Nixon

Hodne zajimavy film o Nixonovi. Mozna bych uvital, kdyby dej byl vice chronologicky a mene se zabyval aferou kolem Watergate (i kdyz chapu, ze tato kauza je u Nixona stezejni). Herecke vykony prumerne. Co vsak na filmu nejvice ocenuji, je rezie a vyborne zakomponovani dobovych a dokumentarnich snimku do deje filmu. (29.12.2013)

Mám moc rád dlouhé filmy, když mají co říct, a tenhle rozhodně má co. Spíš to bylo až moc krátké a útržkovité. Tolik informací a rozhodnutí, že jsem z toho vlastně vůbec nebyl moudrý, a mnohdy se mi stalo, že jsem netušil, zda ta či ona událost je ok, jaké má vlastně pozadí, dopad, motivy. Hodně věcí je tam pro mě v mlze. Ale asi to tak má být, abychom nebyli tlačeni do předem připravené názorové pozice. Rozhodně je tu i vzdělávací funkce. Nikdy jsem zcela nepochopil, jak mohlo z takové "maličkosti", jako bylo Watergate, vzniknout takový průšvih, ale film ukazuje, že toho bylo mnohem víc a mnoho věcí bylo propojejných. Přestože není možné brát film úplně doslovně. Co mě zcela neoslovilo, byly flashbacky z dětství, ale asi to bylo potřeba. Zvolený časově zmatečný střih je také otazníkem. Celkově však dobrý film a profesionální práce po všech stránkách. Jen by mě zajímalo, zda a jestli v takové míře, se dějí takovéto intriky i dnes. (17.10.2016)

Nixon byl muž, který vedl Ameriku v jejím nejsložitějším období od občanské války. Viděno v tomto kontextu, jeho pád měl sotva co dělat s jeho omyly a nedostatky. Navzdory přesvědčivému volebnímu vítězství a politickým úspěchům, levicoví intelektuálové ho dokázali vyřídit, protože kontrolují média na východním pobřeží USA. Jsou to titíž lidé, novoangličtí aristokraté, kteří později nenáviděli Reagana a znemožnili Bushe mladšího. Všechny tyhle prezidenty, selfmademany bez elitního vzdělání, měli za vidláky. Přitom kdo jiný než oni by měl personifikovat ideál otevřené společnosti? Nixonovi nepomohlo ani to, že napravil právě to, co východní liberálové nenáviděli, zejména Vietnam. A ačkoli to byli Kennedy a Johnson, kteří to spískali, coby ne-vidláci zůstali nedotknutelní. --- Stone k mému nemalému překvapení tyhle paradoxy ukazuje dosti objektivně. A rozvíjí podle mne velmi rozumnou hypotézu, že Nixon mařil vyšetřování Watergate ne kvůli nějakým selháním ve funkci prezidenta, ale kvůli starým hříchům a tajemstvím, sahajícím snad až do Eisenhowerovy éry (kdy byl Nixon viceprezidentem). Na rozdíl od Stonea však nevěřím, že šlo primárně o Kubu; tu zvrtal Kennedy. Nixon měl zkrátka v šatníku nějaké kostlivce, kteří byli přijatelní v padesátých letech, ale ne v sedmdesátých. Byl vlastně zničen coby přežitek starých časů. (27.08.2015)

Pár let poté, co Stone natočil své pravděpodobně nejzásadnější magnum opus a to JFK, se zaměřil tentokrát na pravý politický protipól liberálního smýšlení Johna Kennedyho, tedy Richarda Nixona. Stoneovi se podařilo opět vzbudit v divákovi paranoiu 60. a 70. let, která obestírala americký národ, jež se stále ještě nezbavil myšlenkových pout, které mu nasadil senátor McCarthy. A v této době přichází Dick Nixon, jako člověk, který eliminoval politiku na "dobro" a "zlo", "my" a "oni" a snad možná ještě přesněji na "já" a "oni". Paranoia tentokrát sídlí v Bílém domě a tomuto tématu ustupují do pozadí (ale nejsou opomíjeny) tak důležité události, jako uznání Číny, SALT I a II a válka ve Vietnamu. O co se Stone snažil, bylo nejspíše ukázat na mnohdy trnité cestě k prezidentskému křeslu Nixonovu osobnost a důvod, proč odposlouchával nejen sebe, ale i ostatní, což vedlo k jeho rezignaci. Nemyslím, že se dá tento film považovat za historický pramen už jen z podstaty, že byl natočen právě Oliverem Stonem, ale nelze mu upřít výpovědní hodnotu a snahu přiblížit asi nejnenáviděnějšího prezidenta v historii USA divákům. (16.05.2015)

[DC] Najlepšia je stredná tretina. Rozhovory so šéfmi FBI, CIA, deťmi kvetov, lobistami (J.R.!)... Skrátka doba odkedy sa Nixon dostal do úradu, až po začiatok jeho pádu. Polokonšpiračná verzia reality, pričom od začiatku je jasné, že hlavná postava je zlý človek, s ktorým nebudete sympatizovať. Netreba ho dokonca ani chápať. Stačí vidieť to zanietenie. Trúfam si povedať, že nikto by ho nezahral ako Hopkins. Fenomenálny výkon. Geniálny scenár. A Stone tiež. Ukočírovať tri a pol hodinový "kolos", precpať ho skrz-naskrz vlastnými názormi; nenudiť; neskĺznuť ku klišé; zaznamenať rozklad osobnosti až po hranicu zdravého rozumu a pritom ani v najmenšom nekarikovať, to chce veľkého režiséra. V závere Vám ani moc nebude vadiť, že jediný kto z toho podľa Stonea vyšiel s čistým štítom, bol Fidel Castro (18.10.2014)