Jednoducho formalita

Výborný film so silnou atmosférou a skvelými výkonmi G. Depardiea a R. Polanského. Zvlášť od režiséra Polanského som to nečakal. Jeho výkon v Plese upírov ma nijako zvlášť nepresvedčil, ale tu sa do filmu výborne hodil. Film je naozaj napínavý, takmer do poslednej chvíle neviete ktorá bije. Poniektorí krútia nechápavo hlavou i po skončení filmu, ale vysvetlenie je v skutočnosti jednoduchšie než sa zdá. Asi najviac utkvie v pamäti neopakovateľná atmosféra daždivej noci a výpovede G. Depardiea, ktoré sa každú chvíľu rozchádzajú. Morriconeho hudba to samozrejme všetko nádherne zvýrazňuje. Tornatore je pán režisér. Osobne by som privítal temnejší záver, ale i tak ide o silný film. 80%. (07.01.2014)

Nepamätám si kedy som po skončení filmu asi 5 minút sedel a pozeral tupo do steny aby som sa spamätal z toho čo som videl a zároveň si pozrel film ešte raz (najmä kvôli pointe:)...Už úvodná scéna behu lesom za zvukov šialenej Morriconeho hudby navodzovala zimomriavky ako pri najlepších momentoch Hitchcockových diel...Giuseppe Tornatore sa s divákom zahráva ako sa mu zachce, vystačí si s minimalistickým priestorom, fantastickým scenárom, skvelým strihom a réžiou. Depardieu podal absolútne fenomenálny výkon a Polanski veľmi nezaostáva. Absolútne fantastická atmosféra počas celého filmu, aby sa to celé vykryštalizovalo v...ťažko opísateľnu surealisticko existenciálnu pointu:) To treba skrátka vidieť, slová sú naozaj zbytočné. Tornatore prekonal svoj opus Nuovo Cinema Paradiso a ja si na filmy tohto pána budem musieť "posvietiť"..Geniálne, fantastické, skvostné!!!! (02.05.2008)

Francouzsko-italská spolupráce = komorní drama těch nejvyšších kvalit. Omezený prostor, důraz na dialogy, gradující atmosféra, suverénní herecké výkony (především Gerard si celý film ukousnul pro sebe, Polanského mám radši spíš za kamerou). Přesně tak se mi to zamlouvá. Je vidět, že Tornatore má vzor v Alfredu Hitchcockovi, protože jak si vysvětlit kriminální zápletku s dramatickými nájezdy kamery či vytvoření tak nečekaného střihu, momentů a neustálé hraní si s divákem? Ani se nechce věřit, že stačí půl tuctu osob, polorozpadlé komisařství a jeden nevysvětlený zločin. Večer plný deště a nevyjasněných událostí navíc umocňuje Morriconeho skličující hudba (především ve zkratkovitých flashbacích je to opravdu psychodelické) a ta surrealistická pointa! Ještě pár minut jsem si to musel srovnat v hlavě a zároveň s ní kroutit. Jsem nesmírně poctěn, že jsem "zakopnul" o takový scénář. Druhé zhlédnutí podmínkou. (25.05.2008)

Občas mi to tak trochu připomínalo rozhovory dvou silných osobností Raskolnikova a Petroviče ze Zločinu a trestu, i když tady ta hra kočky s myší nebyla tak výrazná a samozřejmě i to vyznění nakonec bylo úplně o něčem jiném, což ovšem nelze rozebírat bez znalosti konečné pointy, která mně nejen překvapila, ale zároveń posunula kvality filmu o nějaký ten level nahoru. Ale není to ten případ, kdy jsem si řekla, že je to vymakané a já to nečekala (i když jsem to vážně nečekala), spíše to prohloubilo můj zážitek z celého snímku, ke kterému bych k charakteristice krimi/thriler přidala ještě drama, protože tohle je především drama. Gepardieu mně svým herectvím příjemně překvapil už ve Válce policajtů, ale nečekala jsem tak dobrý výkon od Romana Polanského. Tohle je film, který vás přinutí přemýšlet. (21.04.2013)

Tohle komorní psychologické drama s kriminální zápletkou má několik předností, tou první je samozřejmě Gérard Depardieu (v roli spisovatele), válí první hereckou ligu a divák mu zbaští vše, každý pohled, každé slovo.. Druhou je výtečně dusná atmosféra, déšť s bouřkou, výpadek proudu, zchátralý dům, do něhož teče a v podstatě jedna místnost, kde se koná výslech.. Zajímavá a zároveň působivá je i hudba a stejně tak závěrečné rozuzlení, každopádně k zamyšlení.. (09.11.2022)