Film roka

Od svérázné komedie až po konečné znepokojivé psycho. Ale celou dobu skvělá jízda.  Ale byl to vlastně doopravdy konec? Kdy vlastně film skutečně konci? A kolikrát je potřeba zopakovat: ,,Dobrý den?´´:-)? V kině mě možná  pohltila hlavně  taková ta alternativní neotřelá atmosféra okolo, kterou tady vytvořily  i zajímavé záběry v  různých hodně zajímavých izolovaných prostředích,  excelující hlavní herecké trio, originální dialogy a celková nálada. Hrátek  se zvukem si asi všimne každý. Některé  nevyřečené motivy a myšlenky ve mě ale třeba doznívají ještě teď po zhlédnutí. Tohle je prostě velký souboj eg a ukázka toho, kam až může dojít dráždění a  snaha o co největší úměleckou exhibici. Ale  zároveň jsem se i zasmál a i ty přímo vyřčené myšlenky stojí za to. Projev Penelopy Cruiz na tiskové konferenci jsem si chtěl hned přetočit, dát znovu a ideálně zapamatovat.  Vyznění je jinak  nekompromisní, trpké a asi vážně svým způsobem i znepokojivé. Ale já teda můžu říct, že mi tahle podivnůstka sedla, protože to bylo vážně dobré, nikoliv samoúčelné.  Po balzámu na duši Amélii byla po týdnu moje návštěva kina úplně jiného a pro mě neprobádaného, ale i tak se z toho vyklubal druhý velký    kino zážitek po sobě. (27.05.2022)

Jízlivě satirická komedie o natáčení filmu pro tři herce. Penélope Cruzová, Antonio Banderas a Oscar Martínez si svoje role viditelně vychutnávají, takže není problém se bavit s nimi. Ale ke konci se ukazuje, že film se třemi postavami, které se nijak nevyvíjejí, by prostě neměl trvat skoro dvě hodiny. (70%) (08.06.2022)

Španělské komediální drama se satiricky vysmívá filmovému průmyslu a dovádí do extrému střet komerční herecké hvězdy (skvělý Banderas) s charakterním přemýšlivým umělcem (neméně skvělý Martínez). Oba herce ve svém právě natáčeném díle usměrňuje režisérka, která se svými specifickými metodami snaží "vymáčknout" ze svých herců jen to nejlepší. Tempo snímku je trochu pomalejší a film stojí a padá na skvělé chemii mezi ústřední hereckou trojicí, bez ní by tak zábavný určitě nebyl. Každopádně zajímavá podívaná, kterou můžu doporučit. (20.07.2022)

Hrají na divadelních prknech, hrají před kamerou, nehrají náhodou i při běžné konverzaci, při rodinné večeři či při návštěvě aquaparku? Španělé se místy mile a netradičně otírají o přebujelá ega a manýry hereckých hvězd, které jsou často na míle vzdálené od reality běžných lidí. A to prostřednictvím natáčení minimalistického filmu temperamentní režisérkou, která své dvě ovečky nejednou překvapí neortodoxními metodami. Stejně jako oni ji. Na začátku nicméně stojí stárnoucí miliardář, který po sobě hodlá zanechat i něco uměleckého, tudíž se rozhodne produkovat film. Vizionářská režisérka Penélope Cruz se tak bude muset kromě jiného poprat s tím, že má na place hrdého divadelníka ze staré školy a sebestředné hovádko hollywoodského střihu. Výsledek je velmi upovídaný, ale jízlivě se vyjadřuje ke světu showbyznysu a filmu, strefuje se do stereotypů, předkládá vyhrocené emoce, přehnané situace, a hlavně kouzelnou chemii mezi ústředním triem. Banderas skvostný. A co teprve taková Penééélope… (23.08.2022)

Tenhle film docela klame tělem. Jde vlastně o artovou variaci na artové filmy a hlavně přístup k tvorbě v podání "do sebe zahleděných intelektuálů, co tvoří filmy jako své životní dílo" (berte to s rezervou). Přesto je to některých momentech opravdu zábavné! Zvrhle zábavné trochu jako Trojúhelník smutku, ale o jiné cílové skupině. Líbí se mi, jak tvůrci vlastně i využívají svého příběhu pro záměrné vytváření paradoxních situací a chtějí nechat vyniknout právě umělce/herce ve filmu. Co tím myslím? Vždyť hlavní mužské role jsou přesně naopak, než bych to já jako divák obsadil. Zcela záměrně tak dochází k tomu, že Antonio Banderas (ve filmu bohém milující auta, ženy, s vysokým mínění o svém herectví, který denně leští svoje ... ceny) hraje toho introvertního bratra, kterého si žádná žena ani nevšimne. Je to až meta přístup. Hlavní trojice je však skvělá (a Penelope navíc krásná), architektura podtrhuje strohost a uměleckost filmu. Bavil jsem se, jen bych to vlastně nepotřeboval vidět znovu a trochu to samo sebe vystavuje na odiv, ale zapomíná na tu skutečnou hloubku. Bude to asi tou epizodičností, kterou na mě film působí. (09.01.2023)