Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (161)

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

[2,5*]     Je to strašne zmätené, čo sa týka rozprávania príbehu, či správania sa postáv. Nenájde sa tam hádam jediná postava, ktorá by sa nechovala ako šialená. Film ako tak drží nad hladinou výborné herectvo Jany Brejchovej, prípadne ešte Ladislava Křiváčka (obaja hrajú magorov ako vyšitých). Ak by som tento film mal porovnať s podobnými Stínami horkého léta (1977), tak výrazne kvalitatívne zaostáva. Nemám nič proti temnej a bezútešnej atmosfére, ale chcelo by to väčšiu vierohodnosť. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Depresivní doba, bezútěšné prostředí, lidská krutost a Smutný záběry vás nutí hledat nejbližší trám k pověšení, ale celé je to vlastně o tom, že je ve všem potřeba najít, ať je to sebeobtížnější, kousíček svého štěstí. Třeba tím, že odtáhnu s kárkou dál.. Nabízí se porovnání s Vláčilovými Stíny horkého léta a ty mají ve své sevřenosti a vyprofilování postav navrch. Na druhou stranu nomen omen Křiváček, sic nedosahujíc šarmu Kukury, si umí získat pozornost i bez vidlí v ruce.. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

V kombinaci lyrického vyprávění s lidskou krutostí způsobenou temnou dobou (zde válkou, jež minimálně pro vybrané jedince ani květnem '45 úplně neskončila) Jří Svoboda nezapře pokus navázat na styl Františka Vláčila. Stejně tak v celkovém pojetí plném tmy, stínů a depresivních výjevů film pak nezapře podíl polské produkce a dává vzpomenout na obdobně laděné horory a thrillery pro polskou kinematografii dost typické. Temně laděných filmů z prostředí pohraničí vzniklo u nás daleko více, ale asi v žádném jsem nespatřil až tolik šílenství a temna. Z toho kontrastu starých opuštěných míst ve večerních či nočních hodinách se skromným osvětlením malých petrolejek a hořících svíc, ve společnosti silně nesympatických postav (nimiž se nekompromisně obklopené stávají dvě dospívající duše) mi bylo až nepříjemně po celém těle včetně žaludku. Dlouho jsem sbíral odvahu podívat se na Berhof opakovaně... pro mne osobně je to fascinující i hnusně odpudivý film zároveň. Masakr s vidlema se mi vryl do paměti jako asi nejbrutálnější scéna čs. filmu (ještě spolu s legendární retrospektivou v dílu Majora Zemana "Studna") a postava v podání vynikajícího Ladislava Křiváčka na mne zapůsobila svým vzhledem a konáním ve vrcholném okamžiku natolik strašidelně, že jsem jí přes svůj původ a místo v konfliktu pomalu zapomněl vnímat jako kladnou. Stíny horkého léta od Vláčila mám určitě raději, ale i tady musím velmi ocenit také tvůrčí práci s kamerou a hudbou. 80% ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Silné drama, které myslím velmi dobře vystihuje atmosféru poválečného ČSR. Asi bych ho také přirovnal k Vláčilovu Adelheidu, ale ten mi přišel o něco jasnější (přítomnost Salome a její úděl zde jsem vůbec nepochopil), ikdyž ne tolik mrazivý a naturalistický jako právě Zánik samoty Berhof. Škoda jen, že se nenašla žádná postava, které bych nějak víc fandil, nebo s ní alespoň soucítil (všichni mi přišli dost divní a ujetí, včetně poručíka a té mladé holky). Konec byl zvláštní a bohužel mi docela pokazil celkový pocit ze snímku (Körnerovu předlohu jsem teda nečetl, ale jako diváka nepoznamenaného knihou mě to náhlé oživnutí jedné z postav, řekl bych už dávno mrtvé, docela naštvalo), takže celkově bych to viděl na slabší 4*. ()

tron 

všetky recenzie používateľa

6 rokov po Stínech horkého léta s Kukurom, sa na trhu objavil podobný kus. Opäť tragické povojnové obdobie, izolovaný statok majúci najlepšie roky za sebou, charizmatický rozporuplný majiteľ, jeho zbedačená rodina, plno temných okamihov a teror zo strany tzv. werwolfov. Nacistickí partizáni rodinu držia v šachu a každým dňom (a nocou) ju čoraz viac a viac nivočia. Tlak je čoraz enormnejší a každému normálnemu človeku je jasné, že skôr alebo neskôr niekomu prasknú nervy a potečie krv. Veľa krvi. Zánik samoty Berhof sa mi páčil ešte o štipku viac, pretože Ladislav Křiváček je absolútny diabol (nič proti Kukurovi, bol skvelý) a je vám jasné, že ho väznitelia musia neustále zväzovať, lebo tento chlap nejde po ranu ďaleko (možno i preto sa mi tento film páčil viac, mám radšej akčné postavy, než tlmené, ktoré stále iba trpia). Hlavne má ale tento film šialenú atmosféru a neskutočnú výpravu; miestami svojou šialenou temnotou a atmosférou zmaru, dezilúzie a s prepáčením humusu evokuje temer až horor. Pikoška: oba filmy obsahujú scénu, v ktorej člen werwolf komanda hrá už kultovú Bishopovu scénu s nožom z Votrelcov (avšak dávno, dávno, dávno pred Cameronovým trhákom). Nedajte sa pomýliť prítomnosťou Milana Kňažka, ten hrá len neveľmi dôležitú vedľajšiu úlohu. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (5)

  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)
  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

Reklama

Reklama