Roh Gondoru

Škoda, že tvůrci tentokrát poněkud opomněli příběh (který byl tak silnou devizou předchozího počinu). Přitom přes krátkou metráž je film dostatečně dlouhý, aby plnokrevné vyprávění unesl - ne jen pár za sebe poskládaných scén (kůň - les - roh - bitka - konec). Na druhou stranu má Roh Gondoru všechnu tu úžasnou jacksonovskou atmosféru, která chyběla Hobitovi, a hudba je naprosto fenomenální (včetně přesahů do Shora). (24.09.2020)

Na snímku nejvíce oceňuji, jeho hudbu, to jak věrně napodobuje krajinu a atmosféru z filmu pána prstenů. Dále ačkoli zde bylo použito jen minimum speciálních efektů, tak vše vypadá velice dobře a přirozeně. Především souboj s meči byl zde zvládnut velice nápaditým stylem a do detailu. Bohužel však přes všechny své kvality na 5 hvězd prostě nedosáhne. A to i když jsem si kupříkladu film užil mnohem více, než Jacksonův velkofilm Hobbit. (29.09.2020)

Na české poměry velmi pěkně natočený fan krátkometrážní kousek, za který by jeho tvůrce Tolkien určitě pochválil. Kamera, hudba i bojová choreografie – to vše bylo v pořádku, k tomu nádherná příroda, mělo to i slušnou atmosféru, no prostě bych tu našel jen málo věcí, za které bych musel kritizovat a proto to ani dělat nebudu. Chtělo by to více takových kousků a Šimon Pešta (jeho tvorba) se stane zcela určitě terčem mé pozornosti! (28.09.2020)

Jakožto Middleearth fanfilm, k tomu všemu český (byť v angličtině), jde o naprostou špičku, která nabízí jednu choreograficky výborně zvládnutou rubačku včetně finální záchrany v podobě rohanské jízdy (která je ovšem kvůli budgetu pořádně prořídlá), dále překvapivě zajímavou hudbu držící se Shoreovi předlohy a i ten Novej Zéland nevypadá vůbec blbě. Každopádně by mi asi nevadilo, kdyby Dáda Belfín využil nějak více i nějakých svých mimických svalů, protože i když to u jeho Witchera bylo záhodno, tady bych ocenil nějaké silnější emoce. Jinak si není na co stěžovat a můžem doufat, že se v Šimonovi a vůbec v celé jeho partě rodí nová schopná generace českých filmařů, která nám dá víc než podprůměrné romantické komedie. (26.09.2020)

Nad komplikovaně promyšleným příběhem o tom, jak mastňák vyjel na sever, zadul si tam na roh, opíchal tři počmárané otyloně z fitka, přijela partička koňomrdů a společně odjeli zase na jih, by asi DžejÁrÁr neuroticky zlomil péro a Příběhy raději nedokončil. Nicméně na poměry amatérského porna je to opět těžký nadstandard s pozoruhodnou choreografií soubojů, skvělou kamerou a maximální epickou atmosférou, jakou jen šlo vyždímat z encefalitických křivoklátských lesů a huhňavě přitroublé gondorgličtiny vypravěče. Už ve svém Řáholeckém žaludovém snajprovi Šimon ukázal, že umí velmi zručně plést z hoven biče a pomalu by zasloužil nějakého toho hodného strýčka, co by mu dal na hraní pár míčů a pořídil práva na nějaké to larpové svingrpárty, třeba od Gemmela. Držím všechny tělesné výčnělky! (24.09.2020)