o úspěšné snažení. Podstatná je cesta, kterou ušel a s čím vším přichází. Jeho obžalovací řeč zpochybňující mnohá „fakta“ je pak naprosto skvostná, to se musí nechat. Stejně jako řada hereckých výkonů (sešel se minimálně tucet velkých jmen). Tak uvidíme v roce 2029. (23.06.2019)

V době, kdy nebyla americká „high society“ Stoneovi svatá ani trochu, se tato (svého času) nejkontroverznější persona hollywoodských kopečků osvědčila jako znamenitý fabulátor se smyslem pro demagogii, kterou však nemá divák problém sežrat i s navijákem. S kontroverzním tématem, jenž může klidně být až do roku 2038, kdy má být odtajněna Warrenova zpráva, považováno za pravdivou rekonstrukci, se totiž Stone vypořádal po svém. Přestože jeho levicové smýšlení čiší ze snímku každou chvilkou, je estetika filmového vyprávění natolik sugestivní, až je možno na tři hodiny odhodit stranou své vlastní úvahy a nechat se unášet režisérovým rozborem případu, který je veden na bázi konspiračního thrilleru. Bravurní střihová skladba maže rozdíly mezi dokumentem a filmovým výmyslem a přestože je film přecpaný dialogy (a závěrečným monologem brilantního Kevina Costnera), nenudí ani trochu a i když se tři hodiny budou někomu zdát moc, po skončení si bude divák díky Stoneovi připadat, jako by právě rozetnul Gordický uzel. A přitom se toho zase až tolik nevyřeší... (04.09.2006)

První polovina filmu je vyčerpávající, jste zavaleni tunou informací, případně naopak informováni nejste, protože si tvůrci myslí, že toto již dávno znáte. Kevin Costner je po značnou část ve filmu úplně zbytečný. Teprve asi po dvou hodinách film přestane připomínat oživlou stránku z wikipedie a začne připomínat film, Kevin Costner se stane skutečnou postavou s nějakými motivacemi a film se vydrží některým dílčím otázkám věnovat i déle než jednu minutu. Závěrečný proslov je pak čistou esencí všech klasických amerických soudních dramat. Film ve mě vzbudil touhu přečíst si o vraždě JFK nějakou knihu, nemyslím to ale jako pochvalu, ale jako znamení toho, že film selhal._____Jen pro zajímavost - film šel v našich kinech již v roce 1992 - pro tehdejší diváky a hlavně obdivovatelky Costnera musel být film hodně velký mindfuck, protože tehdy tu určitě většina lidí tápala i v tom, jak se liší CIA od FBI... (30.11.2013)

Spousta otázek a nic jiného, dalo se to čekat, protože J.F.K. je čistě jedna velká otázka. Tento snímek nevyřeší nic a jeho účelem to není. Vše jsou jen konspirační teorie, ale kde je pravda se těžko někdo dozví. Politická válka začíná být i v ČR, tak aby jsme tu také neměli pár podobných případů. Oliver Stone svou režijní kvalitu nezapře, jenže tou délkou je to přehnané. Naopak herecké výkony dokonalé a Kevin Costner v té době vynikal. Dojem není tedy nejhorší a divák si určitý obrázek o události vytvoří. Nejlepší je samozřejmě závěr, poslední hodina vysvětluje dost věcí a myšlenka není vůbec špatná.. 8/10 = 80% (11.06.2012)

Těžko odhadnout, jak velká část filmu je založena na faktech a kolik si Oliver Stone vycucal z prstu. Byl Lee Harvey Oswald atentátník nebo obětní beránek ve hře mnohem mocnějších šedých eminencí? Upřímně - je mi to u sedacích partií, odpicnutý prezident je pro mě pouze nejasnou lekcí z historie cizího národa. Největším kladem na "JFK" je každopádně lahůdkové herecké obsazení, skutečný festival hvězd, z nichž každá odvedla své maximum třeba i na malém prostoru. Jestli Oliver Stone natočí další fakta z vládních kruhů USA, například že Barák s Oknama je prezident Islámského státu, frau Merkel je jeho manželka, jejich otcem je knížepán Schwarzenberg a mámou ombudsmáňa Šabatová, nebo že Jirka Křoví jr. byl chovancem ústavu pro duševně choré a speciálně pro něj museli oválnou pracovnu vypolstrovat a denně ze zdí smývat jeho výkaly... nebudu mít problém uvěřit i méně nadanému režiséru a scénáristovi. 69% (23.11.2015)