Jízda

Krásný pohodový film Jana Svěráka. Pohoda na člověka prýští z každého okamžiku. Dva kámoši si koupí kraksnu za osm tisíc a vyrazí na jih. A až tam budou, tak zase na východ nebo na západ. Žádnej spěch, žádnej stres. A pak jako zpestření naberou roztomile infantilní Aňu Geislerovou v letních šatičkách a bez kalhotek. Společně s ní bloumají od vesnice k vesnici a "klackují" se... 80% (08.08.2010)

Léto, Jižní Čechy, kabriolet, dva týpci, holka a cesta. Jan Svěrák s partou svých kamarádů natočili během prázdnin jen tak pro radost a ze srandy jeden malý filmeček. Ovšem tak pohodový a upřímý, že punc kultovosti mu nikdo nedokáže odepřít. Zvláštní hudba skupiny Buty má taky hodně do sebe a její frontman Radek Pastrňák podal skvělý civilní výkon. Škoda jen polodementní postavy Aňi Geislerové a ne moc rozvinuté dějové linie s černým řidičem. Ale což, "Jízda" díky své osvěžující letní atmošce přímo nabádá vydat se na cestu, na nic nehraje a je druhým nejlepším filmem Honzy Svěráka (hned po "Obecné škole"). 85%. (06.01.2009)

V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv (30.01.2012)

Jízda propagovaná v polovině devadesátek otravným ušním červem od Buty mě nikdy nelákala (obecně na český filmy moc nejsem), takže jsem ji poprvé viděl až 30 let po premiéře. A o nic jsem nepřišel, kromě pár parádních záběrů od F. A. Brabce. Dějově je to až moc o ničem, soundtrack od Buty mě nebere a stejně tak nejihnu z obrázků české krajiny. A ani ústřední trojice mi k srdci nepřirostla, byť mě bavilo sledovat holčičkovsky a nevypočitatelně se chovající postavu Geislerové. K mým oblíbeným filmovým roadtripům se to bohužel nezařadí. (03.06.2024)

Poprvé jsem to viděl na začátku léta, zrovna když jsem skončil své putování základní školou- takže se mi tím filmem strefili do toho rebelantského období, kam tenhle film sedl jak prdel na hrnec. Geislerku jsem nikdy moc nemusel, ale tady jí to docela slušelo. No největší hvězdou pro mě byl Pastrňák a písničky od Buty: "Do Tramtári- do Tramtári- do Tramtáriééé" a samozřejmě "Najdem si místo, kde se dobře kouří..." (15.08.2012)