Pán prílivu

Jsem zdrcen. Já, který z jakéhosi vnitřního patvarného důvodu nesnáším Barbru Streisand, musím uznat, že je to setsakra schopná ženská. A v tomhle filmu i pořádně (a nejenom fyzicky) atraktivní ženská, i když to nehraje roli... Ale víte co? Výměnou za požitek z Pána Přílivu to přiznávám rád, i když mi závěr filmu zkazil odpoledne víc než zpráva o volebních preferencích pro KSČM. Holt život je někdy nespravedlivý:) Skvělé herectví, skvělá výprava, skvělý příběh, skvělá hudba (James Newton Howard umí), prostě nechutně dobrý a silný snímek. (29.05.2006)

Příběh o traumatech kazících život, ze kterého se poměrně překvapivě vyvine silná (protože smutná) romantika. Způsoby vyprávění se za třicet let značně změnily, cynický člověk se zamyslí nad tím, zda jizvy minulosti skutečně zahojí přiznání strašlivého tajemství jiné osobě a popřemýšlí nad tím, jak si režisérka Streisandová plánuje scénku, kde se tulí v růžových podkolenkách na houpacím křesle k odbarvenému Noltemu. Ale je těžké nepropadnout části filmu, kdy dvě postavy unikají vztahem z klecí svých ne úplně šťastných životů a užívají si štěstí a naději. (30.04.2020)

Citlivé a příjemné romantické drama. Tom toho v životě hodně prožil a bohužel více zlého než dobrého. Deprese řeší kouřením a pitím. Stejně tak jeho sestra Savannah prožila hodně krušných chvil a pokusila se o sebevraždu. A právě Tom pomáhá psychiatričce Susan svoji sestru léčit. Nick Nolte je v roli Toma výborný a přesvědčivý a jeho vyprávění za pomocí flashbacků je vážně silné a dojímavé. Barbra Streisandová se na postu režie i v roli Susan snažila a odvedla dobré herectví. Snad jedinou vadou na kráse tohoto filmu je vzniknuvší milostný vztah mezi Susan a Tomem. Připadá mi to jako velký útok na divákovy city. Kdyby film byl založen pouze a jen na Tomově vyprávění o neradostné minulosti za pomocí flashbacků byla by to silná a dojemná podívaná na jasných pět hvězdiček. Takto je můj celkový dojem na dobré čtyři hvězdičky. (08.04.2006)

Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda. (23.04.2020)

Miluju filmy, které dokážou vzbudit opravdové emoce... a že jich je čím dál míň. Ovšem tenhle příběh, ať už v dramatické nebo romantické rovině, vás jimi zaplaví. Barbra jako vždy před kamerou skvostná a i na režisérském štokrli sedí jako velká dáma. Nick Nolte si nejcennější filmovou sošku převzal zcela zaslouženě, luxusní výkon. A prostě luxusní biják! (09.07.2019)