Něco z Alenky
Alice
Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrajú:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (189)
Charakteristický tvůrčí rukopis Jana Švankmajera se odráží i v této variaci na putování Alenky říší fantastična, světa neuchopitelného, bizarního a takřka hororově vyhlížejícího. Alenka zde, ve vesmíru bez kauzálních příčinností a důsledků, působí jako cizorodý prvek, přesto jí erupce omračujících setkání a zážitků nezbavuje čehosi člověčího. Je to sen, ale ne pouhý sen. Kdo sní ten žije a poznává, neboť někdy „musíme zavřít oči, abychom konečně viděli“. ()
Predloha od Lewisa Carrolla je jedno z najimaginatívnejšich diel, čo boli stvorené. Jan Švankmajer ale vo svojom výtvore predviedol, že ani jeho predstavivosť nepozná hraníc. Jeho stvárnenie Alenky je na jednej strane dospelé, surrealistické, s nádychom hrôzostrašnosti, na strane druhej ale ostáva zachovaná atmosféra detského pohľadu na svet, keďže autor tu zhmotnil svoje spomienky na detstvo, detské úzkosti a snové predstavy. Na základoch Carrollovej predlohy tak vzniklo dielo, ktoré je nesmierne nápadité, obrazovo podmanivé (úžasná "pivničná" štylizácia) a hýri výborným, priam bizarným humorom. A do role Alenky si hádam ani neviem predstaviť nikoho vhodnejšieho. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Viděl jsem několik verzí Alenky, a neberu-li v úvahu verze natočené v počátcích kinematografie, které jsou spíše raritou (i když verze z r. 1903 má své kouzlo) a pak verzi pornografickou (kde jde přece jen o trochu jiný pohádkový žánr) je tato Švankmajerova verze tou, která se dmsn nejvíce blíži duchu originálu, té směsici logiky, trhlosti a fantazie, a vůbec zde nevadí, že děj je zde sledován jen volně. Ostatní verze jsou v různé míře přislazené, sentimentální, komerční, kýčovité a dětinské (což nemá s dětstvím mnoho společného). ---- Dodatek z 10. 4. 2016. Verze Alenky z r. 1966 mi připadá velmi blízká originálu a je jistě tak kvalitní jak tato Švankmajerova. ()
Švankmajerův surrealismem pokřivený pohled na klasické dílo Lewise Carrola se ukázal jako ten nejlepší z možných. Geniální dokonalost po všech stránkách, která u nás zůstane pravděpodobně již navždy hrubě nedoceněna, zatímco za hranicemi, a obvzláště v Japonsku, ji div že do nebes nevyzdvihují. Vyzdvihovali by ji tam však zcela právem, jelikož tohle je nejlepší Švankmajerův počin. Pět * již jen za nezapomenutelného králíka. ()
řekla Alenka.....řekla Alenka.....řekla Alenka.....a tak ďalej. Bez tejto formulky by bol pre mňa film omnoho znesiteľnejším. Variácia na americkú Alenku je maximálne originálna a surrealistická, Švankmajer je najvýraznejší tunajší tvorca, o tom niet pochýb, ale napriek tomu som z jeho svojskej adaptácie nebol nadšený. Proste som sa nebavil tak, ako som predpokladal. Inak všetka česť, svetoznámosť tohto filmu plne chápem. ()
Galéria (69)
Fotka © Channel Four Films
Zaujímavosti (25)
- Film byl vybrán do knihy „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“ Stevena Jay Schneidera. (Yardak)
- Postavu zajíce březňáka vytvořila Eva Švankmajerová podle rozbité hračky svého syna. (Facillitant)
- Snímek připomíná vlastní Švankmajerovy vzpomínky a dětské úzkosti. Některé scény (cesta do „sklepení“, kde se Alenka ocitne zavřená ve spíži a ochutnává ze sklenic na policích), byly dokonce sestaveny přímo z výjevů režisérova dětství. (Facillitant)
Súvisiace novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (viac)
Reklama