Gauneri

Počátkem 90. let filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak. Více zde. (03.04.2007)

Geniální filmový výtvor kultovního statusu, Tarantinova režisérská prvotina a jedno z jeho stěžejních děl. Prokazuje v něm svůj obrovský scénáristický talent, typický smysl pro humor, originálnost v tvorbě příběhu a jeho zpracování, excelentní dialogy a břitké slovní přestřelky a skvělé charaktery postav. A především brutálnost ve všem. Partička drsných maníků v podání Harveyho Keitela, Tima Rotha, Stevea Buscemiho a pro mě především Michaela Madsena v legendárním filmu, který měl svět připravit na filmovou revoluci v podobě "šílence z videopůjčovny" Quentina Tarantina. Gauneři pro mě taktéž obsahují jedny z nejdokonalejších "Opening Credits," jaké jsem ve filmu viděla. A ačkoliv jsem doposud film zhlédla dvakrát a neustále jsem ohromena jeho kvalitami, stále mu nedokážu, z mě neznámého důvodu, udělit plný počet. "You ever listen to K-Billy's "Super Sounds of the Seventies" weekend?", "Are you gonna bark all day, little doggy, or are you gonna bite?" (17.11.2010)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

Aha! Tak už konečně chápu proč je Tarantino tak populární. Zatímco Pulp Fiction ve mně zanechalo maximálně nudu, u jeho Gaunerů jsme se královsky bavil. Vypointované dialogy, skvěle udělaný příběh, kde se o "tom" stále mluví, ale není vidět co se stalo, ale díky kvalitnímu scénáři jsem byl jasně schopen si to představit. Herecký koncert nejlepší kvality, zejména strašně sympatický Buscemi, je právě oním motorem, jenž zde funguje naprosto bezchybně, zatímco v Pulp Fiction se často zasekával. Tohle je TEN Tarantino o kterém jsem slyšel, tohle je ten originální a vizionářský řežisér/herec/scénárista. (05.01.2009)

Manifest Quentina Tarantina a celého jeho filmového vidění, aneb Takhle budu točit. Nízkorozpočtová konverzačka, zábavná po celou hodinu a půl. Enormní množství hlášek, krev teče proudem, kurvy, píči a čuráci létají vzduchem a v každém druhém záběru znatelná pocta znatelnému množství filmů od jednoho poblázněného filmového fanouška. Již v této prvotině sesumíroval vedle sebe své později domovské herce a všichni podali maximální výkony. Michael Madsen svého psychopata už asi nikdy nepřekonal. 95%. (15.10.2008)