Známi neznámi

Tak a je to tady, i Češi mají svojí verzi #Dej #Mobil #Doprostřed #Stolu. A ano, bylo to fajn. On scénář, respektive motiv filmu je dafacto předepsán předem, šlo jen o to, aby představitelé hříšníků nesklouzly do trapno-debat, což se z mého podařilo. Ano, samozřejmě, těch notifikačních náhod je tu habaděj, ale to se dá u filmu tohohle formátu očekávat. (10.10.2022)

Nestává se mi často, že by se mi líbil víc remake než originál (čest výjimkám) a nestalo se to ani tentokrát. Já jsem si Genoveseho Perfetti sconosciuti oblíbil na první dobrou a k české verzi jsem už předem přistupoval s určitým skepticismem. A ono to nakonec nedopadlo až tak zle. Asi to bylo hlavně tím, že se tvůrci snažili co možná nejvíc kopírovat původní scénář; mám totiž obavy, že by mě jakákoliv invence jen nutila ke snižování hodnocení. S obsazením už jsem nějaké ty problémy měl; proti slovenským hercům nic nemám, já mám totiž Slováky rád, jen už začínám mít alergickou reakci na spojení nového roku s Táňou Pauhofovou, a i když chápu důvody, které k tomu tvůrce vedly, tři česko- slovenské páry už byly přece jen příliš, ne? To byla záležitost, která mě po celou dobu rušila a která přebila i mou prvotní touhu, otevřít si účet u Air Bank. No, a stejně jako jsem psal u italského originálu, i tady platilo, že podobné hry považuji za vrchol stupidity ne s ohledem na trotly, kteří by do něčeho takového šli, ale s ohledem na nic netušící volající. Třeba při rozhovoru s dcerou byl na pěst nejen taťka ale i všichni, kteří zůstali a poslouchali až do konce.  Martin Hofmann byl opět nejpřirozenější. Ten člověk je asi opravdu dobrý. / Poučení: Lidé touží po upřímnosti jen do té doby, dokud se jim jí nedostane. (26.02.2023)

Tvůrci Naprostých cizinců jistě před šesti lety nepočítali s tím, že se námět jejich filmu v následujících letech přetaví do tolika národních kinematografií. Po italské předloze a německém remaku jsem zašel do kina na česko-slovenskou verzi, která má hodně nevděčný úděl v tom, že se jedná už o x-tou obdobu jednoho a toho samého námětu. Známí neznámí se více drží předlohy než německá verze, přesto ono nepříjemné mrazení v závěru italského snímku zůstane již pravděpodobně nepokořeno. Konverzační a prostorově komornější filmy stojí z velké části na hereckých výkonech a ve Známých neznámých se zúčastněným podařilo jakž takž dobře zvládnout své party - zejména bych vypíchnul dvojici Hofmann-Polnišová. Na jednu stranu je pravda, že x-tá (a v mnohém doslovná) variace na jeden námět je zbytečná, přesto ale na druhou stranu nelituji návštěvy kina. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. Ve filmu jsem postrádal krátkou, ale o to více silnou scénu se seniory na balkónu. (06.04.2022)

Jak má člověk takový film hodnotit, když tvůrci nepřidají nic originálního a je to prakticky jen přepsaný scénář, který vidíme každý rok jen s jinými herci a v jiném jazyce. Stokrát stejně omílaná zápletka, kterou recykluje pořád dokola. Viděl jsem asi čtyři verze a od původní se ta česká vůbec, ale vůbec ničím neliší. Ve finále je to asi ku prospěchu věci, chemie mezi herci funguje a na rozdíl třeba od příšerné německé verze jsem se bavil. Bohužel už se nedostaví ten efekt, když přesně vím, co mě čeká…..60% (02.04.2022)

Genoveseho scénář už přebral leckdo od Korejců až po Nory a i když jsem kromě původní italské žádnou jinou verzi neviděl, není důvod si myslet, že, kromě určitých lokálních specifik, bude něco jinak. Naše federální zpracování se neliší prakticky vůbec a přestože je to už nějaká doba, co jsem viděl originál, začalo se mi postupem času všechno vybavovat. Ale to vůbec nevadí. Proti dobrým remakům nic nemám a tak podobně jako před lety jsem byl celkem napnutý, co na koho praskne a užíval si slovní přestřelky, které se z lehkých tónů přirozeně přelévaly do vyhrocených situací. Herecky to bylo trefeno takřka přesně, nicméně místo Polnišové bych si dokázal představit vhodnější herečku. Na originál to samozřejmě nemá, ale za vidění film určitě stojí. 70% (06.09.2022)