Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dráma z občianskej vojny v Salvadore. Novinár Richard Boyle informuje o občianskej vojne, medzi pravicovým režimom, podporovaným USA, a ľavicovým Frontom národného oslobodenia Farabunda Martího.  Jeho stúpenci sú rovnako ako mnohí civilisti masakrovaní eskadrami smrti, riadenými armádou. Medzi zavraždenými je aj arcibiskup Oscar Romero. Boyle chce zachrániť svoju salvadorskú priateľku a preto sa rozhodne pre spoločný útek z krajiny... (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (182)

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Po U-Turn a JFK se jedná o nejlepší film režisérské ikony jménem Oliver Stone. O politické stiuaci v Salvodoru vím asi to samý, co o výrobě oplatek, ale i přes to, že film pojednává právě o politické situaci v Salvadoru mě dokázal nejen zaujmout, ale dokonce i sejmout. Je jen velká škoda, že TV Cinemax, který má jinak velmi citlivý přístup k filmům opoměl uvádět titulky, když se mluvilo původním jazykem a anglina byla dabovaná. Fláknout na celý film titulky by v tomto případě bylo mnohem efektivnější než poslouchat větší část v češtině a menší část v salvodortšině. James Woods zvládá postavu novináře skvěle, takhle si nějak představuju poctivou novinařinu. Vynikající byla i konfrontace s tou novinářskou pipinou z nějaký TV, ta mě silně připomínala většinu českých novinářů. PR otázky, nechození do terénu, ale hlavně že dělám kariréu a moc se neušpiním a hlavně nikho z bohatých a vlivných nenaseru. James Belushi hrál taky luxusní postavu, která jako by se řídila heslem "já jsem ochlasta a děvkař kdo je víc?" Přes vynikajícím způsobem zahraný titulní hrdiny májí však hlavní slovo jednotlivé scény, hlavně jejich podání fungovalo skvěle. Žádná hudba nebo naopak ticho, aby se ty nejsilěnjší scény zdůraznily. Všechny scény od masového hrobu civilistů přes popravy až k neuspěšnému nasazení uměle ruky malému dítěti byly podány jak samozřejmá součást každodenního života a přesně to tenhle film posouvá nesmírně vysoko a v tom je jeho největší síla. Je jen škoda, že nebyly ukázany ty fotografie co v Salvadoru James Woods a jeho kolega pořídili, protože to by byl zřejmě absolutní vrchol filmu. I tak se však jedná o pozoruhodný, méně známý majstrštyk z dílny s názvem Oliver Stone. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Příliš hrozné na to, aby to bylo nepravdivé. Co se stane, když se rolnické povstání začne interpretovat jako komunistický puč, když se začne dávat do kontextu se studenou válkou, když vojenské komando vycvičené v USA vybíjí všechno obyvatelstvo vesnic ( El Mozote)?... Novinář Richard Boyle, skvěle představený Jamesem Woodsem, je člověkem z masa a kostí, je vyhraněný spíš lidsky než politicky, je sympatický v dobrém i ve zlém, je prost ideologie tak, jako všichni ostatní jsou jí plni.... Mám pocit, že právě v tomto filmu se Stoneova slova - "Když se při pátrání po nepříteli prodíráte džunglí, vypěstuje si sevřené, ohraničené a přesné vidění, všechno se soustředí na pár čtverečních metrů (dle Laurenta Tirarda)" - naplnila nejvíc. Pozn.: Arcibiskup Óscar Romero, blahořečený před necelými dvěma lety, odmítl ochranku a prohlásil: "povstanu znovu v salvadorském lidu". El Salvador znamená spasitel - jaký? koho? proč? Spása Salvadoru se nekoná dodnes. ()

Reklama

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Film natočený podle skutečného příběhu z roku 1980. Životem znechucený novinář Richard Boyle odjíždí se svým cynickým přítelem DJ-em do El Salvadoru, aby zde natočil senzační reportáže o zdejší vojenské diktatuře, o vraždě arcibiskupa Romera a o utrpení místních občanů. Hlavně však touží po změně celého svého života, se kterým není zdaleka spokojen. Chce také najít svou bývalou lásku, pokornou a skromnou Marii, kterou si chce odvézt do Států. Situace v zemi však oba američany velmi překvapí, je mnohem závažnější, než je ve světě známo. Boyle se snaží navázat kontakt s oběma bojujícími stranami, aby měli co největší prostor pro fotografování a zpracovávání příběhu. Musí nicméně vyhovět také jim, protože oba tábory trvají na prezentaci v jejich prospěch. Díky tomu Boyle proniká i do podstaty celé genocidy a odkrývá vliv USA na situaci ve Střední Americe. Stává se svědkem brutální války mezi stoupenci prezidenta Duarteho a levicovými partyzány Farabunda Martiho a poprvé v životě začne pociťovat soucit a empatie. Proto se rozhodne zemi opustit a Marii vzít s sebou za každou cenu (i kdyby se s ní měl oženit). Nastupují spolu do autobusu směr mexická hranice, ale jejich společná cesta není možná. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Stone po prvý krát vojnový a hneď dokonalý. James Woods vo svojej asi životnej úlohe, vďaka ktorej sa mal stať (a nestal) prvotriednou uznávanou megastar. Stone ponúka drsný pohľad na kinematografiou prehliadané lokálne vojnové konflikty v strednej amerike 80tych rokov. Spočiatku sa Salvador tvári ako pomerne uvoľený dialógový film, aby skončil ako brutálna akčná vojnová záležitosť s explicitne zobrazenými mŕtvolami detí. Stone nám ukazuje zahraničných americkýh politikov ako partiu blbcov, ktorí nič nepochopili a robia rozhodnutia na základe nepresných informácií a intuície. Budúcnosť sa bohužiaľ odvtedy viackrát zopakovala. Pravicové a ľavicové myslenie je blbosť, dôležité sú ľudské práva. S týmto sa so Stoneom plne stotožňujem. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Uchopit pořádně osobnost a s tím i tvorbu Olivera Stonea je velmi obtížné. Autor scénářů k Barbaru Conanovi, Půlnočnímu expresu či Zjizvené tváří s Al Pacinem a režisér filmů Četa, Narozen 4. července či JFK se většinou ve filmech zabýval kontroverzními americkými politickými tématy, kdy například celý JFK je v podstatě odvyprávěn skrze konspirační teorii o pravém pozadí vraždy Johna F. Kennedyho a časem se definitivně ukázalo, že je Stone levičákem, který se i do svých filmů nebál zapojit své v Americe nepopulární politické názory. Na jednu stranu tak můžou Stoneovy filmy velmi snadno člověka přivézt k pohoršení, na druhou stranu se ovšem přeci jen musí ocenit Stoneova odvaha a především výraznost, která z něj udělala dnes vyloženě kontroverzní figuru amerického filmu.   Prvního Oscara za režii Stoneovi přinesl film Četa, v roce 1986 se ovšem dočkal premiéry též jiný Stoneův film, který byl zastíněn právě úspěchem Čety, která se dočkala i Oscara za nejlepší film roku. Pro Stonea byl Salvador první z pozdějších dohromady jedenácti spolupracích s kameramanem Robertem Richardsonem. Scénář poté Stone sepsal se skutečným Richardem Boylem, který je hlavním protagonistou Stoneova třetího celovečernímu filmu. Stoneův výběr vážných témat zde začal získávat obrysy, stejně tak jasný vztyčený prostředníček USA, který byl později cítit i právě Četě, JFK či Takových normálních zabijácích.   Silné válečné drama, které má očividný provokativní přesah a dokáže vzbudit emoce. Sympatizuje s levicovými revolucionáři, plive na armádu USA a prodává silný příběh nejspíš silného člověka Richarda Boylea. Salvador funguje i díky skvělému výkonu Jamese Woodse, který dokáže v této roli prodat vývoj postavy od příchodu do El Salvadoru až po zaznamenání oněch tragických událostí.   Boyle přichází do El Salvadora na dně. Jeho arogance a závislost na alkoholu a drogách mu v podstatě zničila kariéru, odchod rodiny je poté brutální tečkou. Pravé peklo ovšem Boyle spatří právě až v El Salvadoru, které se na něm podepíše. Salvador je v rovině Boyleova příběhu fungující charakterní studií, která funguje právě i díky fenomenálnímu výkonu Woodse, který nominaci za svůj výkon dostal naprosto oprávněně.   Na celou tehdejší situaci v El Salvadoru se pochopitelně dá dívat různými způsoby, Stone ovšem klasicky vypráví osobitě s vlastním pohledem na věc. Díky Boyleově spolupráci se scénářem se navíc dá celé autenticitě snadno uvěřit, i kdyby si Boyle jisté momenty z procházky peklem přikrášlil. Stone dokáže za kamerou ty momenty válečného pekla bravurně prodat, Richardsonova práce s kamerou už tehdy byla boží, výprava je fenomenální a už tehdy bylo jasné, že Stoneovy kvality musí divák ocenit i přes fakt, že ho jeho politické ideály pochopitelně automaticky lákají pryč.   Ze Salvadoru je cítit Stoneova tvůrčí sebejistota, jen je tam ve finále možná až dost humoru, jehož zdrojem je především postava v podání Jima Belushiho. Salvador nejlépe funguje ve vážné formě, kdy se to celé nebojí přijít s dějovými kotrmelci a člověk by jen vlastně těžko uhodl, že to celé tehdy stálo pouze 5 milionů dolarů. Celé to totiž působí velkolepěji a ukázalo se, že produkční limity nebyli pro Stonea problém. Právě Stone již u Salvadoru vrhá svůj pohled na věci, snaží se tak trochu diváka dostat na svou stranu a již tehdy bylo jasné, že tohle je americký tvůrce, který za Ameriku vyloženě kopat nebude. Stone samotný poznamenaný Válkou ve Vietnamu již zde nastavil směr své tvorby (který jde ovšem tak trochu dohledat i právě v Půlnočním expresu či Zjizvené tváři), který ho následně většinu jeho kariéry neopustil až do Snowdena. A pak už jen záleží, jak moc diváka ovlivní fakt, že se na Salvador dá vlastně dívat jako na komunistický film komunistického režiséra.   Ani tenhle pohled ovšem není jednoduchý. Levičák se automaticky nerovná komunistovi, i když většina dnes v podstatě tyto dvě slova vnímá jako synonymum. Motivy, které Salvador obsahuje se dají snadno aplikovat i na dnešní dobu, především o vedení politického systému. Stone do filmu vkládá svůj pohled, který sice není pro každého, přesto je ovšem pořád něčím objevný.   Jde o film, který by šel rozebírat do hodně pestrých detailů a dost možná by přitom šlo i definitivně rozlousknout osobnost Olivera Stonea. Ten se svého statusu kontroverzní figurky americké filmové tvorby už jen tak nezbaví, spousta lidí poté bude mít nadále problém k jeho filmům vyloženě přičichnout. Osobitost jeho filmů a chopování se vážných témat je ovšem rozhodně obdivuhodné a zamrzí ve finále snad jen to, že právě Salvador, jeden z jeho nejlepších filmů tak trochu zapadl ve stínu Čety či U-Turnu. Přitom se směle muže zařadit po bok Narozen 4. července, JFK či Doors a v součtu patřit mezi to nejlepší, co Stone filmovému světu dal..... () (menej) (viac)

Galéria (41)

Zaujímavosti (13)

  • Oliver Stone měl tak velké problémy s financováním snímku, že si na něj musel vzít druhou hypotéku ještě předtím, než mu britský producent John Daly přislíbil pomoc. Rozpočet celého filmu byl nakonec pod hranicí pěti milionů dolarů. (StarsFan)
  • Ačkoliv se film dočkal chvály kritiků, nedostal se do ditribuce v celých Spojených státech. Nicméně později byl znovu uveden, když v kinech uspěla Četa. (StarsFan)
  • Scéna s vytažením zachráněné cívky fotografického filmu z podpatku byla Jamesem Woodsem, hrajícím novináře Richarda Boyleho, zimprovizována. To velice rozčililo Olivera Stonea, protože to byl poslední záběr potřebný pro film a protože měl na jeho natočení jen jeden pokus. Přesto Stone tuto scénu ponechal v konečném sestřihu a později se dokonce přiznal, že patří k jeho oblíbeným. (Aelita)

Reklama

Reklama