Gauneri

„Are you gonna bark all day, little doggy, or are you gonna bite?“ Reservoir Dogs jsou děláni srdcem Quinte, to jde poznat. Nemá cenu řešit, jestli jsou lepší Gauneři nebo Pulp Fiction, vždycky to totiž skončí hádkou o to, kdo bude pan Černý. Informace pro kinofily: ten oranžový balónek letící za autem údajně nemá žádný skrytý význam.. (29.08.2008)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

Už tu vidieť Quentinovu genialitu a jeho príbehový minimalizmus, režijný maximalizmus a schopnosť z čohokoľvek urobiť vynikajúci film prostredníctvom perfektného vedenia hercov, geniálnych dialógov (a monológov), správne uletených cool postáv a schopnosti navodiť tú správnu atmosféru. Kill Bill a Pulp Fiction sú ale podľa mňa lepšie. (02.07.2004)

Vynikající krimithriller přesně ve stylu, jaký se od Tarantina dá čekat. Nápaditý akční děj je obohacen o několik skutečně drsných scén a všichni herci se doslova předhánějí v tom, kdo na sebe strhne větší pozornost diváka. Nakonec se zřejmě vítězem stal u většiny stejně Michael Madsen díky scéně s uchem. Tarantinovsky zábavná byla ovšem i scéna s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se zviditelnil. :) (05.07.2003)

Počátkem 90. let filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak. Více zde. (03.04.2007)