Diablova chrbtica

Mnou očekávaná strašidelná atmosféra a podobně laděný příběh jako v mysteriózním Sirotčinci, plném dětských postav, dávných tajemství a skrytých místností, zde nebyla tolik silná a cítitelná, jak jsem očekávala. Ani jednou jsem se nezalekla, nedostalo se mi skoro žádného strachu, a napětí jsem pocítila jen několikrát. Základní chybku vidím v nedostatečném prostoru pro zpracování příběhu o duchovi chlapce. Přišlo mi, že ač by měl být tou hlavní dějovou linií, jíž je věnována většina prostoru, film se jí věnuje jen okrajově, toho největšího místa se jí dostane až v závěru. Kdyby šel trochu více do hloubky, rozvedl příběh a zapracoval na více duchařské a děsivé atmosféře, mohl být výsledek mnohem lepší. Hlavní dětští herci hrají skvěle a vlastně tak (ne)přímo táhnou celý děj kupředu. Ostatní obsazení, v čele s hajzlíkem Eduardem Noriegou, je taktéž výborné, ale více mě asi zaujali ti malí, snaživí klučíci:) Maska ducha je excelentní a už kvůli kvalitně a lákavě zpracované podobě snímku, nemohu hodnotit méně. Jen velká škoda toho nevyužitého námětu o dávno mrtvém chlapci, toužícím po pomstě. A v tomto případě ne s nenávistí na ostatních lidech, ale pouze na jednom člověku... Princ bez království rozhodně nenudí, má spoustu efektních pasáží, ale chybí mu to "něco", čímž by nabyl takměř dokonalosti. (08.05.2011)

Tohle je přesný příklad 4-hvězdičkového filmu. Že se jedná o nadprůměrnou záležitost dokazuje výborná hudba, kamera i samotný příběh. Žánrově se Princ bez království přibližuje jak hororu, tak dramatu s válečnými prvky. V jedné věci však film šlape jen na polovic a to intenzitě emocí. Totiž tenhle film má spoustu možností, jak diváka zatlačit až do koutu a on vždycky radši ustoupí a povolí, což je docela škoda. Já osobně bych lekačky a děsivé momenty udělal ještě děsivější, momenty smutné udělal ještě smutnější a momenty krvavé udělal ještě krvavější. Princ bez království se skoro po celou dobu drží zlatého dobrého středu, za což ho jedni budou milovat a druzí jako jsem já mu uberou 1 hvězdičku. 75% (09.09.2010)

Čo je to vlastne duch? Strašná udalosť odsúdená k neustálemu opakovaniu. Možno len okamžik hroznej bolesti. Niečo mŕtve, čo sa chvíľami zdá akoby ešte žilo. Pocit ktorý sa zastavil v čase. Niečo ako rozmazaná fotografia... Snímky mexického režiséra Guillerma del Tora majú charakteristický rukopis a svojskú amosféru. Težke nečakajte žiadný tuctový duchársky horror. Keď si pustíte titul "El Espinazo del Diablo", buďte pripravený na kvalitný filmový zážitok. **** (24.06.2016)

Sehraná dětská parta tak trochu ve stylu Foglarových Rychlých šípů, která pátrá po zákoutí vraždy a připravuje zároveň velkou pomstu proti děsivému zlu, je pro mě v rámci hororového žánru vskutku milým překvapením. Ve většině hororů, kde jsem se dosud setkal se skupinkou dětí, šlo totiž naopak skoro vždy o zlá monstra. Některé scény z prosluněné exokity do temného děje přinášejí díky té krásné kameře i punc poetičnosti a hororová atmosféra se střídá s poměrně příjemnými momenty ve společnosti dětských hrdinů i jednoho starého hodného pána. Jen jsem si říkal, škoda, že tvůrci komplet celý snímek nezaměřili jakoby přímo pro mládežnické publikum a byť občas Ďáblova páteř film pro děti a mládež právě dost i připomíná, dojde tu i na pár možná až příliš krvavých scén a hlavně na sexuální scénu, která by ve filmu pro děti a mládež neměla co dělat. I tak jsem mile spokojen, příběh má po většinu doby to správné napětí (byť možná by místy neuškodilo pár zásahů ve střižně navíc), tajemná atmosféra výborným způsobem graduje a ve střetu Carlose se Santim uprostřed noci přináší i jednu z nejstrašidelnějších scén, co jsem zatím ve filmu viděl. Dětští (ne)herci hrají velmi přirozeně a španělský dvojník Michela Serraulta (starý pan profesor) rovněž zajímavým zjevem. Po filmu Ti druzí ze stejného roku je to poslední dobou už podruhé, co mě horor ze španělské kinematografie potěšil. [80%] (01.12.2021)

Poněkud omšelou příběhovou kostru s předvítalným koncem bohatě oprašuje a leští do nevídané záře skvělá del Torova režie a (vzhledem k žánru) překvapivě poutavé a dobře zahrané postavy. Navíc, i když samotnému příběhu trocha originality libí, o způsobu, jakým je podán (režijně i scénáristicky) to říct nelze - del Toro je prostě svůj. A to se cení. (28.10.2007)