Môj život

On je to velmi dobrý film, aspoň v tom, čím se celou dobu snaží být. Životní příběh Harveyho Pekara podává zajímavě a svérázně, dokonce se jeho i lidi okolo něj snaží podávat co nejrealističteji a hodně se mi líbil nápad se vstupy skutečného Harveyho Pekara a jeho přátel a rodiny. Hlavně tenhle nápad pěkně vygradoval, když filmoví herci jich samotných jdou do divadla podle jejich životů a sledují jejich divadelní verze. A popravdě ani ta komiksová stylizace mi nevadila a přišla mi docela funkční a vhodná. Na vyšší hodnocení to ale rozhodně nevidím a to už jen kvůli tomu, že i přes všechny klady mě to celou dobu nechávalo docela chladným, k žádné z postav jsem si nedokázal vybudovat vztah a zhlédnutí sice nepovažuji za ztrátu času a dokonce věřím, že si to budu ještě dlouho pamatovat, ale celkově to okolo mě jen prošumělo a nic silnějšího nezanechalo. A to i přes to, že Giamatti je tradičně skvělý, "nezávisle charismatický" a do role Harveyho Pekara se doslova vžil. Bylo to fajn a rychle mi to utíkalo, ale to je největší pochvala, jakou jsem tomu schopný dát. Silné 3* (19.08.2023)

Film podle komiksu, ve kterém je zaznamenán obyčejný život jeho autora. Rafinovaná narace se skládá z několika navzájem se proplétajících rovin, v jejichž středu stojí postava Harveyho Pekara (sám Pekar/ pětihvězdičkový Giamatti) a jeho každodenní boj se životem. Víc takových scénářů! 8/10 (23.04.2010)

Hoci American Splendor predstavuje film natočený podľa komiksu, v prvom rade ide o čosi iné, a totiž o jeden z mála filmov, ktorého forma je plne súvsťažná s formou komiksovej predlohy. Harvey Pekar, osobne sa vo filme vyskytujúci, hneď úvodom upozorní divákov, že v prípade hlavného hrdinu nepôjde o žiadneho superhrdinu, akoby si tým potreboval utvrdiť a postaviť sa do protipólu voči komiksu takému, aký ho má zadefinovaný najväčšia časť ľudí. Film pracuje s intertextualitou ako výrazivom postmoderny na veľmi podstatnej úrovni. Má dve príbehové línie, jedna sa venuje Harveymu Pekarovi, hranému, v podaní Paula Giamattiho, tá druhá je zameraná na samotného autora, odohráva sa akoby v zákulisí, je dokumentárna. Pekar tu glosuje samého seba, je vševediacim rozprávačom filmu, pretože rozpráva o sebe samom, dokumentárne a hrané pasáže sa dopĺňajú a vytvárajú jeden celok. To, čo Pekar povie do kamery, utvrdzujúc tým v divákovi jednu z identifikačných čŕt postmoderny, scudzujúci efekt, to sa v nasledujúcich minútach odohrá v hranej podobe. Štylizácia do komiksovej podoby je zrejmá hneď počas úvodných titulkov, kde nám tvorcovia predostierajú vzájomný vzťah dvoch umeleckých druhov, komiksu a filmu, veľmi originálnym spôsobom, v ktorom len potvrdzujú tvrdenie, že jeden komiksový panel je ekvivalentom jedného filmového záberu, a tento fakt vysvetľujú na príklade, kedy je kamera v detailoch zameraná na jednotlivé statické panely komiksu, ktoré sú vo filme v dĺžke trvania jedného záberu na chvíľu rozpohybované. Rámček, ako ďalší štylistický prvok komiksu, je vo filme prítomný celé jeho trvanie, je použitý hlavne na začiatku takmer každej kapitoly, nazvyme si to tak, ak tou kapitolou myslíme jednotlivé hrané sekvencie, ktoré sú niekedy prekladané dokumentárnymi. Uvádza nám rok odohrávania sa tej-ktorej kapitoly, prípadne rozprávačsky ozrejmuje čosi dôležité. Štylizácia je dotiahnutá do dokonalosti v scéne, v ktorej sa živá postava hraného Harveyho Pekara pohybuje v kreslených paneloch komiksu. 90% (17.06.2013)

Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, jen jméno - Paul Giamatti, chlapík z Bokovky - ten smutný, zas se opakuju, ale byl tam tak úžasný a byl takový i tady. Jeho Harvey tvoří komiksy, jak je všední, tak je neobyčejný, máte pocit, že ho lze potkat denně, ale že zároveň i se svými kamarády a jejich "diagnozami" musel snad odněkud spadnout, a přes svoji vnitřní melancholii má pud sebezáchovy, který ho zdvihne ode dna, má komiksy - svou psychoterapii, má ženu........."Vím, že nakonec tu válku stejně prohraju, ale dobrý je na tý cestě vyhrát pár bitev". Fajn film. (30.01.2006)

V jedný věci je Můj svět poměrně netradiční film, Harvey Pekara tam totiž hraje jednak Paul Giamatti, ale v některých scénách i sám Harvey Pekar, což takhle slovně může působit chaosově, ale ve filmu to docela zapadá. Spíš než souvislý příběh, se jedná o pozorovařku značně neorotodoxní bytosti jménem Harvey Pekar, kterej má věčně zamračenej kukuč a tváří se jak kuře před zájezdem na pekáč. Paul dal postavě Harveyho zvláštní kombinaci smutku a humoru a přesně tak vyznívá i celý film. (01.02.2015)