Želary

Želary si 4* zaslúžia. Minimálne za hercov. Ale aj tak ma mrzí, že jediný Jan Svěrák dokáže české filmy zaobalovať do krásnej filmovej poetiky. Že nech sa v nich deje čokoľvek, je potešenie na ne hladieť. Práve táto hrejivosť chladným a príliš televízne vizerajúcim Želarom chýba. (01.02.2004)

Pár masařek bych nesporně našla, aniž bych se o to příliš snažila - film je přes štědrou stopáž zkratkovitý, takže se mnoha postavám dostane žalostně málo prostoru, jednání a proměna citů hlavní hrdinky mi chvilkami přišly nelogické, epilog je zbytečný a narušuje celou linii a ten Jozův pejsek je sice krásný, ale silně pochybuju o tom, že by se bernští salašničtí psi potulovali v době druhé světové války po našich zapadlích vsích. Což mu ale ráda odpouštím zásluhou rozmáchlé epické filmařiny, která se v dnešní době jen tak nevidí, podmanivé hudby a především díky hereckým představitelům. Geislerová a Cserhalmi jsou výborní, Miroslav Donutil ve mně po dlouhé době vzbudil sympatie, ale nejvíc mě chytili za srdce Jaroslava Adamová, Iva Bittová a Jan Tříska, kteří vzdor tomu, že jsou osobnostmi světových parametrů, budili dojem, že se ve slovácké vísce narodili. Celkově nádherný a velmi přesvědčivý zážitek. (31.08.2007)

Tetsuo napísal, že skanzen. Nejako pociťujem potrebu sa k tomu vymedziť. Takže asi toľko: stačí dnes zájsť na naozajstné kopanyce a dozviete sa toľko želarovských príbehov že až. Toľko k skanzenovskému obsahu. No a k forme: neviem, či by práve takémuto typu príbehu svedčalo nejaké formálne ozvláštňovanie, či u filmových kritikov tak milované "rozbíjanie narácie". Skôr si myslím, že by to film poškodilo, len aby sa pár okuliarnatých rozumbradov nadchlo. Osobne mi dokonca nevadili vraj často obsadzovaní herci Dušek a Geislerová, nakoľko české filmy sledujem väčšinou s odstupom a zdiali. Takže rezultát: u mňa skôr konvečne spracovaný, doslova vypovedaný príbeh, ktorý napriek svojej dĺžke zaujal a nenudil, čiže štandardný film by som ocenil tak 60 - 70%. Nakoľko však zobrazuje život na osobne obľúbených lazoch, zvyšujem hodnotenie. (09.05.2012)

Stejný dojem jako z Tmavomodrého světa. Budeme-li se držet dvojího metru, můžeme obdivovat, že "na český film" je tu všechno větší, výpravnější, dramatičtější. Ale jinak nezbývá než konstatovat, že jsme viděli další z řady tříhvězdičkových filmů, jaké se nemusejí stydět před zahraniční konfrontací, ale samy o sobě ničím nevynikají. To nemyslím nijak zle, jen na mě víc působí komornější filmy. 60% (01.11.2006)

Nejhorší na Želarech je kupodivu (a bohužel) Anna Geislerová. V Jízdě a Výchově dívek v Čechách je brilantní, ale do Želar se NAPROSTO typově nehodí. Kdyby byla opravdu dobrá herečka, možná by dokázala být „negeislerovská“, ale bohužel asi opravdu nebude tak dobrá, jak jsem si původně myslel. Téměř celá první polovina filmu je slabší (hlavně díky ní). Potom se ovšem děj začne týkat především ostatních obyvatel Želar a to je záchrana filmu. Jozova Hanule je ostatně jenom jakýmsi prostředníkem k vyprávění mnoha minipříběhů. Ondřej Trojan vcelku příjemně překvapil hlavně hezkými vesnickými obrazy a jsem zvědav, s čím přijde příště. (06.05.2004)