Réžia:
Jasmila ŽbanićScenár:
Jasmila ŽbanićKamera:
Christine A. MaierHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrajú:
Jasna Đuričić, Izudin Bajrović, Boris Ler, Johan Heldenbergh, Raymond Thiry, Boris Isakovič, Emir Hadžihafizbegovič, Reinout Bussemaker, Teun Luijkx (viac)Obsahy(1)
Bosna, júl 1995. Srbská armáda sa blíži k Srebrenici, ktorá je vyhlásená za „bezpečnú zónu“ OSN. Desaťtisíce ľudí utekajú zo svojich domovov na blízku základňu OSN. Prekladateľka Aida, pracujúca pre OSN, dôverne pozná situáciu na základni i mimo nej. Bojuje s neúprosne sa krátiacim časom, aby našla cestu z blížiaceho sa pekla pre obyvateľov mesta i jej najbližších. (ASFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (154)
Tento film mi doslova dvihol tlak a od zlosti som penil a nadával celý film. Nie, nie na film, ten je mimochodom veľmi kvalitný, zarýva sa pod kožu postupne a naozaj dráždi po celú stopáž. Veľmi realistický, presvedčivý, takmer až dokumentárne pojatý film. Hlavná postava Aida kladie jednoduché otázky, ale dostáva na ne nepochopiteľné odpovede. Presne som vedel o akom masakre bude film rozprávať, ale v tomto filme sledujeme to čo mu predchádzalo. Ako oklamať davy ľudí tak, aby poslušne robili presne to čo chcete? Komu scény s nastupovaním do autobusov nepripomenuli nastupovanie Židov do vagónov, ktorí boli rovnako oklamaní? Celý film sledujeme bandu amatérov v modrých prilbách, ktorí mi ako som spomenul dvíhali tlak po celý film. Totálna neschopnosť, ktorú Srbi dokonale vycítili sa ešte ako tak prepáčiť dá, ale tá neochota pomôcť, urobiť niečo najviac aj vo chvíli keď sa všetko začína rúcať, to je neuveriteľné. Títo "šmolkovia" si urobili meno a hanbu na sto rokov dopredu. Áno, boli tam, ale nič viac. Po filme som ešte pár hodín rozdýchaval zlosť. 80%. ()
Nepříjemný, vyčerpávající film, v němž ženská protagonistka v prostoru jediné evakuační fabriky pomyslně prošlape nikoli plesové střevíce, nýbrž sněhule sibiřského důstojníka. Dojem nevyhnutelného selhání veškerých chaoticky organizovaných snah se vtírá pod kůži a my jen odevzdaně sledujeme, kdy a jak k tomu dojde. A byť po nás film nevyžaduje nějaké hlubší zapojení a jeho sdělení funguje velmi univerzálně, konec nás opravdu zmrazí. Když už rekonstruovat tragické kapitoly dějin s důrazem na přehlíženou a přitom výsadní woman-power, pak právě takhle - a Jasna Duričic předvádí úžasný výkon, za který by si zasloužila všechny Oscary světa. 85 % ()
něco málo přes hodinu a půl trvající deprese,připomínající jeden z největších masakrů moderních dějin.Svojí polodokumentární syrovostí a skličující atmosférou mi Aida připomněla Greengrassovu Bloody Sunday.Velikost událostí se možná nedá úplně srovnávat,nicméně měl jsem z obou filmů podobné,ne úplně příjemné pocity.Jistou černobílost vyobrazení tady celkem chápu,vzhledem k tomu,že jde primárně o pohled ze strany civilistů,kteří se snaží přežít.Celkem mě zaujal místní komentář,že jde o film o zbabělosti popřípadě neschopnosti (hlavně ze strany OSN) a něco na tom bude.Na druhou stranu se ale Aidě nelze divit,že ve stínu přichozích událostí,o kterých všichni tak nějak tuší se snaží dělat maximum,aby zachránila alespoň svojí rodinu.Tím spíš,že je jasné,že na víc její "vliv" stejně stačit nebude.Je každopádně dobře,že podobné filmy vznikají a tyhle události nebudou zapomenuty.Učíme se a vidíme dokumenty o druhé světové,Vietnamu atd,ale občas to na mě působí,že události okolo bývalé Jugoslávie jdou jakože mimo nás.Přitom to není tak dávno,odehrávalo se to relativně za rohem a šance,že by se něco podobného někde dělo znova je dost vysoká...80% ()
Intenzivní, emotivní, dramatický. Velký. Evropský. Film s velkým F. Tématem vážný a nekompromisní jako Schindlerův seznam. Ve snaze o záchranu v chaosu davu a tlaku vnějších událostí připomínající Titanic. A to v každém dobrém slova smyslu filmového vyprávění, včetně epičnosti a důrazu na kvalitu a preciznost. Velké a milé evropské filmové překvapení. Jasná pozvánka do kina. Dobrý důvod si připomenout, co se v Evropě nedávno opravdu stalo. Zase. ()
Masaker v Srebrenici je na wikipedii dobre informacne podany, tak ja to tu nebudem opisovat zas a znova. Bude tu trochu podvojneho uctovnictva hrozy a vseobecneho rozhladu. Len tak strucne - s odrezanymi hlavami hrali miestne chlapciska z bosnianskej armady futbal, fajne baby opekali na ohni zaziva. Izetbegovic bol predseda Predsednictva socialistickej republiky Bosny a Hercegoviny, postaral sa o umiernenych srebrenickych moslimov tym, ze sa ich zbavil / a tak dal prechod svojim -a nielen svojim - krvilacnym chutkam/. Udava sa pocet 7 000 az 8 000 obeti, ono to vzniklo od vojakov NATO, cca 3000 ludi padlo pri akomsi uteku do zajatia Srbov a dalsich 5 000 chlapov bolo nezvestnych. Preto sa udava 8000. A to iste cislo udava aj Cerveny kriz , ktory tam posobil /preco tam nebol aj cerveny polmesiac, to mi doposial nikto nevysvetlil/. Umiernenym moslimom nevadilo spoluzitie so Srbmi, na vine bol jednoznacne Izetbegovic a jeho krvilacne chutky. este roku 2015 - 20 rokov po masakri je tam situacia medzi ludmi zla, ta nenavist tam je doslova vsade, clovek sa tam citi vyslovene spatne a uteka odtial. Neopravene a rozbombardovane baraky dodnes stoja, uprostred nadhernej prirody v tieni stromov stoji rozbity barak ..... 95 % ()
Galéria (22)
Fotka © Cinéart
Zaujímavosti (2)
- Jasna Đuričić, která hraje hlavní roli tlumočnice, je ženou Borise Isakoviče, který ve filmu představuje generála Mladiće. Často spolu hrají ve filmu a divadle, nicméně v tomto filmu ve skutečnosti nemají ani jednu scénu společnou. (TroiMae)
Reklama