Jízda

Aj po dlhých rokoch sa oplatí pozrieť znova, je to najlepší road movie z našich končín. A hoci tento žáner veľmi nemusím, tento má niečo do seba. Už len tu vidiecku atmosféru, slnko, dlhé polia a pesničky od Buty. Dejovo nemá nejakú výraznú líniu, ale srší z neho pohoda. Scenár je minimalistický, ale kvalitnejší herci ho potiahli. Rovnako tak aj nehereci, teda obyvatelia dedín, ktorí prinášajú prirodzenosť. V záberoch na krajinu počas pesničiek kraľujú dobré kamerové zábery. (15.03.2017)

V jednoduchosti je krása, když třeba porovnám nízkorozpočtovou Jízdu s vysokorozpočtovým Akumulátorem 1 - mimochodem filmy z téhož roku (1994), proto taky to srovnávání -, tak musím říci, že u mě Jízda svou nenuceností vítězí na celé čáře. Co víc, otevírá se přede mnou jakožto dílo s potenciálem překreslit určité myšlenkové mapy. Tak kupříkladu, jak si někdo může pod spojením "česká letní komedie" představit Slunce, seno, jahody, tak já si napříště asi bude představovat Jízdu (přestože se nejedná o čistou komedii). Co se týče filmografie J. Svěráka, tak vedle Obecné školy a Kolji mě zřejmě právě pouze Jízda aktivizuje k opětovným projekcím (ještě jsem neviděl Kuky se vrací a Betlémské světlo), ostatně ani Aňa Geislerová se mně v žádné roli nelíbila víc (na Annu prostě nelze nemít crush). Last but not least Buty nikdy neznělo líp, teprve skrze Jízdu jsem zjistil, že je to vlastně dost slušná kapela. 80 % [dafilms]        (29.04.2023)

"Mám tu libový francouzský značky." Nikdy mě nikdo neobvinil z toho, že mám dobrodružnou povahu, ale po prvním kontaktu s Jízdou jsem měl myšlenky jen na to, jak si s kamarádem zpojízdníme kabriolet nejistýho původu, osadíme jej francouzskými espézetkami (nejlépe 995 JZD 75) a vyrazíme třeba na sever nebo na jih. To je jedno. Nikdy k tomu nedošlo, ale určitě by mě hodně bavilo nahánět auto po louce, kutálet se v duši z kopce, kochat se Temelínem, užívat si s praštěnou stopařkou a poslouchat přitom Buty ve vrcholný formě. Pro mě se tady zkrátka zrodil kult, kterej na mě dýchne úžasnou atmosférou, kdykoli se k němu přiblížím na vzdálenost jedný dlouhý ruky. (14.02.2017)

Film, který se silou svého působení a vystavěnou atmosférou zcela vyrovná americkým trhákům (které mám taky moc rád). Jeden z nejatmosféričtějších českých filmů vůbec....a nejlepší road movie, kterou znám...líbil se mi víc, než kultovní Bezstarostná jízda....možná proto, že silničky jižních Čech jsou mi přece jen bližší než široké pláně amerického snu....A konec je hodně silný, rád se jím nechám znovu zasáhnout. (30.05.2006)

Nic si nekomplikovat, nikam nekvapit, užívat si. Protože ani tahle road-movie nemá cíl. Miniaturní filmový štáb tehdy vyrazil za sluncem, aby zpět přivezl osobitou výpověď, která se líbí i dnes. Příběh byl jednoduchý, zbytek byla improvizace. Rozhodovalo počasí, vlastní zkušenosti, vzpomínky, aktuální nálada lidí za kamerou i před ní. Jedno horké léto, dva kamarádi s károu bez dokladů, jedna stopařka. A zapálený Svěrák. Velmi působivé. (28.03.2017)