Reklama

Reklama

Prokletí domu Hajnů

  • Česko Strýček Cyril (pracovný názov) (viac)
TV spot 1

VOD (1)

Obsahy(1)

V rodinném sídle Hajnů se odvíjí příběh profesora Švejcara, který se oženil víc z prospěchu než z lásky se Soňou, dcerou továrníka Hajna. Až po svatbě profesor zjistí, že rod je poznamenán dědičným šílenstvím. Sonin strýc Cyril trpí představou, že je neviditelný, a choroba se začíná projevovat i u mladé ženy. Švejcar se však nechce vzdát bohatství a výhod, které vyženil. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (73)

Tommassi3 

všetky recenzie používateľa

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Co tady hledáte ?? Peníze ??" - "Jste velmi prostořeká, Katy !!" - "Kdybyste hledal štěstí, poradila bych vám !! Utečte odsud !!" Srovnávat Prokletí domu Hajnů s knižní předlohou Jaroslava Havlíčka Neviditelný jistě můžeme a postupně se k tomuto dostanu i já, ač odklony od románových inspirací nemusí být na škodu, dokáží-li divákovi některé myšlenky lépe vysvětlit či samotný příběh posouvají do poněkud jiné roviny, obávám se však, že právě zde se kladenský režisér Jiří Svoboda se scénáristou Václavem Šaškem dopustili nejzásadnějšího pochybení, když samotný závěr snímku vlastně vyznívá úplně jinak než v Havlíčkově knize !! Jaroslav Havlíček, jeden z nejvýraznějších zástupců naší psychologické prózy a mistr chladnokrevného vykreslení tragických osudů postav s vyšinutou či pohnutou, chcete-li, myslí, totiž de facto příběh Petra Švajcara, nikoli Švejcara, jak je chybně uvedeno zde v obsahu, na konci umocňuje osudovostí nikoli předvídatelnou a zřejmou pomocí očekávané vrozené šílenosti svého syna, o níž diváka tvůrci znovu ujišťují pomocí scénky s kočkou, jako v případě filmu, protože románový Petrův syn zápasí se zánětem mozkových blan, jehož následky jsou děsivé, chlapec totiž s trvalými následky zůstává mentálně na úrovni batolete !! Petr tak musí sledovat, jak jeho milované dítě roste, smiřuje se s tím, že mu nikdy nebude moci předat Hajnovu továrnu a naprosto na vše rezignuje, přestává se zajímat jak o syna, tak o svůj podnik, a sleduje postupný rozklad všeho, čemu zasvětil svůj prázdný a sobecký život, čímž se naplňují výhrůžná slova tetiččina, ale utahuje se i ona pověstná smyčka osudu !! Velmi symbolicky v souvislosti s tímto faktem vyznívá i skutečnost, že sám Jaroslav Havlíček podlehl právě zánětu mozkových blan !! Jinak bych proti lehce pozměněnému závěru filmu neměl příliš výhrad, což však nemohu říci o poněkud nešťastném výběru hlavních postav, byť právě na velmi silných hereckých výkonech snímek zcela jistě stojí, Valérie Kaplanová coby tetička znovu jen potvrzuje své mistrovství, mladičká Petra Vančíková uchvacuje svojí vyspělostí a talentem, zejména ten přechod od zamilované dívky toužící po lásce v naprosto šílenou ženu uvězněnou ve vlastním strachu a představách je excelentní, snad překonává i výborného Petra Čepka, jehož prostě a jednoduše casting vybral do role strýce Cyrila terorizujícího rodinu špatně, dík jeho charismatu hereckému umu a velkým laskavým očím v jeho postavě prostě nemůžete nalézt starého tlustého a plešatého egoistu !! Radoslav Brzobohatý naopak nesnese se svým umírněným lidským projevem výhrad, a tak mě mrzí snad jen asexuální Evelyna Steimarová v roli Katy, rozhodně ne veselá a oddaná Sonina přítelkyně jako v románu, a především Emil Horváth ml., který mi jednoduše k postavě Petra nesedí, a tak nechápu, proč jeho postavu neztvárnil právě Čepek, byť na tom nese svůj podíl viny i Martin Stropnický, který Horváthovi propůjčil v postsynchonech svůj hlas !! Prokletí domu Hajnů disponuje neuvěřitelně znepokojivou a bizarní atmosférou, kterou ještě umocňuje skvostná výprava, volba interiérů, střih s těmi zvolna se prolínajícími výjevy a dokonalý hudební motiv Jezefa Revalla, nicméně Jiří Svoboda znovu do diváka pere tu svoji okázale expresivní symboliku horem spodem, co se do něj vejde, a tak často snímek působí neskutečně přepjatě, přičemž na druhou stranu přes veškerou snahu geniálního Vladimíra Smutného, který opravdu se svojí kamerou čaruje, taková invence snoubící se s rutinou se opravdu příliš často nevidí, při některých scénách, minimálně při těch z továrny, to hutné drama s hororovým nádechem nezvládá zachovat v jedné rovině, laťku si sami nasadili prostě příliš vysoko, a to se tak nechtěně překlápí v křečovitou unylost !! () (menej) (viac)

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Na jedné straně výborné herecké výkony, na druhé působivé vizuální ztvárnění, které připomene snímky J. Herze nebo J. Jakubiska. Škoda, že se Svoboda nepustil do nějakého gotického hororu. Každopádně stísněná atmosféra, noc, světla prodírající se mlhou, kříže, rakev, šílenství, aneb jak se stát bláznem snadno a rychle. Havlíčkův Neviditelný je jedním z románů, co jsem nečetl, budu muset tedy tenhle rest napravit. ()

Reklama

honajz 

všetky recenzie používateľa

Nakonec to nebyl můj šálek kávy, některé drobnosti na mne působily nedobře - třeba Stropnického dabing se moc k Horváthově postavě nehodí, protože z ní dělá namyšleného floutka, který je determinován svým otcem a chudými poměry, v nichž vyrůstal. Ale ta postava je rozměrnější - snaží se vyrovnat sama se sebou, snaží se žít, ale neví, jak na to, doufá, když bude mít moc a postavení, že to snad přijde, a ono ne. Navíc je film zbytečně dlouhý, o dvacet minut měl být kratší, aby byl údernější. Jinak jako ano, je to depka, lidé stíhaní osudem na všechny strany, prokletí dědičné paranoidní psychické poruchy, výtvarná stylizace jako z italských hororů tomu také sedí. Pár scén je skvělých včetně dialogů (pálení dopisů, když v kostele otec hladí otcovsky Soňu po ramenou, zatímco manžel vymýšlí, jak se jí zbavit, využití tunelu při narození i smrti) a Vančíková hraje jako o život a tu proměnu z rozumné ženy v blázna jí zde naprosto věřím. Filmařsky, herecky, režijně a výtvarně je to vážně skvělé, a to nemluvím o hrách kamery se světlem apod. Jak říkám, vadila mi jistá utahanost střední části, kdy bylo plus minus jasné, k jaké tragédii se to chystá, hlasy v zahradě mi pak už rovněž trochu šly na nervy svým neustálým opakováním, a dabing pana Horvátha je rušivý. Ale jinak psychologický horor s temnou a dusivou, depresivní atmosférou, jak má být. ()

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Docela jsem se na tento náš starý psychothriller těšil, přestože jsem román nikdy nečetl. Jen tak letem světem jsem proletěl několik komentářů na netu a už se nemohl dočkat, jakýže je to skvost. Ze startu tomu tak skutečně bylo a já se ponořil do tajuplného sídla rodiny Hajnů a vytvořená atmosféra byla skvělá, stejně jako různobarevná charakteristika jednotlivých postav – Čepek byl prostě skvělý, stejně jako Kaplanová. Jenže jakmile strýček Cyril zmizí ze scény, započala kvalita rychle klesat. Uvřeštěná Vančíková mi začala lézt po nějaké chvíli na nervy a já se popravdě začal trochu nudit, ono kouzlo mizelo v mlžném oparu a já nemohu než souhlasit s J. Mayenem, že jde jen o lepší průměr.60% ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Naprosto uzasne budovani atmosfery, ktera neni o nic mene mrazivejsi nez treba ve Spalovaci mrtvol. Velmi dobre vybrane prostory k nataceni a vyborna kamera Vladimira Smutneho, ktera zaujme snad v kazdem zaberu. Hudba a zvuky nejsou o nic horsi. Herci take nezaostavaji, predevsim Kaplanova a Vancikova. Hodne zajimavy film, holt Jiri Svoboda umel. Jen krucek od plneho hodnoceni... ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (1)

  • Záběry na vjezd do továrny byly natočeny ve městě Hrádek nad Nisou, v areálu tehdejšího místního skladu oděvů. (Hans.)

Reklama

Reklama