Come True

Po zdlouhavém začátku, kdy je nám představena jedna z nejvíce nesympatických hlavních hereček za posledních 30 let (čti po 45 minutách) se konečně začne trochu odkrývat, o co ve filmu vlastně jde. Druhá půlka je už pak takové hodně symbolické, surreální a trochu nečitelné vykládání snů, různých realit a dalších zvláštních věcí, zakončené twistem, který je samotný zase odlišný a možná trochu nepochopitelný. Přijde mi to jako takový maglajz všeho možného dokupy a snaha udělat divákovi v hlavě obrovský bordel, který má ale spoustu chyb a ačkoliv někomu může dávat smysl, mi ho nedává ani po zkouknutí explained videí, a to nejspíš není dobrý výsledek. Jak to vidím v recenzích, tady bude člověk z filmu buďto skákat radostí, nebo jej hodí do odpadu. Já se přikláním spíše ke druhé skupině.... (21.03.2021)

Tak toto ma úplne minulo. Come True je divný film o jednej veľmi čudnej anorekticky vyzerajúcej tínedžerke menom Sarah, ktorá sa zapojí do experimentálnej štúdie spánku zaoberajúcej sa štúdiom snov. Toľko k deju. Celý film je veľmi nejasný, zmätočný a aj dosť tichý, resp. sa v ňom moc nerozpráva a obsahuje veľa dlhých záberov bez dialógov na hlavnú herečku a ešte viac snových sekvencií. O postavách a minulosti sa nedozvedáme takmer nič, podobne ako o dobe v ktorej sa film odohráva( tipol by som to podľa soundtracku, áut a počítačovej techniky vedcov na 80 roky, ale keďže majú niektoré postavy smartphony tak asi šlo o súčasnosť, čomu však potom nezodpovedá zobrazené okolie). Čo sa týka snových sekvencií. Sú vizuálne zaujímavo natočené a majú niečo do seba. Ale neprišli mi vôbec strašidelné ani desivé, a práve preto Come True pre mňa vlastne nebol ani hororom. Dejovo som si z toho tiež moc neodniesol, keďže v závere sa dočkáme prekvapivého twistu, ktorý nie že neodpovie na žiadne otázky ktoré sa počas sledovania vynárajú, ale naopak vytvára množstvo ďalších a vlastne necháva vysvetlenie diania úplne na vašej interpretácii. Alebo bolo všetko len obrazné a celý príbeh je len nejaká metafora? Kto vie, každopádne podobné otvorené závery, kde sa nič nedozvieme a nič sa nevysvetlí nenávidím. Celkovo teda pre mňa šlo o zbytočný film. Nezaujal ma príbeh, záver, atmosféra a nebol to pre mňa ani horor. Keď chcete vidieť horor so strašidelnými snovými výjavmi pustite si radšej Insidious. Toto zaujme hlavne fanúšikov artu a rôznych festivalových filmov. 15% (15.03.2021)

Mám slabosť pre filmy ktoré sa točia okolo analýzy snov, vŕtania sa v podvedomí a pre filmy ktoré sa svojou atmosférou líšia od väčšiny podobných námetov. Toto všetko snímka Come True obsahuje. Som extrémne nadšený, že som sa k nej náhodou dostal. Dej zachytáva príbeh 18 ročného dievčaťa ktoré uteká z domu. Prenasledujú ju neustále opakujúce sa nočné mory. Zhodou okolností dostane šancu zarábať si spánkom od bližšie nešpecifikovanej vedeckej inštitúcie. Tá pod rúškom dobrého zárobku láka ľudí na spánok v ich laboratóriu. Vedecký inštitút však vyvinul prístroj ktorý dokáže vizuálne vyobraziť sny. Sledovať obrazovky ktoré generovali vizuál sna spolu s prežívaním bolo hrôzostrašne strašidelné. Asi stokrát som sa bál, že postava zo svietiacimi očami vylezie z monitorov. Zároveň som sa však bál aby to po vylezení z monitoru neskončilo ako bohapustá vyvraždovačka a nadšenie by upadlo raz-dva. Na šťastie sa tak nestalo.______________ Námet vynikajúci, spracovanie 80´s future štýlom prenádherné, synthwave soundtrack úchvatný, scenár vzrušujúco divný, pre moje subjektívne uspokojenie ide o skvelý mix. Tento feeling som mal naposledy pri filmoch ako Za černou duhou (2010) či Zmena stavu (1980) alebo si ešte spomínam na film Nicota (2016) ktorá mala tiež niečo z toho. Ide o filmy ktoré nie sú majoritnou skupinou označené ako skvelé ale mňa priťahujú niečím nevysloviteľným, pocitom ktorý plodí strach z neznámeho ale nejde o ezoterické mystické bytosti. Pretože je to v nás. (07.12.2021)

Vyloženě nesnáším tyhle ojebávačky diváka mindfuck filmy, které vše vsadí jen a jen na atmosféru a divák musí čekat do konce, jestli se pánům tvůrcům uráčí přijít s nějakou zajímavou pointou nebo rozuzlením, a nakonec se mu dostane právě a jen té ojebávačky. Máme tu jednu tomboyku, která nemůže spát, jeden institut na zkoumání snů, pár nočních můr s divnými a temnými postavami ze svítícíma očima, pak dlouho nic a "překvapivý" konec. Burns to podle mě natočil jen proto, že ujíždí na anorektické hlavní herečce a chtěl si ji natočit nakonec nahatou. Asi měl Burns taky nějaké sny. Když to proberu zpětně, celý ten film, tak tam hodně věcí nedává smysl - možná leda, kdyby ta smska byla podepsaná. Ale takhle je to nejtrapnější a nejjednodušší zakončení, jaké pana tvůrce napadlo. Btw, asi největší logický lapsus - byly před dvaceti lety chytré telefony? (06.11.2022)

Zpočátku jsem měl dojem, že budu spokojen. Archetypy, sny, nevědomí, tedy témata, z kterých by šlo bezpochyby poskládat něco veskrze interesantního. Leč následně se do toho začaly přimíchávat další, pohříchu nekonzistentní ingredience jako horor, romance, pseudoart, trochu Kafky a science fiction, aby z toho nakonec vyšel jakýsi žánrový galimatyáš. Ten se mi s ubíhajícím časem začal usazovat v mysli, takže jsem nakonec dospěl k neochvějnému přesvědčení, že to co sleduji, není umělecké ztvárnění prostoru mezi snem a realitou, nýbrž obyčejný blábol. Všemu pak nasadil korunu až parodický upíří závěr. Ani obsazení nebylo zrovna důvodem, který by mě inspiroval k vyššímu hodnocení, takže dvě hvězdy, jedna za téma a druhá za somnambulní filmový výraz. (02.07.2021)