Pějme píseň dohola

Tak to je to nejlepší scénář, co kdy vyšel z péra scénáristické dvojce Jarchovský x Hřebejk. Na štěstí to Hřebejk netočil, protože ten by z toho udělal zas nějakou slátaninu. Tohle aspoň působilo úplně civilně, reálně a většina neznámých hereckých tváří k tomu jen a jedině přispívala. Takhle každej zavzpomíná na svý zážitky z takovejch pionýrskejch táborů smrti a dýchne na něho atmosféra. Postavy filmu představují klasické archetypy osob vyskytujících se na táborech, takže každej v nich může srovnávat s těma svýma. Pokud někdo uznává Sněženky a machry, tak tohle hraje na stejnou notu. Několik fakt skvělejch situací, úsměvnejch situací i situací k smíchu. Podtrhuju herecké výkony, i když pro někoho amatérské, pro mě však na nic si nehrající, což je základ hraní. Za zmínku stojí, že koláže dělal kultovní představitel divadla Sklep, akademický architekt David Vávra, asi kamoš režiséra Trojana, kterej je taky ze Sklepa. (03.07.2010)

Vše, co jste chtěli vědět o pionýrských táborech, ale báli jste se zeptat. Trojan tu formou lehce absurdní frašky, kterou podtrhuje škála angažovaných neherců, pro příští generace, ale jako vždy, nakonec spíš pro ty minulé,  shrnuje podstatu  dětských táborů za socialismu.   Hezké v tom, že ač se mění politická garnitura a názvy organizací, tak vši jsou na táboře pořád průser, děcka chodí na výlety, vedoucí chlastaj a šukaj nebo jako pan Strach naháněj a potom i uklizečky a správce tábora je pořád ten "nejchytřejší", jen to není soudruh, ale pan.  Výkony neherců pochopitelně parádní,  kulturista Říha jako Bob pak naprosto ultimátní. Škoda, že jeho filmová kariéra se nevyvíjela v rakouském modelu.  Ulrika Kotajná byla možná i  o fous či spíš číslo podprsenky hezčí než Eva Vejmělková, kterou mi silně připomínala a scénky s názvem: Vracení stromu do přírody nebo Prapor a žebřík se pak nedají ohodnotit méně než třemi rudými hvězdami. (12.07.2023)

Ujeťárna na entou s nepřehlédnutelně topornými (ne)herci. Ale v každém případě se jedná o zábavnou komedii natočenou jen a pouze pro radost. Jako by si tvůrci jen tak z radosti a ze srandy napsali scénář, natočili a sehnali pár kluků a holek, aby si zahráli. Kultovní film a nezbytnost (nejen) pro pamětníky pionýrských táborů a i pro nás, kteří jezdíme (nebo tedy už jezdili) na letní tábory. 85%. (14.08.2008)

Jeden z mnoha filmů, který padl za oběť době svého vzniku, tomu chaotickému porevolučnímu kvasu, neprávem opomíjený debut kmenového člena divadla Sklep (sklepácká poetika je tu skutečně hodně znát) a pozdějšího filmového producenta Ondřeje Trojana, svérázná, hodně vtipná a osobitá komedie, kterou pohltila převratná doba a která by se jistě za jiných okolností prosadila do širšího povědomí a dočkala se přízviska kultovní. Jeden z mnoha filmů, který si nezasloužil být zapomenut... Podobné filmy: Vrať se do hrobu (13.02.2007)

Nelze jinak... Vlastně to byla jenom (citace z filmu) "...normálně taková ňáká blbá kanada, ne?..." . . . Upřimně jsem se u téhle >komedie< doopravdy zasmál jen jednou - když Bob dostal při potápění koulí do hlavy. Pak snad ještě u jeho ztrapňování se ve sprchách. Docela smutný výsledek na >legendární< sklepáckou komedii coby porevoluční pohled na témata předrevoluční... Zbytek vidím jen jako lacině trapné >vyhrávání< , neschopnost scénáristy napsat a herců odehrát opravdu vtipný dialog (to blbé hýkání a deklamace některých protagonistů byl opravdu hnus), k tomu mizerná postprodukce a tak dál a tak dál... Vlastně je to jen hodinuatřičtvrtě trvající uměle natahovaná nuda... A budu se opakovat, ale musím to říct znovu a znovu - film není divadlo, soudruzi umělci! . . . Jedna hvězdička tedy za film, a ta druhá spíš jen za ty Vávrovy koláže coby intermezza. Tahle píseň tedy poprávu dávno vyšuměla. I s refrénem... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách rozezpívaných, komentář zde po repete 18.11.2009 na >holém prostoru< jako zhola mnohý - 18.11.2009) (18.11.2009)