Jízda

Nic si nekomplikovat, nikam nekvapit, užívat si. Protože ani tahle road-movie nemá cíl. Miniaturní filmový štáb tehdy vyrazil za sluncem, aby zpět přivezl osobitou výpověď, která se líbí i dnes. Příběh byl jednoduchý, zbytek byla improvizace. Rozhodovalo počasí, vlastní zkušenosti, vzpomínky, aktuální nálada lidí za kamerou i před ní. Jedno horké léto, dva kamarádi s károu bez dokladů, jedna stopařka. A zapálený Svěrák. Velmi působivé. (28.03.2017)

Jízda propagovaná v polovině devadesátek otravným ušním červem od Buty mě nikdy nelákala (obecně na český filmy moc nejsem), takže jsem ji poprvé viděl až 30 let po premiéře. A o nic jsem nepřišel, kromě pár parádních záběrů od F. A. Brabce. Dějově je to až moc o ničem, soundtrack od Buty mě nebere a stejně tak nejihnu z obrázků české krajiny. A ani ústřední trojice mi k srdci nepřirostla, byť mě bavilo sledovat holčičkovsky a nevypočitatelně se chovající postavu Geislerové. K mým oblíbeným filmovým roadtripům se to bohužel nezařadí. (03.06.2024)

Jo tak tohle je nejspíše nejslabší film Svěráka, neuvěřitelná nuda u který jsem vydržel pár minut, ale i tak jsem se občas zasmál, a první půlhodina je geniální, ale to je bohužel vše. Zbytek filmu mi přijde jak vata a navíc strašně natočená, nevím jak ostatní(asi podle hodnocení se to líbilo) ale já jsem trpěl. (30.05.2011)

Dokonalá atmosféra, soundtrack (TOP song Tramtáryje!), obsazení a kamera, prostě skvělej film, kterej mě strašně baví. Vidět to tehdy v kině, mohl z toho být možná zážitek na celý život. Jediné, co mi na Jízdě možná trochu vadí, je to použití Gottova songu "Mistrál". Slyšel jsem dokonce kdysi, že to bylo tehdy Svěrákovi zazlíváno, že do filmu ze současnosti použil píseň od bývalého prominentního normalizačního zpěváka, Svěrák se ale údajně hájil tím, že má na ni nostalgické vzpomínky, a proto ji chtěl použít, ať si říká kdo chce co chce. Proti čemuž nemůže podle mě nikdo nic říct. UPDATE 24.3.2021 - Když jsem dostal po letech chuť vidět to znovu, opět se mi to moc líbilo. Cival to dokonale vystihl, Jízda je prostě skvělá esence devadesátek a tvůrčí svobody, a osobně mě strašně baví, s jak skromnými prostředky se zde povedlo natočit úžasně nadčasový a čistý příběh, který s lety zraje jako víno - a pro mě osobně je to v první řadě obrovská nostalgie, protože mi ten film připomíná éru mého dětství, podobně jako třeba jiné skvělé filmy z té doby typu Co chytneš v žitě nebo Indiánské léto. A potom taky - a možná to někomu může připadat zvláštní - jsem u toho nově zažíval příjemný pocit hrdosti, že je fajn být Čech a žít zrovna v tomhle koutu země, protože ty filmové lokace zde jsou jedna velká letní idylka a velká radost se po nich vozit v autě bez střechy, prostě krása (maestro Brabec holt umí). Myslím, že to natáčení tehdy muselo muselo být strašně fajn, o čemž svědčí i kouzelné poděkování tvůrců v závěrečných titulcích všem zúčastněným - dýchá z toho neuvěřitelná pohoda a přátelskost. (14.05.2012)

Duše filmu Jízda je mi zcela cizí. Obal jeho DVD vesele hlásá: "To je v pohodě... není co řešit." Jenže ono TO není tak docela v pohodě a vždycky je co ŘEŠIT. Tohle nevědomě do sebe zahleděné, sebekonzervující, umrtvující štěstí, to okázalé nevnímání okolního světa, obojí je dokonalým receptem na mé podráždění. Takováhle pohoda, navíc plná planého "filozofování", je pro mě hnus (pro přehnaně vnímavé - ano, je to projekce osobní zkušenostmi s lidmi, kteří byli vždycky moc v pohodě). SPOILER - A ač závěrečná smrt vnáší nad idylku duševní a duchovní prázdnoty stín, není dost temný, abych z něj cítil skepsi vůči bezcílnosti. KONEC SPOILERU. Slabé **. (17.02.2009)