Cesty mužů

Tarantík marně kopírující Illíka svými záběry elektrického vedení je mnohem méně trapný nežli Hlušička předstírající tvrďáka. Kdyby Toman rovnou přiznal, že půjde o parodii Krále Šumavy, možná bych mu odpustila i to, že jsem se místy smála nahlas. Jen nerozumím jedné věci, proč se do tohoto nezdařilého filmu nechal zangažovat sympaťák Šmída. (21.02.2016)

Předem jsem se obrnil, takže při dobrotivých výsleších podporučíka STB jsem nehýkal, při vykreslování diverzantů jako zlodějů a obecně lumpů jsem popíjel Plzen a při útrpných vtípcích agentů jsem se prostě drbal na hlavě. Film jsem ale vydržel, i když jde o pekelnou agitku, která navíc občas vypadá, jako kdyby ji střihač ještě úplně nesestříhal, záběry jsou podivně dlouhé a divně končí. Udržel mě jakýs takýs dramatický náboj a neotřelý bradpitovský šarm Jana Kanyzy - vidět tehle film Angelina Jolie, bude mít vykulená očka ještě víc než je má. (30.07.2011)

LFŠ 2008 ... Hrůza hrůz, řeknu to na rovinu, ale možná jsem vážně neviděl mnoho horších filmů než Cesty mužů. Samotné téma hrdinného agenta STB je samozřejmě k smíchu, k tomu revoltující ostrostřelci, jejichž trnem v oku je místní JZD...už to samo o sobě by stačilo na odpad. Ale ne, pro jistotu se ještě přidalo naprosto katastrofální filmařské pojetí. Neustále opakované stejné záběry, klišé, dialogy. Namátkou spočítejte scény, kde si postava zapaluje cigaretu. Ano, je to pěkná pomůcka, ale proč při každém delším záběru? Dále neustále se opakující schéma otázka - významný pohled - mlčení - žádná odpověď. Proboha proč? To tehdy lidé neuměli odpovědět na jednoduchou otázku že vždy zarytě mlčeli? No a jako třešnička na dortu je zlehčení ve formě úžasného vtípku, který jsem také napočítal aspoň čtyřikrát. "Jdem do vesnice." - "Chceš prohledávat chalupy?" - "Ne, chci na pivo", následovaný "Co teď budeš dělat?" - "Nejdřív půjdu někam kde mají dobrý pivo" a tak dále a tak dále... no prostě katastrofa... (02.08.2008)

Ano, je to celé nechutná propaganda: skrz naskrz překroucená historie, milí příslušnící StB velmi něžně vyslýchají podezřelé, a když nakonec zjistí, že jde jen o malé ryby, propustí je... Směšné od začátku až do konce, nicméně určitou dávku napětí filmu nelze upřít, a dalo-li by se odhlédnout od mocných nánosů ideologického balastu, což ovšem dost dobře nelze, jistě by si tento snímek našel své diváky i dnes. Nemohu rovněž opomenout výtečnou hudbu Jiřího Šusta, díky níž se u mě Cesty mužů dostávají nad průměr. (05.01.2011)

Našinec si ten film pamatuje ze školního předvádění, zřejmě z toho roku 1972, a tenkrát mu to připadalo docela dobrodružné, ba postava, kterou hrál p. Kanyza, dokonce vyvolávala sympatie. Ovšem ten film zmizel z pláten kin a obrazovek televizorů již v době Normalizace. Ona je zde propaganda tak přešvihlá, že i ideově správně zaměřeným cenzorům nemohlo ujít, že koná režimu medvědí službu. I ty nejpropagandističtější díly mjr. Zemana jsou proti tomuto vzorem historické objektivnosti. Paradoxně tak tento film sdílel osud mnohých filmů z let šedesátých, které měl nahradit, ocitl se v trezoru. Ale vlastně to byly nevinné časy, kdy propaganda byla lehce rozpoznatelná, takže vlastně neúčinná. Od té doby učinila propaganda velký skok vpřed, takže v dnešní době vcelku úspěšně předstírá, že žádnou propagandou není. Našince pobavilo, že B. Pastorek, který měl později patent na role K. Gottwalda, hraje zde reakčního živla. Jistě je ten film často nechtěně komický, ta urputná snaha o nějakou ze západní komerční filmografie okoukanou akčnost zde trčí skoro neustále, ale má jednu nadprůměrnou složku, a tou je hudba. Té je až pro tento film škoda. (25.02.2017)