Samsara

Rozhodně zajímavý film o životních cestách, jejich správném výběru a vlivu na okolní svět. Pochválit musím krásné záběry na ještě krásnější východo-asijskou krajinu, kterých bylo opravdu plno, krásný pohled na osudovost života a bezvýchodnost cest pochybujících a jemný nádech spirituality. Přes snahu naladit se na uvolněnou meditační atmosféru filmu jsem se místy nedokázal ubránit únavě a nepozornosti. Snímek je někdy nezdravě rozvleklý. Snaha o maximální výmluvnost nebyla nejlepším řešením. Skutečnou výpovědní hodnotu nese pouze několik brilantních chvil, které ale vnímavý divák Samsary nemůže nepostřehnout. (20.01.2006)

Sledování jsem ukončil chvíli po tom, než jsem si uvědomil, že jsem koupil jiný film(asi hodinku jsem trpěl), než jsem zamýšlel. Větší pičovinu jsem snad roky neviděl. Netvrďte mi, že tahle sračkoidní hovadina vznikala 7 let. Já bych ji sfoukl za odpoledne, kdybych měl k dispozici podobné prostředí. Kdybych neměl, tak bych byl s filmem hotov přibližně za týden. Když si vzpomenu, že jsem film kupoval na ulož.to alespoň 20 minut, tak je mi toho času od srdce líto. (19.11.2012)

Tibet, Buddhismus… pomalé tempo… velmi pomalé tempo… (prý se natáčelo sedm let). Na začátku procitá mnich, který meditoval tři roky, tři měsíce a tři dny a to se pak musí p o m a l u. :-) Probuzený mnich Tashi záhy zjišťuje, že život není jen o meditacích a duchovnu. Objeví touhu, lásku, sex, vztahy, rodinu a musí si sám v sobě zodpovědět otázku, po které cestě se v životě vydá a to není jen tak a trvá to roky… možná celý život. Příběh Tashiho je prokládán dlouhými záběry na úchvatnou krajinu a na klidné „domorodce“. Jejich vyrovnaný život je v ostrém kontrastu k uspěchané společnosti ve městě, kam se občas vydají za obchodem. Pomalé tempo vyprávění dává divákovi dostatek prostoru k vlastním myšlenkám. Buď se v tom budete hodně nudit, nebo se dokážete na tvůrce naladit a hluboce si popřemýšlet o svém způsobu života. Poslední dobou mám stále větší tendence, se minimálně v myšlenkách přesouvat mimo naši západní kapitalistickou společnost, která je založená na penězích a konzumu, právě do podobných světů. Netuším, zda bych tam dokázal vůbec přežít, na to už jsem moc „zapojen“, nicméně minimálně v mysli tam občas zavítám a je mi dobře. „Jaké ty si měl hračky jako malý? On si své hračky vyráběl! Velmi silné meditativní čtyři hvězdy. (03.09.2024)

As the movie says: ”What is more important: - Satisfying one thousand desires... or conquering just one.” "Everything you contact is a place to practice the Way" which means that any way you take, will eventually teach you the lessons you need to learn. ( zdroj: http://bit.ly/2iRBeEe ) (31.12.2016)

Viděl jsem film pouze od momentu, kdy se Taši rozhodne opustit klášter, a byl jsem tak zřejmě ušetřen oné rozvleklosti, na niž si tu všichni kolem stěžují. Přesto nelze popřít, že má snímek zejména po stránce scénáristické k dokonalosti hodně daleko. Jeho chyby jsou nicméně dobře vyváženy věrohodnými hereckými výkony a (pro mě) atraktivním tématem. Hrdinovo váhání mezi rodinou a duchovním životem, mezi přilnutím ke světu a odpoutáním od něj, mezi následováním tužeb a odepřením, je korunováno v posledních minutách rozhovorem s manželkou, která svému prchajícímu muži připomíná osudy žen, které tiše trpí zatímco jsou jim jejich mužové nevěrní s Absolutnem. Otevřený konec je zde jen k dobru - nutí diváka, aby si na položenou otázku našel odpověď sám. (04.01.2007)