Gauneri

Jako první celovečerní film tehdy 29 letého režiséra je Reservoir Dogs přímo zázrak. Quentin Tarantino dokázal do skromného snímečku natáčeného převážně v jedné místnosti hned na poporvé vtisknout svůj osobitý styl a udělat z něj legendu... Co první udeří do očí a uší jsou skvélé, místy satirické dialogy bohaté na všemožné fuckování, výborní herci (Mr. Pink je moje nejoblíbenější role Steve Buscemiho) a nekompromisní, až brutální stylovost příběhů "obyčejných" gaunerů. Dále více pod povrchem se skrývá jakési skryté napětí, kdy už je "po akci", ale nervy pracují na sto procent, emoce se hrotí a jejich závěrečná exploze patří mezi nejlepší filmová zakončení vůbec. 9/10 (06.07.2008)

Tarantino nikdy nebyl můj šálek teplé kávy. Gauneři jsou podobným případem, který jen dokazuje, že ani gangsterky nejsou žhavou kávou pro mé chtivé buňky, ale když zrovna po ruce nic jiného nemám, a koukám na zdejší hodnocení, tak chtivost mi nedá a okamžitě tu zapulzuje jeden z hříchů, který si nedokáži odpustit. I tak jsem se ale natolik nedokázal bavit. Nechápu v čem je takový humbuk, když Tarantino točí film. Ve většině případů je to totiž všecko na jedno brdo. Agresivní, krvavé a cynické příběhy se špetkou drsného humoru, které mají za cíl diváka hlavně pobavit. To netvrdím, že neplní, ale já se u toho všeho tak nějak nudím, že prostě poznám, že dobrý film budu hledat asi u někoho jiného než bude právě takové jméno ve filmové branži jako Quentin Tarantino je. Pochybuji, že budu mít náladu se i nadále pustit do nějakých dalších jeho filmů. Jeho tvorba mě prostě nebaví, a to i včetně Gaunerů. Je to ale jen věc názorů, jinak tento film při psaní tohoto komentáře je 131. nejlepším filmem na této databázi, takže na tom přecijen může něco být. --- Tohle budou vaše jména. Pan Hnědý, pan Bílý, pan Světlý, pan Modrý, pan Oranžový a pan Růžový. - Proč sem já pan Růžový? - Protože seš buzna! Jasný? (18.07.2008)

Vynikající krimithriller přesně ve stylu, jaký se od Tarantina dá čekat. Nápaditý akční děj je obohacen o několik skutečně drsných scén a všichni herci se doslova předhánějí v tom, kdo na sebe strhne větší pozornost diváka. Nakonec se zřejmě vítězem stal u většiny stejně Michael Madsen díky scéně s uchem. Tarantinovsky zábavná byla ovšem i scéna s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se zviditelnil. :) (05.07.2003)

Manifest Quentina Tarantina a celého jeho filmového vidění, aneb Takhle budu točit. Nízkorozpočtová konverzačka, zábavná po celou hodinu a půl. Enormní množství hlášek, krev teče proudem, kurvy, píči a čuráci létají vzduchem a v každém druhém záběru znatelná pocta znatelnému množství filmů od jednoho poblázněného filmového fanouška. Již v této prvotině sesumíroval vedle sebe své později domovské herce a všichni podali maximální výkony. Michael Madsen svého psychopata už asi nikdy nepřekonal. 95%. (15.10.2008)

Upřímně je mi úplně jedno co víš nebo nevíš, ale mučit tě budu stejně...Je to pro mě zábava mučit poldu. Nemůžu si pomoct, ale ať to beru odkudkoliv zůstává pro mě tahle nekompromisní krvavá a nahláškovaná Tarantinovská prvotina bez pochyby jeho nejlepším filmem a je dalším důkazem, že v prosté jednoduchosti je skryta největší genialita. Neuvěřitelný gangsterský výkony (především Madsen) Neuvěřitelná mluva (sjíždím pouze verzi z původním cz vhs dabingem) a především čirá radost z filmařiny a snímek natočený bez sebemenších skrupulí. Úplně totálně bezchybný to sice asi není, ale i tak si to tu plnou palbu zaslouží.95% (10.01.2014)