Martha
Réžia:
Rainer Werner FassbinderScenár:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHrajú:
Margit Carstensen, Karlheinz Böhm, Barbara Valentin, Peter Chatel, Adrian Hoven, Günter Lamprecht, Peter Berling, Ingrid Caven, Kurt Raab, El Hedi ben Salem (viac)Obsahy(1)
Štúdia patologického vzťahu medzi dominantným mužom a submisívnou ženou. Martha je tridsiatnička, žije s rodičmi a všetok svoj čas venuje práci knihovničky. Po otcovej smrti sa ujme starostlivosti o panovačnú matku a odmietne kvôli nej ponuku na sobáš so svojím šéfom. Situácia sa postupne vyhrocuje, matka je stále agresívnejšia a zdá sa, že ju baví dcéru ponižovať. Martha sa preto rozhodne osamostatniť a vydá sa za Helmuta. Avšak Helmut je v skutočnosti surový tyran. Martha si spočiatku myslí, že prejavy despotizmu, fyzické i psychické ponižovanie patria k manželstvu. Keď však Helmut podá v jej mene výpoveď, umiestni matku do ústavu a Marthu uvrhne do domáceho väzenia, je jasné, že ide o vzťah tyrana a obete. Ale čo ak je Martha obeťou z vlastnej vôle a vydáva sa do rúk tyrana dobrovoľne? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel. ()
OMG, Karlheinz Böhm je strašlivý zvíře, navenek učesán a uhlazen jako Karel Kopfrkingl a zevnitř stejně šílený a prožraný temnotou. Tato ostrá kritika společnosti a studie míry snášenlivosti v lásce/nelásce postupně prorůstá do psychothrillerové jízdy, za kterou by se nemuseli stydět ani americké produkce. Svým obsahem připomíná Martha i ženskou verzi Fassbinderova Proč posedl amok pana R. P.S.: Boží kamerový prvek při scéně prvního setkání obou hlavních protagonistů. ()
V chladně strohém sledu tichých a mnohdy až bezcitně nesnesitelně dlouhých záběrů sledujeme zvláštní svět, kde jsou mocenské role nezvratně rozděleny. Submisivní Martha utíká z dosahu despotické matky do náručí Helmuta. Zdá se ale, že ve společnosti, ve které se Martha pohybuje, platí pro manželství jiné zákony a domácí násilí je na denním pořádku. Brzo tato pravidla začnou platit i pro svazek Marthy a Helmuta, který je v týrání své ženy velmi vynalézavý. Když se hlavní hrdinka odhodlá k ráznému řešení, osud s ní naloží jinak. ()
Při sledování tohoto filmu jsem měla vztek. Vztek na Marthu, která před svou matkou uteče do manželství s mužem, který s ní od začátku zachází jako s nesvéprávnou, vztek na despotického Helmuta, kterému bych o hlavu rozbila celý ten gramofón už při prvním "nepřeji si" a na dobu a prostředí, které si nejvíc zakládají na sňatcích, ať už to bylo s kýmkoliv zabezpečeným. Film je to silný, bez důrazu na dialogy, ale spíše na mlčení a mimice, která toho prozradí mnohem víc. Snímek spíše považuji za jakési varování před submisivitou, nedůvěrou v sebe sama a pohodlností se raději svěřit do rukou despotovi, než se sám rozhodovat za sebe. Vynikající dílo, ale už ho nechci nikdy vidět :-) ()
Nuž ... byť neustále k dispozícii svojmu atraktívnemu manželovi. Atraktívnemu, despotickému manželovi. Preberala, až prebrala. A potom si len celý čas nahovárala, že je šťastná. Chuderka Martha. Ale koľko je takých ako ona, a aj takých Helmutov. Zo začiatku som sa síce trápila, ale od scény v knižnici, kedy Martha zistila, že manžel dal za ňu výpoveď, to bolo lepšie a lepšie. ()
Reklama