Byt

Google/// Obsazení 6/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +animace, myšlenka, závěr -hudba, než si zvyknete, černobílé/// No tak to je mazec. Osobně bych se nechtěl nacházet na místě onoho muže, ale pro diváka je to báječný pohled s mrazivou atmosférou a mnoha hustými scénami. Fakt dobře vymyšlené a i v dnešní době dokáže snímek překvapit./// Celkem 72%/// (24.11.2006)

Podobně jako Dalí si Švankmajer po celý tvůrčí život vystačí s omezeným počtem oblíbených motivů. A znáš-li kontext jeho tvorby, působí přízračně pohled na připravené jídlo na stole. Ve finále je přinesena živá slepice... Po Rakvičkárně a Historii naturae do třetice analogie s jedním z předešlých snímků, tentokrát spíše formální než obsahová: po Fantasii druhý film s živým člověkem, druhý černobílý a opět jde o nemovitost. Ale tohle je trochu jiná káva. Ve fantasii zpodobňují domy a jejich podstatné prvky jednak magii životního prostoru, jednak jsou nositeli přetrvávání a zanikání. SPOILER Ale Byt je prostorem hrůzy – horor. Nikoli „vzpoura věcí“, nýbrž vzpoura reality (a to doslova: „reality“); když nic není tím, čím má být a všechno funguje přesně naopak. Uvězněn v tom, co se zdálo být domovem a ukázalo se být cizotou. Šílená past vybudovaná vlastním utvářením světa. Kouzelník se slepicí přináší záchranu v podobě staré dobré sekyry k rozsekání dveří, jimiž vstoupil. A ukazuje se, v čem záchrana spočívá: Nakonec se tu můžeš jen podepsat; aspoň podepsat. Sám. Sám ve svém bytě. Ve svém bytu. Ti před tebou měli týž a ti po tobě budou mít opět týž. Každý sám. (16.09.2011)

Vynikající, ale zároveň velmi depresivní snímek Jana Švankmajera, jehož děj se odehrává v místnosti se starým zdivem a odporným bytovým doplňkem (na což jsme ostatně u Švankmajerových filmů již zvyklí). Postava Ivana Krause (starší bratr Jana Krause), která se do takto vybaveného bytu dostává nedobrovolně, je postupně víc a víc terorizována všemi rekvizitami a nábytkem, jejichž vlastnosti a uživatelnost vykazují přesný opak. Krausova bezmocnost vrcholí zjištěním, že se z místnosti nedá odejít a že není sám, kdo se z bytu živý nedostal. Podobně depresivní zakončení filmu, použil autor i ve svém dalším mistrném díle "Kyvadlo, jáma a naděje". (26.01.2006)

No nevím, dnes jsem to viděl poprvé a musím říct, že to působí poměrně psychedelicky, obzvlášť ta hudba. Být tam víc zvukových efektů, které by se daly různě poupravovat, tak by to mohlo působit víc vtipně. Ale jo, pár vtipných věcí tam bylo - šutr místo vody, boxovací ruka, voda v kamnech.. Rozhodně tedy by to chtělo nějaký rozumný konec - vysvětlení, kam se dostali ti lidi co byli na zdi, proč to neskončilo tím jak se dostal ven neznámý muž (Ivan Kraus).. ----- Je to část z ČS kinematografie, která stojí za shlédnutí, minimálně zde uvidíte Ivana Krause v jeho 29 letech. Škoda jen, že se o takových krátkých filmech neví víc.. (23.12.2016)

Je vidět, že Švankmajer je český Buñuel. Byt je totální haluz, který je jako ty nejhorší sny. Vejce, které propadne stolem, lžíce á la cedník, všechno geniálně rozvržený a gradovaný (Liškova hudba by se měla poslat do vesmíru!). Navíc ksicht Ivana Krause ve vás umocní fakt, že svět je vlastně postavenej na hlavu a že Juraj Herz rád zabijí slepice (a tančí ze dvěří...). 80% (22.03.2009)