Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film HEZKÉ HOLKY pojednává o životě čtyř mladých dívek, které spolu pracují v obchodě. Každá z nich se snaží uniknout z reality všedního dne, prázdnoty svého života a nenaplněných ambicí. Ginette zpívá v kabaretu, Rita se zajímá o šéfa, Jane flirtuje s ženatými muži, jediná Jacqueline, která touží po lásce, snad dosáhne naplnění svých snů...
Slavný francouzský režisér Claude Chabrol zahájil koncem padesátých let triumfální pouť filmovými festivaly a zařadil se mezi přední tvůrce francouzské nové vlny. Se svým čtvrtým filmem, HEZKÉ HOLKY, však narazil na odpor a kritiku diváků, kteří odmítali přijmout příliš realistické vyobrazení života mladé generace bez vyšších cílů. Ve své době nepříliš dobře vnímaný film však dnes již patří ke klasice francouzské kinematografie, i když rozhodně nedosahuje kvalit vrcholných děl nové vlny. Na uměleckém vyznění filmu mají značný podíl především nově objevené herečky nejmladší generace, zvláště Bernadette Lafont a pozdější režisérova manželka Stéphane Audran. Film byl natočen v listopadu a prosinci 1959 a premiéru měl 22. dubna 1960. (argenson)

(viac)

Recenzie (14)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Hajzl !! Jeden ten mužskej i Chabrol zároveň... nepotěšili mě s tím na konci ani jeden. Já vím, čekat od Chabrola, že natočí romantický film s několika happyendy, by bylo asi trochu mimo a sám jsem už během prvních scén s lákáním holek do auta a přítomné noirové stylizace vytušil, že tady se stane něco nelibého... byť později už to tak ve víru odlehčené atmosféry nevypadalo a já se dlouhou dobu radoval z nevšedního pojetí romantického filmu, který je nejen herecky naprosto civilně zahrán a plyne v přirozených dialozích, ale celkově působí díky stylu nové vlny v mnoha scénách (včetně zobrazení nekonečných pracovních hodin ztrávených v obchodě s minimem zákazníků) nebývale realisticky. Chabrolovi se tak spolehlivě daří kombinovat více žánrů, aniž by film výrazněji měnil styl nebo dělal ho překombinovaným. Hezké holky mě bavily po celou dobu i jako film, včetně sekvence z varieté, snad jen část z plovárny (byť paradoxně jedna z vypjatějších) se mi zdála mírně zdlouhavá. Jenom si stále nejsem jist, zda mám po skončení být nadšen či spíš naštván...:o) Ačkoliv úplně poslední záběry na tanečním parketu, s pohledem krásné Clotilde Joano do kamery a poetickou melodií v pozadí, jsou vážně kouzelné a ukazují, že ne pro všechny se jeden z osudových dnů končil špatně. [85%] ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Fajny film, rezisersky mi Claude Chabrol uplne vyhovuje, riesi aj vztahovky, ale len v ramci normy, neukaja sa zmykanim ludskych emocii a taraninami o tom, kto koho moze/nemusi ...... U Chabrola si uzijem nielen kvalitnu reziu, ale aj herecke vykony, exteriery - najma prechadzky po filmovych mestach mam hodne rad. Film zobrazuje zivot 4 bab - ale o tom hovori oficialny text distributora, staci si precitat. Chabrolovi divaci vycitali to, ze vo filme zobrazuje lhatikarsky pozitkarsky zivot mladych ludoi bez vyssich idealov. Z uhla pohladu roku 1960 by to bol ciry priemer, film ale aj po rokoch ma svoju kvalitu - hrala tu napriklad reziserova manzelka Stephane Audran : 72 % ()

Reklama

Dionysos 

všetky recenzie používateľa

Komentář obsahuje spoiler! Počátek 60. let a zlatá léta nové vlny ještě zastihla Clauda Chabrola ve fázi, kdy jeho filmy mohou být klasifikována jako "drama, ve kterém dojde k něčí (násilné) smrti", na rozdíl od pozdějších "napínavý thriller s vraždou". Filmy o lidech vs. filmy o vrazích. Vrah v tomto filmu tu vystupuje spíš jako tajuplný a nebezpečný prostředník osudu, než jako samotný zdroj žánrové (thriller, krimi) filmové zábavy. Navíc je nositelem metaforického významu, který dodává na ceně celému předchozímu příběhu. Ten by se sice podle mě obhájil i sám o sobě (pokud jako já milujete přeplněné svítící boulevardy Paříže v podání nouvelle vague, a samozřejmě i Pařížanky...), ale smrt hrdinky nám tragicky i cynicky ukazuje, že neexistuje žádná třetí alternativa mezi povrchní přelétavou láskou (či trvalejší láskou, avšak s notnou dávkou konformismu), a pravou osudovou láskou. A viděli jsme, jak ta druhá dopadá. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Film Hezké holky je poetickou skladbou osobitého černého humoru a metrické básnické rytmiky estetického formátu Nové vlny. Claude Chabrol vymodeloval existenciální baladu mladých žen moderní doby. Touhy, přání a sny jsou v kontaktech s realitou života nuceny k ústupkům a přehodnocování. Pořádá na ně loveckou honitbu, v klínovém šiku seřazeny, vyčkávají na svůj čas maloměšťácké konvence, společenská očekávání, mužská chlípnost a neurvalost i bezradnost v osamělosti a nenaplněností. Existenciální výkřik ve verších kroku černého humoru používá úhledné míry antické velikosti, neodvratnost je řízena znameními předurčeného osudu. Henri Decaë vlévá do kompozice pohybu poezie niterné pocity, naději i úzkost a víří vášní a strachem. Hrdinkou té zlomyslné vůle antického božstva je Jacqueline (pozoruhodná Clotilde Joano), mladá prodavačka. Věří ve velkou lásku, vždyť její víra je podporována na každém kroku. Černý humor nekompromisně utká ze souběhů drobností velkolepý výkřik. Druhou hrdinkou básně je Jane (velmi dobrá Bernadette Lafont), mladá prodavačka. Mužská chlípnost a ten sebevědomě povzbuzovaný chtíč vymezují cestu, přizpůsobení se musí povznést nad možný pocit ublížení. Třetí hrdinkou je zde Ginette (zajímavá Stéphane Audran), mladá prodavačka a spolubydlící Jane. Její představa o úniku z nenaplněné bezútěšnosti obyčejného života musí nejprve překonávat obavy z veřejného zostuzení, inu moderní popkultura udává směry. Hlavní mužskou postavou je André Lapierre (velmi příjemný Mario David), osamělý motorkář a ta mužná ochranná ruka v nejvhodnějším okamžiku. Základní živočišný instinkt slaví své vítězství. Z dalších rolí: čtvrtá, další mladá prodavačka se svým ústupkem výhodného zasnoubení, Rita (Lucile Saint-Simon), stařičký a mlsný majitel obchodu spotřebního zboží Belin (Pierre Bertin), důstojná pokladní obchodu s netradičním fetišem, paní Louise (Ave Ninchi), Ritin výhodný snoubenec Henri (Sacha Briquet), sebevědomý chlípník neurvalých způsobů Marcel (Jean-Louis Maury), jeho ve všem spolehlivý kumpán Albert (Albert Dinan), Janina známost a mladý voják Ernest (později slavný režisér a producent Claude Berri), v citech neúspěšný doručovatel (Serge Bento). či Henriho upjatější rodiče (Gabriel Gobin a France Asselin). Hezké holky jsou básní, důvěrně stylizovanou estetikou a rytmem Nové vlny. Film je obratný ve skládání slok a směrech energie i pohybu, je přímým svědkem bezútěšnosti i osamělosti a zlomyslně nechává vyniknout nadhled černého humoru. Jedinečná existenciální poezie! ()

classic 

všetky recenzie používateľa

„Koho zaujíma, kto ťa žerie? Muž alebo vlk, v tomto smere sa mi zdá každé brucho také, o deň skôr, o deň neskôr, nie je to veľký rozdiel.” • Ďalšia naprosto vynikajúca, k tomu ešte len ranná, vskutku i Decaëom dosť brilantne nasnímaná, "chabrolovka", ktorej asi najväčšou hybnou silou, bolo najmä samotné obsadenie v podobe niekoľkých, mimoriadne atraktívnych, koketných predstaviteliek, síce neprezradím, zrovna koľkých, na to už musí prísť proste „nažhavený divák” úplne sám. • Väčšinou som bol týmto mladým Parížankam, autentickým spôsobom neustále v pätách, podobne ako aj istá, »záhadná postava« , sledujúc nielen ich pracovné (ne)nasadenie, ale zároveň snáď aj ich časté, romantické úlety s rôznymi povahovými črtami ich náprotivkov, čo je v spoločnej kombinácii, jednoznačne fascinujúcim a obzvlášť intenzívnym zážitkom, teda aspoň z mojej konkrétnej strany, som to tak i bezprostredne vnímal, že som takmer ani nevnímal reálny čas, iba ten sprostredkovaný filmovou optikou, a to prostredníctvom špičkovej, strihovej skladby, ktorý mi ušiel neuveriteľnou rýchlosťou, keď som sa azda ani poriadne nenazdal, a už sa pomaličky blížilo i konečné vyvrcholenie s pomerne celkovo zvláštnymi, pocitovými dojmami z predchádzajúceho diania, skrátka bol som tak zvláštne ponorený do tohto príbehu, že mi bolo za ním nakoniec veľmi smutno, nakoľko by som si vedel kľudne reálne predstaviť i niečo na spôsob trebárs - ďalších mnohých pridaných minút extra naviac, á la „čo sa potom vlastne dialo po tej zlomovej udalosti v lese?” • To by v podstate už predstavovalo pokračovanie, ktoré by sa samo o sebe bez akýchkoľvek debát uživilo, minimálne by ma totižto zaujímalo, kadiaľ viedli ďalšie cesty buď tohto motorkára, alebo ako sa k danej situácii postavili tieto divy? ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (1)

  • Film byl ve Francii komerčně i kriticky neúspěšný a ve Spojených státech byl uveden až v roce 1966, kdy měl premiéru v New Yorku. V Los Angeles měl premiéru až v roce 1976. (classic)

Reklama

Reklama